Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Poslední pilotovaný start roku 2009
Vít Straka Vytisknout článek

Poslední pilotovaný start roku 2009

fg.jpg
V neděli 20. prosince z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartuje ruská kosmická loď Sojuz TMA-17 s tříčlennou posádkou a zamíří k Mezinárodní kosmické stanici, kde její pasažéry čeká půlroční pobyt. Půjde o poslední pilotovaný start roku 2009 a zároveň letošní čtvrtý start ruské lodi Sojuz. Do křesla velitele se tentokrát posadí ruský kosmonaut Oleg Kotov, který před krátkou dobou navštívil naši republiku.

I když je posádka Mezinárodní kosmické stanice nyní oficiálně 6členná, momentálně na její palubě pracují pouze dva astronauti: Američan Jeff Williams a Rus Maxim Surajev. Je to důsledek první tzv. nepřímé výměny posádek, které byly zavedeny se zvýšením počtu astronautů na palubě komplexu, Williams a Surajev na stanici osaměli 1. prosince, po odletu Sojuzu TMA-15 s jejich třemi kolegy R. Romaněnkem, F. DeWinnem a R. Thirskem. Po příletu lodi Sojuz TMA-17 se tedy posádka ISS rozroste na pět lidí. Velitelem stanice je a zůstane Williams, po jeho návratu na Zemi na palubě Sojuzu TMA-16 (předběžně v plánu 18. března 2010) převezme velení orbitální laboratoře Kotov.

Posádka Sojuzu TMA-17
Posádka Sojuzu TMA-17
Nyní se podívejme, kdo vlastně tvoří posádku Sojuzu TMA-17:
Velitel Oleg Kotov (na fotografii vlevo)

Narozen v Simferopolu (Rusko), studoval na Kirov Military Medical Academy, kterou dokončil roku 1988. Poté působil v tréninkovém středisku ruských kosmonautů jako letový lékař. Do týmu kosmonautů byl vybrán roku 1996, základní výcvik dokončil o dva roky později. Bude to jeho druhý kosmický let, od dubna do října 2007 pracoval na Mezinárodní kosmické stanici jako letový inženýr Expedice 15. Ve vesmíru strávil 197 dní.
Pozn. autora: S Olegem Kotovem jsem se setkal letos v říjnu na Univerzitě obrany v Brně, přednášel zde v rámci Community day kongresu ASE, který se konal v Praze (viz článek). Návštěvníci zde mohli kromě pana Kotova potkat i prvního slovenského kosmonauta Ivana Bellu, oba pohovořili o svých kosmických letech a poté statečně odpovídali na dotazy publika. Po autogramiádě jsem měl možnost s panem Kotovem pohovořit a popřát mu mnoho štěstí.

Letový inženýr Soichi Noguchi (Japonsko) (vpravo)

Narozen v Yokohama, Kanagawa v Japonsku, má tituly z University of Tokyo a certifikát letového instruktora. Jako astronaut byl japonskou vesmírnou agenturou (NASDA) vybrán roku 1996, absolvoval přípravy na kosmický let v Americe i v Rusku. I pro něj to bude už druhý let do vesmíru. V létě 2005 byl členem posádky raketoplánu Discovery STS-114 (první mise po havárii Columbie), během tohoto letu navštívil Mezinárodní kosmickou stanici. Ve vesmíru strávil více než 333 hodin, z toho více než 20 hodin při kosmických vycházkách.

Letový inženýr Timothy Creamer (USA) (uprostřed)

Narozen ve Ft. Huachuca v Arizoně, studoval U.S. Army Aviation School, kde se z něj stal armádní letec, kromě toho má tituly i z Loyola College. V roce 1995 začal pracovat v NASA jako technik programu raketoplánů, později se podílel i na přípravě vybavení pro Mezinárodní kosmickou stanici. Jako astronaut byl vybrán roku 1998. Nyní působí jako velitel armádního oddělení NASA a tento start bude jeho prvním. Kdo umí dobře anglicky, může sledovat jeho twitter.

Creamer při nácviku v kabině Sojuzu
Creamer při nácviku v kabině Sojuzu
Všichni tři by se měli v Sojuzu TMA-17 na Zemi vrátit v květnu 2010. Nudit se do té doby rozhodně nebudou. Nahlédněme nyní trochu do toho, co je čeká. Po "oslavách" Vánoc a Nového roku na palubě ISS Kotov a Surajev 14. ledna uskuteční kosmický výstup, při kterém aktivují a uvedou do provozu nový modul Poisk (viz článek). Poté astronauté "přeparkují" loď Sojuz TMA-16 a připojí ji k modulu Poisk, aby uvolnili místo pro zásobovací loď Progress, která dorazí počátkem února. Záhy po ní ISS navštíví raketoplán Endeavour, který s sebou přiveze nový americký modul Tranquility.

Start Sojuzu TMA-17 se uskuteční v neděli 20. prosince ve 22:52 SEČ (v přímém přenosu bude vysílat NASA TV). Ve čtvrtek 17. prosince proběhla na kosmodromu Bajkonur kompletace nosné rakety Sojuz-FG a její příprava na převoz na startovací rampu v pátek 18. prosince, posádka je zaneprázdněna posledními přípravami a v řídícím středisku v Koroljovu ve čtvrtek 17. prosince proběhlo cvičení, při kterém personál dokázal, že je připraven řídit let lodi.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »