Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přelety Jules Verne ATV na večerním nebi
Petr Kubala Vytisknout článek

Přelety Jules Verne ATV na večerním nebi

ATV_to_ISS_L.jpg
V následujících dnech budeme mít unikátní příležitost spatřit přelety kosmické lodi Jules Verne ATV (Automated Transfer Vehicle), kterou ESA vyslala k Mezinárodní kosmické stanici 9. března 2008. O startu jsme již informovali v samostatném článku.

Nejlepší podmínky 31. března a 1. dubna

Jules Verne ATV se ke stykovacímu uzlu ruského modulu Zvezda připojí až 3. dubna. Cesta k ISS trvá tentokrát netypicky dlouho, důvodem jsou nutné testy tohoto prvního exempláře na oběžné dráze. Využít toho mohou příznivci noční oblohy ke sledování přeletů evropského kosmického dopravního prostředku.

Na večerní obloze spatříte přelety ATV Jules Verne od středy 26. března do středy 2. dubna. Nejpříznivější podmínky přitom nastávají v pondělí 31. března, kdy ATV vystoupá velmi vysoko nad obzor a její jasnost dosáhne až -0,5 mag. ATV objeví přibližně ve 21:33 SELČ nad jihozápadním obzorem, postupně vystoupá téměř do nadhlavníku a poté zmizí okolo 21:39 SELČ nad severozápadním obzorem.

Loď ATV poznáte na obloze jako jasnou pohybující se „hvězdu“. Krátce po jejím přeletu se po stejné trajektorii na obloze bude pohybovat objekt ještě jasnější. Tím bude Mezinárodní kosmická stanice (ISS). Jak dlouho po přeletu ATV se objeví ISS záleží na dni, kdy budete přelety pozorovat. ATV Jules Verne je prvním exemplářem a tak ESA celou loď pečlivě testuje. Mimo jiné se zkouší i navádění k ISS, takže se vzdálenosti mezi oběma kosmickými plavidly mění. Například v pondělí 31. března, kdy budou nejlepší podmínky, se ISS objeví asi ve 21:37:30, kdy bude ATV ještě na obloze, budete tak mít příležitost obě tělesa pozorovat současně. ISS dosáhne jasnosti až -2,5 mag. Jen nepatrně méně příznivé podmínky nastanou hned o den později 1. dubna.

Časy přeletů

V tabulkách níže najdete časy přeletů ISS a ATV Jules Verne pro Prahu a Valašské Meziříčí. Pro ostatní místa ČR se mohou údaje lišit až několik desítek sekund. Přesný čas pro své město najdete na www.heavens-above.com. Nebo stačí kliknout na tento odkaz, do kolonky napište název svého města (bez diakritiky!). Poté to potvrďte kliknutím na název města v kolonce „name“ a na vygenerované stránce najděte ISS nebo ATV.


Přelety ISS a ATV Jules Verne pro Prahu.
Přelety ISS a ATV Jules Verne pro Prahu.
Obr.1.: Tabulka s přelety Mezinárodní kosmické stanice a ATV Jules Verne pro Prahu. Časy jsou v SEČ a od neděle 30. března v SELČ.




Přelety ISS a ATV Jules Verne pro Valašské Meziříčí
Přelety ISS a ATV Jules Verne pro Valašské Meziříčí
Obr.2.: Tabulka s přelety Mezinárodní kosmické stanice a ATV Jules Verne pro Valašské Meziříčí. Časy jsou v SEČ a ode neděle 30. března v SELČ.



Poznámka:časové údaje vztahující se k ATV nemusí být přesné, kosmická loď mění svou dráhu. Doporučujeme vyhledat údaje v den přeletu znovu přes výše popsaný postup a brát údaje s rezervou několika sekund až desítek sekund.


Vysvětlivky:

Mag – jasnost v mag
Starts – začátek přeletu
Max. Altitude – nejvyšší výška objektu na obloze
Ends – konec přeletu
Alt. – výška nad obzorem ve stupních
Az. – světová strana - východ (E), západ (W), jih (S) a sever (N)


Zdroj: www.heavens-above.com





O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »