Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Před 150 lety se narodil Max Planck – družice
Petr Kubala Vytisknout článek

Před 150 lety se narodil Max Planck – družice

Družice Planck
Družice Planck
Ve třetím a posledním díle miniseriálu, vydaného při příležitosti 150 let od narození Maxe Plancka, se podíváme na připravovanou družici, nesoucí jeho jméno...

Družice Herschel
Družice Herschel
Možná již v říjnu letošního roku se vydá do vesmíru evropská družice Planck. Nosná raketa Evropské kosmické agentury Ariane-5ECA vynese při startu do vesmíru současně hned dvě astronomické družice.

První astronomickou observatoří bude Herschel, určený pro výzkum vesmíru v infračervené části spektra (60 μm až 670 μm). Herschel nebude žádný drobeček, průměr jeho hlavního zrcadla je 3,5 metrů, což z něj udělá největší astronomickou observatoř na oběžné dráze. Cílem výzkumu družice budou především mlhoviny a protoplanetární disky.





Po stopách reliktního záření

Mapa rozložení reliktního záření dle měření družice WMAP
Mapa rozložení reliktního záření dle měření družice WMAP
Přibližně 380 000 let po velkém třesku se volné elektrony sloučily s protony a vznikl vodík - prvek, který dodnes tvoří 2/3 vesmíru. Od této chvíle přestal být vesmír neprůhledný pro elektromagnetické záření a začala postupně vznikat hmota, hvězdy, galaxie… Záření, které v této době vzniklo, se dnes nazývá reliktní. Postupně docházelo k jeho chladnutí až na dnešních 2,7 K (-270°C).

Existence reliktního záření byla předpovězena už ve čtyřicátých letech 20. století, ale objeveno bylo teprve v roce 1965 úplnou náhodou Arno Penziasem a Robertem Wilsonem pomocí trychtýřovité antény o ploše 25 metrů čtverečních. Oba pánové si za objev odnesli v roce 1978 Nobelovou cenu za fyziku.

První kvalitní data o reliktním záření získala kosmická sonda COBE (Cosmic Background Explorer), která odstartovala 18. listopadu 1989 a pracovala až do konce roku 1993. Na COBE navázala dokonalejší sonda WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe), která odstartovala do vesmíru 30. června 2001.

Družice Planck

Družice Planck
Družice Planck
Evropská družice Planck odstartuje společně s družicí Herschel. Obě kosmické observatoře bude v útrobách nosné rakety Ariane-5ECA oddělovat speciální „přepážka“. K rozdělení obou družic dojde až po odletu od Země. Herschel i Planck budou navedeny do Lagrangeova bodu L2, vzdáleném asi 1,5 milionů kilometrů od Země.

Družice Planck bude mít průměr a délku asi 4,2 metrů a hmotnost okolo 1 800 kg. Základními vědeckými přístroji jsou dalekohled s primárním zrcadlem o průměru 1,5 metrů a dvojice přístrojů k analýze. Prvním z nich je Nízkofrekvenční přístroj LFI (Low Frequency Instrument), jehož detektory budou chlazeny na teplotu -253°C. Měření bude realizováno v rozsahu 30 až 70 GHz.

Druhým je Vysokofrekvenční přístroj HFI (High Frequency Instrument) a chlazen bude na teplotu -272,9 °C, což je pouhých 0,25 °C nad absolutní nulou! HFI bude pracovat v rozsahu 100 až 857 GHz.

Hlavním cílem mise o předpokládané délce minimálně 21 měsíců bude výzkum anizotropie a fluktuací reliktního záření. Planck v mnohém doplní, rozšíří a zkvalitní výsledky družice WMAP.

Zdroje:


Před 150 lety se narodil Max Planck:




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »