Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Pocta československé družici Magion-1

Pocta československé družici Magion-1

Před čtyřiceti roky se na cestu do vesmíru vydal Magion-1. Buďte u toho, když se zlehka dotkneme jeho úspěchu, a to společnou česko - slovenskou akcí 3. listopadu. První československá družice Magion-1 startovala 24. října 1978 z ruského kosmodromu Pleseck raketou Kosmos-3M spolu s družicí Interkosmos 18.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 250 z 26. 10. 2018

Cílem Magionu-1 byl výzkum nízkofrekvenčních elektromagnetických jevů v magnetosféře a ionosféře. Experiment skončil 10. září 1981, kdy družice shořela v zemské atmosféře. Začátkem listopadu se zlehka dotkneme úspěchu této historické mise kdy do stratosféry vypustíme sondu Magion 1S.

Magion-1S je spoločný projekt Hvězdárny a planetária Brno, Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a Slovenskej organizácie pre vesmírne aktivity (SOSA). Štart unikátnej misie Magion-1S sa uskutoční v druhej polovici októbra, približně 40 rokov po tom čo sa do vesmíru pozrel originál a takmer presne na 100. výročie založenia Československej republiky. Touto misiou si tak chcú organizátori pripomenúť významné míľniky našej bývalej spoločnej republiky. Na palube sa bude nachádzať niekoľko zaujímavých experimentov a v súvislosti s týmto projektom je možné zapojiť sa aj do niekoľkých zaujímavých aktivít. Misia Magion-1S bude zároveň prvou spoločnou česko-slovenskou „družicou“ za posledných 30 rokov.

Štart Magion-1S sa v prípade priaznivých podmienok uskutoční 3. novembra 2018 v čase medzi 8:00 a 10:00 ráno z letiska Malé Bielice. 

109743.jpg

Magion-1S je maketa družice Magion-1 v měřítku 1:1. Na rozdíl od staršího bratra však ponese na své palubě moderní techniku, například kamerou. Bohužel, nepoletí do vesmíru, ale vydá se jen na jeho hranici, do stratosféry. Náš tým ji vypustí zavěšenu na velkém meteorologickém balonu, samotný let potrvá 4 až 5 hodin.” Uvedl Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a člen Senátu Parlamentu České republiky.

O aké experimenty sa bude jednať priblížil Jakub Kapuš zo Slovenskej organizácie pre vesmírne aktivity: “Tento let bude skutočne výnimočný. Sonda bude vysielať okrem svojej telemetrie aj známu znelku z rovnomennej československej televízne relácie pre deti Magion. Na palubu sondy sme taktiež umiestnili kamerový systém, ktorým chceme zaznamenať priebeh letu a senzorický systém na zaznamenávanie meteorologických veličín, ktorý pripravila žiačka základnej školy z Púchova, Rebeka Martináková. Okrem popularizačných aktivít a študentských projektov sme na palubu sondy umiestnili aj technológie, ktoré by v budúcnosti mohli letieť na spoločnom československom cubesate. Tieto technológie vyvinul tím inžinierov z projektu 1. slovenskej družice skCUBE.”

Priestor zapojiť sa má aj verejnosť. Okrem možnosti zúčastniť sa štartu a byť pri tejto historickej udalosti naživo je tu aj možnosť poslať správu “do vesmíru” prostredníctvom sondy Magion-1S. Stačí vyplniť špeciálny formulár na oficiálnych stránkach projektu - magion1.eu. Okrem správy, ktorá bude umiestnená na sonde, získajú všetci zapojení účastníci aj pekný certifikát.

109745.jpg

Pre tých, ktorí vlastnia rádiový prijímač a chceli by zachytávať špeciálne vysielanie zo sondy počas letu, budú zverejnené informácie na stránke hamradio.sk a kozmonautika.sk.

Tím, ktorý stojí za pripravovaným letom sondy Magion-1S pripravil aj malé prekvapenie. Na sonde sa totiž bude nachádzať aj pasažier - kozmonaut. Spoločnosť Igráček pre túto príležitosť pripravila špeciálnu limitovanú edíciu Igráčka-kozmonauta. Pokiaľ sa všetko podarí, kamery zachytia jeho pobyt vo vesmíre.

Živý prenos zo štartu a komentovaný priebeh letu bude možné sledovať na stránkach kozmonautika.sk a na facebook stránkach Slovenskej organizácie pre vesmírne aktivity, Hvězdárny a planetária v Brně a dedikovanej udalosti s názvom “Magion se vrací - buďte u toho!”.

Vzkaz na palubu lze poslat přes stránky www.magion1.eu

Akci organizuje SOSA, Hvězdárna a planetárium Brno a Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy. Projekt osobně podporuje ministr dopravy České republiky Dan Ťok. Ve spolupráci s Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd České republiky a Českou astronomickou společností. Mediálně podporuje kosmonautix.cz.

109746.jpg




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »