Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Před 150 lety se narodil Max Planck – družice
Petr Kubala Vytisknout článek

Před 150 lety se narodil Max Planck – družice

Družice Planck
Družice Planck
Ve třetím a posledním díle miniseriálu, vydaného při příležitosti 150 let od narození Maxe Plancka, se podíváme na připravovanou družici, nesoucí jeho jméno...

Družice Herschel
Družice Herschel
Možná již v říjnu letošního roku se vydá do vesmíru evropská družice Planck. Nosná raketa Evropské kosmické agentury Ariane-5ECA vynese při startu do vesmíru současně hned dvě astronomické družice.

První astronomickou observatoří bude Herschel, určený pro výzkum vesmíru v infračervené části spektra (60 μm až 670 μm). Herschel nebude žádný drobeček, průměr jeho hlavního zrcadla je 3,5 metrů, což z něj udělá největší astronomickou observatoř na oběžné dráze. Cílem výzkumu družice budou především mlhoviny a protoplanetární disky.





Po stopách reliktního záření

Mapa rozložení reliktního záření dle měření družice WMAP
Mapa rozložení reliktního záření dle měření družice WMAP
Přibližně 380 000 let po velkém třesku se volné elektrony sloučily s protony a vznikl vodík - prvek, který dodnes tvoří 2/3 vesmíru. Od této chvíle přestal být vesmír neprůhledný pro elektromagnetické záření a začala postupně vznikat hmota, hvězdy, galaxie… Záření, které v této době vzniklo, se dnes nazývá reliktní. Postupně docházelo k jeho chladnutí až na dnešních 2,7 K (-270°C).

Existence reliktního záření byla předpovězena už ve čtyřicátých letech 20. století, ale objeveno bylo teprve v roce 1965 úplnou náhodou Arno Penziasem a Robertem Wilsonem pomocí trychtýřovité antény o ploše 25 metrů čtverečních. Oba pánové si za objev odnesli v roce 1978 Nobelovou cenu za fyziku.

První kvalitní data o reliktním záření získala kosmická sonda COBE (Cosmic Background Explorer), která odstartovala 18. listopadu 1989 a pracovala až do konce roku 1993. Na COBE navázala dokonalejší sonda WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe), která odstartovala do vesmíru 30. června 2001.

Družice Planck

Družice Planck
Družice Planck
Evropská družice Planck odstartuje společně s družicí Herschel. Obě kosmické observatoře bude v útrobách nosné rakety Ariane-5ECA oddělovat speciální „přepážka“. K rozdělení obou družic dojde až po odletu od Země. Herschel i Planck budou navedeny do Lagrangeova bodu L2, vzdáleném asi 1,5 milionů kilometrů od Země.

Družice Planck bude mít průměr a délku asi 4,2 metrů a hmotnost okolo 1 800 kg. Základními vědeckými přístroji jsou dalekohled s primárním zrcadlem o průměru 1,5 metrů a dvojice přístrojů k analýze. Prvním z nich je Nízkofrekvenční přístroj LFI (Low Frequency Instrument), jehož detektory budou chlazeny na teplotu -253°C. Měření bude realizováno v rozsahu 30 až 70 GHz.

Druhým je Vysokofrekvenční přístroj HFI (High Frequency Instrument) a chlazen bude na teplotu -272,9 °C, což je pouhých 0,25 °C nad absolutní nulou! HFI bude pracovat v rozsahu 100 až 857 GHz.

Hlavním cílem mise o předpokládané délce minimálně 21 měsíců bude výzkum anizotropie a fluktuací reliktního záření. Planck v mnohém doplní, rozšíří a zkvalitní výsledky družice WMAP.

Zdroje:


Před 150 lety se narodil Max Planck:




O autorovi



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »