Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přelety Jules Verne ATV na večerním nebi
Petr Kubala Vytisknout článek

Přelety Jules Verne ATV na večerním nebi

ATV_to_ISS_L.jpg
V následujících dnech budeme mít unikátní příležitost spatřit přelety kosmické lodi Jules Verne ATV (Automated Transfer Vehicle), kterou ESA vyslala k Mezinárodní kosmické stanici 9. března 2008. O startu jsme již informovali v samostatném článku.

Nejlepší podmínky 31. března a 1. dubna

Jules Verne ATV se ke stykovacímu uzlu ruského modulu Zvezda připojí až 3. dubna. Cesta k ISS trvá tentokrát netypicky dlouho, důvodem jsou nutné testy tohoto prvního exempláře na oběžné dráze. Využít toho mohou příznivci noční oblohy ke sledování přeletů evropského kosmického dopravního prostředku.

Na večerní obloze spatříte přelety ATV Jules Verne od středy 26. března do středy 2. dubna. Nejpříznivější podmínky přitom nastávají v pondělí 31. března, kdy ATV vystoupá velmi vysoko nad obzor a její jasnost dosáhne až -0,5 mag. ATV objeví přibližně ve 21:33 SELČ nad jihozápadním obzorem, postupně vystoupá téměř do nadhlavníku a poté zmizí okolo 21:39 SELČ nad severozápadním obzorem.

Loď ATV poznáte na obloze jako jasnou pohybující se „hvězdu“. Krátce po jejím přeletu se po stejné trajektorii na obloze bude pohybovat objekt ještě jasnější. Tím bude Mezinárodní kosmická stanice (ISS). Jak dlouho po přeletu ATV se objeví ISS záleží na dni, kdy budete přelety pozorovat. ATV Jules Verne je prvním exemplářem a tak ESA celou loď pečlivě testuje. Mimo jiné se zkouší i navádění k ISS, takže se vzdálenosti mezi oběma kosmickými plavidly mění. Například v pondělí 31. března, kdy budou nejlepší podmínky, se ISS objeví asi ve 21:37:30, kdy bude ATV ještě na obloze, budete tak mít příležitost obě tělesa pozorovat současně. ISS dosáhne jasnosti až -2,5 mag. Jen nepatrně méně příznivé podmínky nastanou hned o den později 1. dubna.

Časy přeletů

V tabulkách níže najdete časy přeletů ISS a ATV Jules Verne pro Prahu a Valašské Meziříčí. Pro ostatní místa ČR se mohou údaje lišit až několik desítek sekund. Přesný čas pro své město najdete na www.heavens-above.com. Nebo stačí kliknout na tento odkaz, do kolonky napište název svého města (bez diakritiky!). Poté to potvrďte kliknutím na název města v kolonce „name“ a na vygenerované stránce najděte ISS nebo ATV.


Přelety ISS a ATV Jules Verne pro Prahu.
Přelety ISS a ATV Jules Verne pro Prahu.
Obr.1.: Tabulka s přelety Mezinárodní kosmické stanice a ATV Jules Verne pro Prahu. Časy jsou v SEČ a od neděle 30. března v SELČ.




Přelety ISS a ATV Jules Verne pro Valašské Meziříčí
Přelety ISS a ATV Jules Verne pro Valašské Meziříčí
Obr.2.: Tabulka s přelety Mezinárodní kosmické stanice a ATV Jules Verne pro Valašské Meziříčí. Časy jsou v SEČ a ode neděle 30. března v SELČ.



Poznámka:časové údaje vztahující se k ATV nemusí být přesné, kosmická loď mění svou dráhu. Doporučujeme vyhledat údaje v den přeletu znovu přes výše popsaný postup a brát údaje s rezervou několika sekund až desítek sekund.


Vysvětlivky:

Mag – jasnost v mag
Starts – začátek přeletu
Max. Altitude – nejvyšší výška objektu na obloze
Ends – konec přeletu
Alt. – výška nad obzorem ve stupních
Az. – světová strana - východ (E), západ (W), jih (S) a sever (N)


Zdroj: www.heavens-above.com





O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »