Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přestěhuje NASA asteroid do blízkosti Měsíce?

Přestěhuje NASA asteroid do blízkosti Měsíce?

Přemístění malé planetky na dráhu kolem Měsíce - úvaha Autor: Mark Garlick/Science Photo Library
Přemístění malé planetky na dráhu kolem Měsíce - úvaha
Autor: Mark Garlick/Science Photo Library
Není pravda, že NASA zcela ztratila zájem o Měsíc. Společně s informacemi o zvažované lunární základně se objevily i zprávy o tom, že americká kosmická agentura rovněž studuje projekt na zachycení malého asteroidu a jeho přemístění na vzdálenou oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Vědci NASA společně s Keck Institute for Space Studies v Kalifornii potvrdili, že NASA přemýšlí o plánu konstrukce automatické sondy, která by zachytila malou planetku a umístila by ji na eliptickou oběžnou dráhu kolem Měsíce. Finanční náklady na misi se odhadují na 2,6 miliardy dolarů – tedy nepatrně více, než činily náklady na pojízdnou laboratoř Curiosity, která nyní zkoumá planetu Mars. Start nové sondy by se mohl uskutečnit v roce 2020.

V současné době plány NASA v rámci letů s lidskou posádkou oficiálně zahrnují pouze vyslání nově vyvíjené kosmické lodi nazvané Orion na cestu kolem Měsíce. První bezpilotní let nové kosmické lodi by se mohl uskutečnit v roce 2017, první start s posádkou na palubě patrně v roce 2021.

Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy vyhlásila, že chce rovněž vyslat astronauty k některé z tzv. blízkozemních planetek. Jedním z navrhovaných cílů, vybraných pro svoji vědeckou hodnotu a vzhledem k příznivému startovnímu oknu pro uskutečnění setkání, je planetka pojmenovaná 1999 AO10. Pilotovaný let by se mohl uskutečnit nejdříve v roce 2025. Mise trvající přibližně 1,5 roku by však vystavila astronauty dlouhodobému vlivu radiace za hranicemi ochrany zemským magnetickým polem. Posádka by rovněž byla mimo dosah jakékoliv záchrany v případě výskytu vážných problémů.

Navrhovaná sonda pro přemístění asteroidu na dráhu kolem Měsíce Autor: Rick Sternbach/KISS
Navrhovaná sonda pro přemístění asteroidu na dráhu kolem Měsíce
Autor: Rick Sternbach/KISS
Doprava asteroidu na dráhu kolem Země v automatickém režimu místo realizace pilotovaného letu by byla přijatelnějším prvním krokem, jak uzavírají svoji zprávu vědci z Keck Institute. Objekt obíhající kolem Měsíce pak bude mnohem snadněji dosažitelný jak pro další výzkum pomocí automatických kosmických sond, tak i v rámci pilotovaných výprav.

Zachycení a přemístění

Tým vědců z Keck Institute předpokládá vypuštění kosmické sondy pomocí nosné rakety Atlas V a pomalé zvyšování její rychlosti funkcí iontového motoru. Následně se sonda přiblíží k cílové planetce – pravděpodobně k malému kusu skály o velikosti kolem 7 metrů. Po krátkém výzkumu sonda zachytí planetku do pružného vaku o rozměrech 10 x 15 metrů a zahájí cestu směrem k Měsíci. Kosmická výprava bude trvat asi 6 až 10 let od startu až po dopravu asteroidu na vzdálenou oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Navrhovaný projekt přemístění asteroidu na dráhu kolem Měsíce Autor: Keck Institute for Space Studies
Navrhovaný projekt přemístění asteroidu na dráhu kolem Měsíce
Autor: Keck Institute for Space Studies
„Projekt ještě vyžaduje doladění některých technických a vědeckých náležitostí,“ říká Louis Friedman, jeden z vedoucích představitelů Planetary Society. „Avšak považujeme jej za důležitou podporu kosmického výzkumu.“

NASA rovněž vyjádřila zájem o výpravu astronautů do oblasti Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Země-Měsíc. Z tohoto místa může studovat zachycenou planetku prostřednictvím dálkového průzkumu či dokonce uskutečnit přistání kosmonautů na jejím povrchu.

Zdroj: newscientist.com a phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Měsíc, Asteroid, NASA


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »