Před 150 lety se narodil Max Planck – družice

Možná již v říjnu letošního roku se vydá do vesmíru evropská družice Planck. Nosná raketa Evropské kosmické agentury Ariane-5ECA vynese při startu do vesmíru současně hned dvě astronomické družice.

První astronomickou observatoří bude Herschel, určený pro výzkum vesmíru v infračervené části spektra (60 μm až 670 μm). Herschel nebude žádný drobeček, průměr jeho hlavního zrcadla je 3,5 metrů, což z něj udělá největší astronomickou observatoř na oběžné dráze. Cílem výzkumu družice budou především mlhoviny a protoplanetární disky.

Po stopách reliktního záření

Přibližně 380 000 let po velkém třesku se volné elektrony sloučily s protony a vznikl vodík - prvek, který dodnes tvoří 2/3 vesmíru. Od této chvíle přestal být vesmír neprůhledný pro elektromagnetické záření a začala postupně vznikat hmota, hvězdy, galaxie… Záření, které v této době vzniklo, se dnes nazývá reliktní. Postupně docházelo k jeho chladnutí až na dnešních 2,7 K (-270°C).

Existence reliktního záření byla předpovězena už ve čtyřicátých letech 20. století, ale objeveno bylo teprve v roce 1965 úplnou náhodou Arno Penziasem a Robertem Wilsonem pomocí trychtýřovité antény o ploše 25 metrů čtverečních. Oba pánové si za objev odnesli v roce 1978 Nobelovou cenu za fyziku.

První kvalitní data o reliktním záření získala kosmická sonda COBE (Cosmic Background Explorer), která odstartovala 18. listopadu 1989 a pracovala až do konce roku 1993. Na COBE navázala dokonalejší sonda WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe), která odstartovala do vesmíru 30. června 2001.

Družice Planck

Evropská družice Planck odstartuje společně s družicí Herschel. Obě kosmické observatoře bude v útrobách nosné rakety Ariane-5ECA oddělovat speciální „přepážka“. K rozdělení obou družic dojde až po odletu od Země. Herschel i Planck budou navedeny do Lagrangeova bodu L2, vzdáleném asi 1,5 milionů kilometrů od Země.

Družice Planck bude mít průměr a délku asi 4,2 metrů a hmotnost okolo 1 800 kg. Základními vědeckými přístroji jsou dalekohled s primárním zrcadlem o průměru 1,5 metrů a dvojice přístrojů k analýze. Prvním z nich je Nízkofrekvenční přístroj LFI (Low Frequency Instrument), jehož detektory budou chlazeny na teplotu -253°C. Měření bude realizováno v rozsahu 30 až 70 GHz.

Druhým je Vysokofrekvenční přístroj HFI (High Frequency Instrument) a chlazen bude na teplotu -272,9 °C, což je pouhých 0,25 °C nad absolutní nulou! HFI bude pracovat v rozsahu 100 až 857 GHz.

Hlavním cílem mise o předpokládané délce minimálně 21 měsíců bude výzkum anizotropie a fluktuací reliktního záření. Planck v mnohém doplní, rozšíří a zkvalitní výsledky družice WMAP.

Zdroje:

• ESA (1)
• ESA (2)
• http://map.gsfc.nasa.gov

Před 150 lety se narodil Max Planck:

• život a dílo
• na jeho počest
• družice