Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Premiérová soukromá loď poletí k ISS zřejmě až v září
Vít Straka Vytisknout článek

Premiérová soukromá loď poletí k ISS zřejmě až v září

Animace příletu lodi Cygnus ke stanici Autor: Orbital Sciences Corp.
Animace příletu lodi Cygnus ke stanici
Autor: Orbital Sciences Corp.
Po údajně veleúspěšné premiéře svojí rakety Antares v neděli 21. dubna, při které nosič dopravil na oběžnou dráhu maketu připravované lodi Cygnus, společnost Orbital Sciences Corp. avizovala testovací let již plnohodnotné lodi Cygnus zahrnující spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí na počátek léta. Nyní ale kombinace vícero faktorů let přesunula z počátku na konec léta.

I přes drobné nesrovnalosti s výškou dosažené dráhy, na níž byl vrchním stupněm rakety Antares vysazen model lodi Cygnus a několik mikro-družic, proběhl dle společnosti Orbital premiérový let nosiče naprosto přesně dle plánu.

„Zatímco pro obyčejného diváka vypadal start dobře, náš tým napjatě očekával data, která měla potvrdit naše očekávání ohledně fungování rakety,“ napsal Mike Pinkston, manažer společnosti Orbital. „Důkladná poletová analýza je velmi důležitým krokem k pochopení, jak přesně fungovaly systémy rakety a zda je nutné provést nějaké úpravy před dalším startem. Strávili jsme pár týdnů poctivou analýzou všech dat a náš závěr je ten, že premiérový let rakety Antares opravdu byl tak dobrý, jak to vypadalo.“

Záběr vynesené makety lodi Cygnus z druhého stupně rakety Antares 21. dubna 2013 Autor: Orbital Sciences Corp.
Záběr vynesené makety lodi Cygnus z druhého stupně rakety Antares 21. dubna 2013
Autor: Orbital Sciences Corp.
Maketa lodi Cygnus, kterou Antares při své premiéře vynášel, obsahovala přes 70 senzorů, monitorujících otřesy, vibrace, přetížení atd., a jejich údaje potvrdily, že Antares bude v budoucnu poskytovat „nezhoubné startovní prostředí“ pro své náklady.

Při své druhé misi má Antares vynést tentokrát již plně operační loď Cygnus, která při pro změnu své premiéře v rámci demonstrační mise dopraví na palubu ISS asi 800 kg nákladu a zásob. Demonstrační mise proběhne v rámci programu COTS, pod jehož záštitou dala NASA firmě Orbital 288 milionů dolarů právě na vývoj dopravního prostředku, s nímž bude v budoucnu z půdy USA pravidelně vozit na stanici náklad. Půjde o osm misí rakety Antares s lodí Cygnus, za něž Orbital od NASA zkasíruje 1,9 miliardy dolarů. Cygnus má startovat dva až čtyřikrát ročně s asi 2,5 tunami jídla, náhradních dílů a experimentů na palubě. První mise v rámci tohoto kontraktu (další po demonstrační) by se mohla uskutečnit ještě před koncem letošního roku, jestli vše poběží hladce.

Loď Cygnus (Labuť), na kterou čeká koncem léta demonstrační mise k ISS, je již naplněna nákladem a palivem v montážní hale na kosmodromu Wallops ve Virginii a čeká na přimontování k nosné raketě, do jejího hangáru bude převezena, jakmile bude Antares připraven.

Start se měl uskutečnit na přelomu června a července, Orbital do toho však „něco vlezlo“. Manažeři firmy se rozhodli přistoupit k výměně jednoho ze dvou motorů prvního stupně rakety Antares za jinou jednotku, která je na rozdíl od té současné plně otestovaná a vyzkoušená. Start tím sklouzne o tři až čtyři neděle. Orbital odhaduje, že bude připravena letět počátkem srpna. Jenže tady do toho „vlezlo“ něco dalšího.

Loď HTV-3 u ISS v červenci 2012 Autor: NASA
Loď HTV-3 u ISS v červenci 2012
Autor: NASA
Na 4. srpna (odloženo z 10. června) je totiž stanoven start japonské zásobovací lodě HTV-4 z kosmodromu Tanegašima, s níž se Cygnus dostává do konfliktu, HTV má startovací okno ke stanici již rezervováno a dostává v nabitém plánu provozu stanice přednost. Jednak bude HTV připojeno po dobu asi měsíce ke stejnému stykovacímu uzlu, který je plánován pro Cygnus, jednak obě lodě používají při příletu ke stanici stejný japonský systém pro komunikaci se stanicí a navigaci, technikům přitom vezme několik týdnů systém překonfigurovat pro přílet Cygnusu.

Konkrétní datum startu lodi Cygnus k demonstrační misi ještě stanoveno nebylo, hovoří se o polovině září.

Při demonstrační misi má Cygnus strávit 3 až 5 dní po startu samostatným letem (zahrnuje dohánění stanice z výchozí dráhy a zkušební manévry u stanice jako předvedl Dragon v květnu 2012), při finálním přiblížení ke stanici se zastaví asi 10 metrů daleko a astronauti Cygnus uchopí a připojí ke stanici pomocí kanadské robotické paže, jako u Dragonu nebo výše zmíněného HTV. Po vyložení osmi metráků nákladu a napěchování lodě odpadem a nepotřebnou či poškozenou výbavou Cygnus stanici opustí a misi zakončí řízenou destrukcí v zemské atmosféře nad Pacifikem.

Animace typické mise lodi Cygnus k ISS (Orbital Sciences Corp.):

Pro zajímavost ještě uveďme současný stav příprav druhé lodi Cygnus pro misi následující po demonstrační (web Orbital): „Servisní modul je již plně otestován a připraven pro převoz na kosmodrom ve Wallops z výrobní haly Orbital Sciences Corp. v Dulles ve Virginii. Hermetizovaný nákladní modul je také hotový a čeká na transport na kosmodrom z továrny Thales Alenia v Turíně v Itálii.“ Je zde patrné, že i výroba amerických komerčních lodí je výsadou mezinárodní spolupráce.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Loď Cygnus, Orbital Sciences Corporation, ISS


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »