Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Pražské Planetum míří do vesmíru – tentokráte doslova

Pražské Planetum míří do vesmíru – tentokráte doslova

Model družice Planetum1
Autor: Planetum

Planetum, platforma sdružující pražské hvězdárny a planetárium, bude vychovávat budoucí raketové vědce a inženýry. Bude totiž první organizací svého druhu na světě, která vyšle do vesmíru družici určenou pro výuku a popularizaci astronomie a kosmonautiky. Družici vynese do vesmíru v červnu příštího roku raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vizionáře a vesmírného průkopníka Elona Muska.

Tisková zpráva Planetum z 8. 11. 2021

Start jubilejní 10. české/československé družice Planetum1 byl oznámen na letošním festivalu kosmických aktivit Czech Space Week. Družice bude určena zejména pro výuku. Řídicí centrum v pražském planetáriu bude otevřeno pro školní exkurze a workshopy, během kterých se středoškolští studenti, ale i žáci posledních ročníků základních škol, seznámí s jednotlivými odvětvími kosmického průmyslu. S družicí budou moci přímo komunikovat a získávat data o průběhu letu či pořizovat snímky z oběžné dráhy. Pro vysokoškoláky bude k dispozici prostor pro spolupráci v rámci bakalářských či diplomových prací.

Cílem je nejen vzdělávání žáků a studentů, ale také přitáhnutí pozornosti pedagogů. Oboje má pomoci vychovat v ČR generaci budoucích špičkových odborníků v kosmickém průmyslu, kteří najdou uplatnění v rychle se rozvíjejících programech Evropské kosmické agentury (ESA), jejímž členem je ČR od roku 2008. Od roku 2021 je ČR také sídlem Evropské agentury pro kosmický program EUSPA.

Planetum1 náleží do třídy tzv. cubesatů – malých družic složených z "kostek" standardizovaných rozměrech 10 x 10 x 10 cm. Planetum1 bude základní verzí s jednou jednotkou (1U).

Družice bude po přibližně osmiminutovém letu na raketovém nosiči vypuštěna spolu s dalším nákladem ve speciálním kontejneru, tzv. deployeru. Poté, co budou ověřeny parametry dráhy, se z deployeru postupně uvolní družice do volného kosmického prostoru.

Model družice Planetum1 Autor: Planetum
Model družice Planetum1
Autor: Planetum
Družice bude obíhat přibližně 550 km nad povrchem Země (to je asi o 100 až 200 km výše než Mezinárodní kosmická stanice ISS) s periodou 90 minut rychlostí téměř 28 000 kilometrů za hodinu (7,9 km/s). Při této rychlosti by družice překonala vzdálenost mezi Prahou a Brnem za pouhých 20 sekund (pokud by ovšem nejela po dálnici D1).

Družice bude obíhat po heliosynchronní dráze se sklonem přibližně 98 stupňů vůči zemskému rovníku. Na heliosynchronní dráze se družice pohybuje mezi póly planety tak, že je nad osvětlenou stranou zemského povrchu, ale zároveň relativně blízko terminátoru – rozhraní světla a stínu. Než družice doputuje od jednoho pólu k druhému, posune se na opačné straně terminátor tak, že družice bude opět přelétat nad osvětleným povrchem. Jinými slovy – na družici bude stále svítit Slunce, což jí umožní neustále dobíjet akumulátory ze solárních panelů.

Komunikace s družicí bude probíhat prostřednictvím radiového signálu na radioamatérských frekvencích, což poskytne radioamatérům možnost přijímat vysílání a data z družice.

Díky aktivnímu systému orientace, který umožní natáčení družice, a také i nastavení kamery s přesností lepší než 1,5 stupně, bude Planetum1 nejlépe prostorově orientovaným 1U satelitem na světě. K docílení takové úrovně přesnosti bylo zapotřebí spolupráce s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem, VZLU, a.s. Družice bude rovněž vybavena zařízením na měření magnetického pole Země. Magnetometr bude na výklopném rameni, které se po vypuštění družice uvolní tak, aby bylo měření co nejméně ovlivňováno elektromagnetickým šumem palubních přístrojů. Senzory na palubě tak umožní měření základních fyzikálních parametrů blízkého kosmického prostředí.

Družice vznikla ve spolupráci s českým startupem Spacemanic a nemohla by vzniknout bez podpory zřizovatele Planetum, kterým je Hlavní město Praha. To organizaci spravuje prostřednictvím Odboru kultury a památkové péče. V radě hl. m. Prahy má tento odbor v gesci radní MgA. Hana Třeštíková.

A na závěr poodhalíme jedno tajemství – družice Planetum1 bude mít na palubě jednoho velmi slavného člena posádky, díky kterému budou mít o družici povědomí i ti nejmenší z nás. Jeho jméno brzy oznámíme.




O autorovi

Štítky: Družice Planetum1, Planetum


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »