Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Připomněli jsme si 10 let členství ČR v Evropské kosmické agentuře

Připomněli jsme si 10 let členství ČR v Evropské kosmické agentuře

Evropská sonda JUICE na dráze kolem planety Jupiter
Autor: ESA/AOES

Uplynulý týden byl tím nejvýznamnějším v rámci Czech Space Year, ostatně proto se také jmenoval Czech Space Week. Hned několik akcí u nás připomnělo 10. výročí vstupu České republiky do ESA. V Kongresovém centru se v úterý konala velká konference za účasti ministra dopravy, generálního ředitele ESA, zástupců vědy, průmyslu i školství. V Brně se ve středu konalo několik akcí na podporu zapojení českých firem do kosmického výzkumu a také pracovní veletrh pro studenty. Po celý týden v Praze probíhal workshop pro studenty a mladé vědecké pracovníky o tom, jak se zapojit do programů a misí ESA, který pořádal program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo.

Už 10 let patří Česká republika mezi země, které tvoří Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Dnes jich je 22. Cílem ESA je nejen získávat nové poznatky o naší planetě Zemi, jejím bezprostředním okolí, o Sluneční soustavě i hlubokém vesmíru, ale také rozvíjet a koordinovat přístup ke kosmickým technologiím a aplikacím pro Evropu jako celek i pro své členské státy. Naši vědu, průmyslové firmy i veřejnost může těšit, že se Česká republika v této mezinárodní organizaci za minulou dekádu rozhodně neztratila.

Desáté výročí členství České republiky v ESA si připomněli v rámci Českého kosmického týdne (Czech Space Week) jak představitelé této mezinárodní organizace, tak čeští vědci, politikové, ale i zástupci podnikatelské sféry. V naší republice totiž s ESA v současnosti přímo spolupracuje 23 vědeckých ústavů a vysokých škol a 42 firem; desítky dalších se účastní jako subdodavatelé. Podílely se už přibližně na 300 projektech v programech ESA.

Spolupráce Akademie věd ČR s ESA

Akademie věd ČR se na výzkumu kosmu nepodílí jen v rámci jednotlivých pracovišť. Pod hlavičkou Strategie AV21 koncipovala program Vesmír pro lidstvo, jehož cílem je posílit spolupráci mezi vědeckou komunitou a technickými týmy při vývoji a testování nových technologií kosmického výzkumu, zejména družicových přístrojů pro astronomická pozorování.

Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR Autor: Astronomický ústav AV ČR
Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Na programu má například přípravu návrhu polarimetrické družice XIPE či vývoj špičkových systémů pro družice a družicový výzkum jevů v ionosféře nad bouřkovými oblastmi. Koordinátor projektu profesor Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR v této souvislosti uvedl: „Program Vesmír pro lidstvo ukončil přípravy na start sondy Solar Orbiter, práce pokračují na misích JUICE k Jupiteru, ExoMars k Marsu, Proba 3 a TARANIS pro oběžnou dráhu Země či misi Athena pro rentgenový výzkum vesmíru.“

Jak se Akademie ČR zapojuje do projektů

Astronomický ústav AV ČR začal s ESA spolupracovat ještě před vstupem České republiky do této organizace a až do dnešní doby se zapojil do mnoha jejích misí a projektů, a to jak do vývoje přístrojů či softwaru, tak do přípravy vědeckých programů a zpracování dat družic ESA.

Ředitel pracoviště Vladimír Karas připomíná, že jeho ústav se aktuálně podílí na několika misích Evropské kosmické agentury: „Nejbližší mise, sonda Solar Orbiter ke Slunci, odstartuje v únoru 2020 a poletí na ní tři přístroje s českým podílem.“

Vesmír pro lidstvo Autor: Astronomický ústav AV ČR
Vesmír pro lidstvo
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Čeští astronomové pracovali např. na vývoji softwaru pro optickou monitorovací kameru teleskopu družice Integral, která zkoumá zdroje záblesků záření gama, což jsou největší a nejenergetičtější známé výbuchy ve vesmíru. Pracují dále na analýze dat družice SOHO, která nepřetržitě sleduje Slunce, a na vývoji moderních nástrojů pro analýzu slunečního plazmatu.

Podíl českých astronomů najdeme i na družici Gaia, která dostala za úkol vytvořit první trojrozměrnou mapu části naší galaxie na základě opakovaného sledování polohy, jasnosti a radiální rychlosti více než jedné miliardy hvězd.

Družice PROBA-2 dostala český přístroj DSLP ke studiu hustoty, teploty, dynamiky toku a dalších vlastností ionosférického plazmatu v souvislosti s výzkumem kosmického počasí.

Další český přístroj Thermal Plasma Measurement Unit-TPMU pochází z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který v současnosti rovněž pracuje na vývoji a stavbě analyzátoru vysokofrekvenčních vln pro jeden z přístrojů družice TARANIS, která bude studovat atmosférické výboje mezi troposférou a ionosférou.

Jeden z vědeckých přístrojů navržených v Ústavu fyziky atmosféry AV ČR vybrala Evropská kosmická agentura pro platformu připravované mise ExoMars, která má přistát na Marsu. Jde o český modul analyzátoru elektromagnetických vln, který umožní zkoumat elektromagnetické vlny atmosférického původu, magnetické anomálie na Marsu a působení meziplanetárního prostředí a kosmického počasí na poměry na povrchu.

Ústav výzkumu globální změny AV ČR participuje na projektech dálkového průzkumu Země, Ústav jaderné fyziky AV ČR se mj. zapojil do projektu DOBIES (Dozimetrie pro biologické experimenty ve vesmíru) financovaného ESA nebo do projektu DOSIS-3D, na němž spolupracovala ESA a další země zajišťující provoz Mezinárodní kosmické stanice.

Ústav fyziky plazmatu AV ČR je v současnosti odpovědný za realizaci dvou hlavních zrcadel (M1 a M2) teleskopu METIS pro družici Solar Orbiter a za optický návrh a výrobu celé optické soustavy v rámci projektu ASPIICS. Ten je součástí technologické mise PROBA 3 věnované demonstraci technik a technologii letu družic ve formaci.

Pro studenty a mladé vědce

Současně se v rámci programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo konal od 12. do 15. listopadu 2018 na Ministerstvu dopravy a ve Vile Lanna workshop pro studenty a mladé vědecké pracovníky, který je seznámil s aktivitami ČR v ESA i s tím, jak se zapojit do světově špičkového výzkumu v rámci sond a družic a podílet se na vědeckých a technických řešeních jejích projektů. Podle vedoucího organizačního výboru Jiřího Svobody z Astronomického ústavu AV ČR do Prahy přijelo 15 řečníků z ESA, kteří se podílejí na konkrétních misích, v přednáškách tak byly zastoupeny všechny směry výzkumu této agentury. Organizátoři připravují archív všech vystoupení a k tomu zveřejní ještě desítky rozhovorů – časem bude zveřejněno na webu Vesmír pro lidstvo.

Autory tohoto článku jsou Jana Olivová a Pavel Suchan.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Více o českém průmyslu a ESA
[2] Vesmír pro lidstvo



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: ESA


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »