Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Pocta československé družici Magion-1

Pocta československé družici Magion-1

Před čtyřiceti roky se na cestu do vesmíru vydal Magion-1. Buďte u toho, když se zlehka dotkneme jeho úspěchu, a to společnou česko - slovenskou akcí 3. listopadu. První československá družice Magion-1 startovala 24. října 1978 z ruského kosmodromu Pleseck raketou Kosmos-3M spolu s družicí Interkosmos 18.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 250 z 26. 10. 2018

Cílem Magionu-1 byl výzkum nízkofrekvenčních elektromagnetických jevů v magnetosféře a ionosféře. Experiment skončil 10. září 1981, kdy družice shořela v zemské atmosféře. Začátkem listopadu se zlehka dotkneme úspěchu této historické mise kdy do stratosféry vypustíme sondu Magion 1S.

Magion-1S je spoločný projekt Hvězdárny a planetária Brno, Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a Slovenskej organizácie pre vesmírne aktivity (SOSA). Štart unikátnej misie Magion-1S sa uskutoční v druhej polovici októbra, približně 40 rokov po tom čo sa do vesmíru pozrel originál a takmer presne na 100. výročie založenia Československej republiky. Touto misiou si tak chcú organizátori pripomenúť významné míľniky našej bývalej spoločnej republiky. Na palube sa bude nachádzať niekoľko zaujímavých experimentov a v súvislosti s týmto projektom je možné zapojiť sa aj do niekoľkých zaujímavých aktivít. Misia Magion-1S bude zároveň prvou spoločnou česko-slovenskou „družicou“ za posledných 30 rokov.

Štart Magion-1S sa v prípade priaznivých podmienok uskutoční 3. novembra 2018 v čase medzi 8:00 a 10:00 ráno z letiska Malé Bielice. 

109743.jpg

Magion-1S je maketa družice Magion-1 v měřítku 1:1. Na rozdíl od staršího bratra však ponese na své palubě moderní techniku, například kamerou. Bohužel, nepoletí do vesmíru, ale vydá se jen na jeho hranici, do stratosféry. Náš tým ji vypustí zavěšenu na velkém meteorologickém balonu, samotný let potrvá 4 až 5 hodin.” Uvedl Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a člen Senátu Parlamentu České republiky.

O aké experimenty sa bude jednať priblížil Jakub Kapuš zo Slovenskej organizácie pre vesmírne aktivity: “Tento let bude skutočne výnimočný. Sonda bude vysielať okrem svojej telemetrie aj známu znelku z rovnomennej československej televízne relácie pre deti Magion. Na palubu sondy sme taktiež umiestnili kamerový systém, ktorým chceme zaznamenať priebeh letu a senzorický systém na zaznamenávanie meteorologických veličín, ktorý pripravila žiačka základnej školy z Púchova, Rebeka Martináková. Okrem popularizačných aktivít a študentských projektov sme na palubu sondy umiestnili aj technológie, ktoré by v budúcnosti mohli letieť na spoločnom československom cubesate. Tieto technológie vyvinul tím inžinierov z projektu 1. slovenskej družice skCUBE.”

Priestor zapojiť sa má aj verejnosť. Okrem možnosti zúčastniť sa štartu a byť pri tejto historickej udalosti naživo je tu aj možnosť poslať správu “do vesmíru” prostredníctvom sondy Magion-1S. Stačí vyplniť špeciálny formulár na oficiálnych stránkach projektu - magion1.eu. Okrem správy, ktorá bude umiestnená na sonde, získajú všetci zapojení účastníci aj pekný certifikát.

109745.jpg

Pre tých, ktorí vlastnia rádiový prijímač a chceli by zachytávať špeciálne vysielanie zo sondy počas letu, budú zverejnené informácie na stránke hamradio.sk a kozmonautika.sk.

Tím, ktorý stojí za pripravovaným letom sondy Magion-1S pripravil aj malé prekvapenie. Na sonde sa totiž bude nachádzať aj pasažier - kozmonaut. Spoločnosť Igráček pre túto príležitosť pripravila špeciálnu limitovanú edíciu Igráčka-kozmonauta. Pokiaľ sa všetko podarí, kamery zachytia jeho pobyt vo vesmíre.

Živý prenos zo štartu a komentovaný priebeh letu bude možné sledovať na stránkach kozmonautika.sk a na facebook stránkach Slovenskej organizácie pre vesmírne aktivity, Hvězdárny a planetária v Brně a dedikovanej udalosti s názvom “Magion se vrací - buďte u toho!”.

Vzkaz na palubu lze poslat přes stránky www.magion1.eu

Akci organizuje SOSA, Hvězdárna a planetárium Brno a Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy. Projekt osobně podporuje ministr dopravy České republiky Dan Ťok. Ve spolupráci s Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd České republiky a Českou astronomickou společností. Mediálně podporuje kosmonautix.cz.

109746.jpg




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »