Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Premiérová soukromá loď poletí k ISS zřejmě až v září
Vít Straka Vytisknout článek

Premiérová soukromá loď poletí k ISS zřejmě až v září

Animace příletu lodi Cygnus ke stanici Autor: Orbital Sciences Corp.
Animace příletu lodi Cygnus ke stanici
Autor: Orbital Sciences Corp.
Po údajně veleúspěšné premiéře svojí rakety Antares v neděli 21. dubna, při které nosič dopravil na oběžnou dráhu maketu připravované lodi Cygnus, společnost Orbital Sciences Corp. avizovala testovací let již plnohodnotné lodi Cygnus zahrnující spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí na počátek léta. Nyní ale kombinace vícero faktorů let přesunula z počátku na konec léta.

I přes drobné nesrovnalosti s výškou dosažené dráhy, na níž byl vrchním stupněm rakety Antares vysazen model lodi Cygnus a několik mikro-družic, proběhl dle společnosti Orbital premiérový let nosiče naprosto přesně dle plánu.

„Zatímco pro obyčejného diváka vypadal start dobře, náš tým napjatě očekával data, která měla potvrdit naše očekávání ohledně fungování rakety,“ napsal Mike Pinkston, manažer společnosti Orbital. „Důkladná poletová analýza je velmi důležitým krokem k pochopení, jak přesně fungovaly systémy rakety a zda je nutné provést nějaké úpravy před dalším startem. Strávili jsme pár týdnů poctivou analýzou všech dat a náš závěr je ten, že premiérový let rakety Antares opravdu byl tak dobrý, jak to vypadalo.“

Záběr vynesené makety lodi Cygnus z druhého stupně rakety Antares 21. dubna 2013 Autor: Orbital Sciences Corp.
Záběr vynesené makety lodi Cygnus z druhého stupně rakety Antares 21. dubna 2013
Autor: Orbital Sciences Corp.
Maketa lodi Cygnus, kterou Antares při své premiéře vynášel, obsahovala přes 70 senzorů, monitorujících otřesy, vibrace, přetížení atd., a jejich údaje potvrdily, že Antares bude v budoucnu poskytovat „nezhoubné startovní prostředí“ pro své náklady.

Při své druhé misi má Antares vynést tentokrát již plně operační loď Cygnus, která při pro změnu své premiéře v rámci demonstrační mise dopraví na palubu ISS asi 800 kg nákladu a zásob. Demonstrační mise proběhne v rámci programu COTS, pod jehož záštitou dala NASA firmě Orbital 288 milionů dolarů právě na vývoj dopravního prostředku, s nímž bude v budoucnu z půdy USA pravidelně vozit na stanici náklad. Půjde o osm misí rakety Antares s lodí Cygnus, za něž Orbital od NASA zkasíruje 1,9 miliardy dolarů. Cygnus má startovat dva až čtyřikrát ročně s asi 2,5 tunami jídla, náhradních dílů a experimentů na palubě. První mise v rámci tohoto kontraktu (další po demonstrační) by se mohla uskutečnit ještě před koncem letošního roku, jestli vše poběží hladce.

Loď Cygnus (Labuť), na kterou čeká koncem léta demonstrační mise k ISS, je již naplněna nákladem a palivem v montážní hale na kosmodromu Wallops ve Virginii a čeká na přimontování k nosné raketě, do jejího hangáru bude převezena, jakmile bude Antares připraven.

Start se měl uskutečnit na přelomu června a července, Orbital do toho však „něco vlezlo“. Manažeři firmy se rozhodli přistoupit k výměně jednoho ze dvou motorů prvního stupně rakety Antares za jinou jednotku, která je na rozdíl od té současné plně otestovaná a vyzkoušená. Start tím sklouzne o tři až čtyři neděle. Orbital odhaduje, že bude připravena letět počátkem srpna. Jenže tady do toho „vlezlo“ něco dalšího.

Loď HTV-3 u ISS v červenci 2012 Autor: NASA
Loď HTV-3 u ISS v červenci 2012
Autor: NASA
Na 4. srpna (odloženo z 10. června) je totiž stanoven start japonské zásobovací lodě HTV-4 z kosmodromu Tanegašima, s níž se Cygnus dostává do konfliktu, HTV má startovací okno ke stanici již rezervováno a dostává v nabitém plánu provozu stanice přednost. Jednak bude HTV připojeno po dobu asi měsíce ke stejnému stykovacímu uzlu, který je plánován pro Cygnus, jednak obě lodě používají při příletu ke stanici stejný japonský systém pro komunikaci se stanicí a navigaci, technikům přitom vezme několik týdnů systém překonfigurovat pro přílet Cygnusu.

Konkrétní datum startu lodi Cygnus k demonstrační misi ještě stanoveno nebylo, hovoří se o polovině září.

Při demonstrační misi má Cygnus strávit 3 až 5 dní po startu samostatným letem (zahrnuje dohánění stanice z výchozí dráhy a zkušební manévry u stanice jako předvedl Dragon v květnu 2012), při finálním přiblížení ke stanici se zastaví asi 10 metrů daleko a astronauti Cygnus uchopí a připojí ke stanici pomocí kanadské robotické paže, jako u Dragonu nebo výše zmíněného HTV. Po vyložení osmi metráků nákladu a napěchování lodě odpadem a nepotřebnou či poškozenou výbavou Cygnus stanici opustí a misi zakončí řízenou destrukcí v zemské atmosféře nad Pacifikem.

Animace typické mise lodi Cygnus k ISS (Orbital Sciences Corp.):

Pro zajímavost ještě uveďme současný stav příprav druhé lodi Cygnus pro misi následující po demonstrační (web Orbital): „Servisní modul je již plně otestován a připraven pro převoz na kosmodrom ve Wallops z výrobní haly Orbital Sciences Corp. v Dulles ve Virginii. Hermetizovaný nákladní modul je také hotový a čeká na transport na kosmodrom z továrny Thales Alenia v Turíně v Itálii.“ Je zde patrné, že i výroba amerických komerčních lodí je výsadou mezinárodní spolupráce.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Loď Cygnus, Orbital Sciences Corporation, ISS


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »