Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přelety Jules Verne ATV na večerním nebi
Petr Kubala Vytisknout článek

Přelety Jules Verne ATV na večerním nebi

ATV_to_ISS_L.jpg
V následujících dnech budeme mít unikátní příležitost spatřit přelety kosmické lodi Jules Verne ATV (Automated Transfer Vehicle), kterou ESA vyslala k Mezinárodní kosmické stanici 9. března 2008. O startu jsme již informovali v samostatném článku.

Nejlepší podmínky 31. března a 1. dubna

Jules Verne ATV se ke stykovacímu uzlu ruského modulu Zvezda připojí až 3. dubna. Cesta k ISS trvá tentokrát netypicky dlouho, důvodem jsou nutné testy tohoto prvního exempláře na oběžné dráze. Využít toho mohou příznivci noční oblohy ke sledování přeletů evropského kosmického dopravního prostředku.

Na večerní obloze spatříte přelety ATV Jules Verne od středy 26. března do středy 2. dubna. Nejpříznivější podmínky přitom nastávají v pondělí 31. března, kdy ATV vystoupá velmi vysoko nad obzor a její jasnost dosáhne až -0,5 mag. ATV objeví přibližně ve 21:33 SELČ nad jihozápadním obzorem, postupně vystoupá téměř do nadhlavníku a poté zmizí okolo 21:39 SELČ nad severozápadním obzorem.

Loď ATV poznáte na obloze jako jasnou pohybující se „hvězdu“. Krátce po jejím přeletu se po stejné trajektorii na obloze bude pohybovat objekt ještě jasnější. Tím bude Mezinárodní kosmická stanice (ISS). Jak dlouho po přeletu ATV se objeví ISS záleží na dni, kdy budete přelety pozorovat. ATV Jules Verne je prvním exemplářem a tak ESA celou loď pečlivě testuje. Mimo jiné se zkouší i navádění k ISS, takže se vzdálenosti mezi oběma kosmickými plavidly mění. Například v pondělí 31. března, kdy budou nejlepší podmínky, se ISS objeví asi ve 21:37:30, kdy bude ATV ještě na obloze, budete tak mít příležitost obě tělesa pozorovat současně. ISS dosáhne jasnosti až -2,5 mag. Jen nepatrně méně příznivé podmínky nastanou hned o den později 1. dubna.

Časy přeletů

V tabulkách níže najdete časy přeletů ISS a ATV Jules Verne pro Prahu a Valašské Meziříčí. Pro ostatní místa ČR se mohou údaje lišit až několik desítek sekund. Přesný čas pro své město najdete na www.heavens-above.com. Nebo stačí kliknout na tento odkaz, do kolonky napište název svého města (bez diakritiky!). Poté to potvrďte kliknutím na název města v kolonce „name“ a na vygenerované stránce najděte ISS nebo ATV.


Přelety ISS a ATV Jules Verne pro Prahu.
Přelety ISS a ATV Jules Verne pro Prahu.
Obr.1.: Tabulka s přelety Mezinárodní kosmické stanice a ATV Jules Verne pro Prahu. Časy jsou v SEČ a od neděle 30. března v SELČ.




Přelety ISS a ATV Jules Verne pro Valašské Meziříčí
Přelety ISS a ATV Jules Verne pro Valašské Meziříčí
Obr.2.: Tabulka s přelety Mezinárodní kosmické stanice a ATV Jules Verne pro Valašské Meziříčí. Časy jsou v SEČ a ode neděle 30. března v SELČ.



Poznámka:časové údaje vztahující se k ATV nemusí být přesné, kosmická loď mění svou dráhu. Doporučujeme vyhledat údaje v den přeletu znovu přes výše popsaný postup a brát údaje s rezervou několika sekund až desítek sekund.


Vysvětlivky:

Mag – jasnost v mag
Starts – začátek přeletu
Max. Altitude – nejvyšší výška objektu na obloze
Ends – konec přeletu
Alt. – výška nad obzorem ve stupních
Az. – světová strana - východ (E), západ (W), jih (S) a sever (N)


Zdroj: www.heavens-above.com





O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »