Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Připomněli jsme si 10 let členství ČR v Evropské kosmické agentuře

Připomněli jsme si 10 let členství ČR v Evropské kosmické agentuře

Evropská sonda JUICE na dráze kolem planety Jupiter
Autor: ESA/AOES

Uplynulý týden byl tím nejvýznamnějším v rámci Czech Space Year, ostatně proto se také jmenoval Czech Space Week. Hned několik akcí u nás připomnělo 10. výročí vstupu České republiky do ESA. V Kongresovém centru se v úterý konala velká konference za účasti ministra dopravy, generálního ředitele ESA, zástupců vědy, průmyslu i školství. V Brně se ve středu konalo několik akcí na podporu zapojení českých firem do kosmického výzkumu a také pracovní veletrh pro studenty. Po celý týden v Praze probíhal workshop pro studenty a mladé vědecké pracovníky o tom, jak se zapojit do programů a misí ESA, který pořádal program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo.

Už 10 let patří Česká republika mezi země, které tvoří Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Dnes jich je 22. Cílem ESA je nejen získávat nové poznatky o naší planetě Zemi, jejím bezprostředním okolí, o Sluneční soustavě i hlubokém vesmíru, ale také rozvíjet a koordinovat přístup ke kosmickým technologiím a aplikacím pro Evropu jako celek i pro své členské státy. Naši vědu, průmyslové firmy i veřejnost může těšit, že se Česká republika v této mezinárodní organizaci za minulou dekádu rozhodně neztratila.

Desáté výročí členství České republiky v ESA si připomněli v rámci Českého kosmického týdne (Czech Space Week) jak představitelé této mezinárodní organizace, tak čeští vědci, politikové, ale i zástupci podnikatelské sféry. V naší republice totiž s ESA v současnosti přímo spolupracuje 23 vědeckých ústavů a vysokých škol a 42 firem; desítky dalších se účastní jako subdodavatelé. Podílely se už přibližně na 300 projektech v programech ESA.

Spolupráce Akademie věd ČR s ESA

Akademie věd ČR se na výzkumu kosmu nepodílí jen v rámci jednotlivých pracovišť. Pod hlavičkou Strategie AV21 koncipovala program Vesmír pro lidstvo, jehož cílem je posílit spolupráci mezi vědeckou komunitou a technickými týmy při vývoji a testování nových technologií kosmického výzkumu, zejména družicových přístrojů pro astronomická pozorování.

Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR Autor: Astronomický ústav AV ČR
Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Na programu má například přípravu návrhu polarimetrické družice XIPE či vývoj špičkových systémů pro družice a družicový výzkum jevů v ionosféře nad bouřkovými oblastmi. Koordinátor projektu profesor Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR v této souvislosti uvedl: „Program Vesmír pro lidstvo ukončil přípravy na start sondy Solar Orbiter, práce pokračují na misích JUICE k Jupiteru, ExoMars k Marsu, Proba 3 a TARANIS pro oběžnou dráhu Země či misi Athena pro rentgenový výzkum vesmíru.“

Jak se Akademie ČR zapojuje do projektů

Astronomický ústav AV ČR začal s ESA spolupracovat ještě před vstupem České republiky do této organizace a až do dnešní doby se zapojil do mnoha jejích misí a projektů, a to jak do vývoje přístrojů či softwaru, tak do přípravy vědeckých programů a zpracování dat družic ESA.

Ředitel pracoviště Vladimír Karas připomíná, že jeho ústav se aktuálně podílí na několika misích Evropské kosmické agentury: „Nejbližší mise, sonda Solar Orbiter ke Slunci, odstartuje v únoru 2020 a poletí na ní tři přístroje s českým podílem.“

Vesmír pro lidstvo Autor: Astronomický ústav AV ČR
Vesmír pro lidstvo
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Čeští astronomové pracovali např. na vývoji softwaru pro optickou monitorovací kameru teleskopu družice Integral, která zkoumá zdroje záblesků záření gama, což jsou největší a nejenergetičtější známé výbuchy ve vesmíru. Pracují dále na analýze dat družice SOHO, která nepřetržitě sleduje Slunce, a na vývoji moderních nástrojů pro analýzu slunečního plazmatu.

Podíl českých astronomů najdeme i na družici Gaia, která dostala za úkol vytvořit první trojrozměrnou mapu části naší galaxie na základě opakovaného sledování polohy, jasnosti a radiální rychlosti více než jedné miliardy hvězd.

Družice PROBA-2 dostala český přístroj DSLP ke studiu hustoty, teploty, dynamiky toku a dalších vlastností ionosférického plazmatu v souvislosti s výzkumem kosmického počasí.

Další český přístroj Thermal Plasma Measurement Unit-TPMU pochází z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který v současnosti rovněž pracuje na vývoji a stavbě analyzátoru vysokofrekvenčních vln pro jeden z přístrojů družice TARANIS, která bude studovat atmosférické výboje mezi troposférou a ionosférou.

Jeden z vědeckých přístrojů navržených v Ústavu fyziky atmosféry AV ČR vybrala Evropská kosmická agentura pro platformu připravované mise ExoMars, která má přistát na Marsu. Jde o český modul analyzátoru elektromagnetických vln, který umožní zkoumat elektromagnetické vlny atmosférického původu, magnetické anomálie na Marsu a působení meziplanetárního prostředí a kosmického počasí na poměry na povrchu.

Ústav výzkumu globální změny AV ČR participuje na projektech dálkového průzkumu Země, Ústav jaderné fyziky AV ČR se mj. zapojil do projektu DOBIES (Dozimetrie pro biologické experimenty ve vesmíru) financovaného ESA nebo do projektu DOSIS-3D, na němž spolupracovala ESA a další země zajišťující provoz Mezinárodní kosmické stanice.

Ústav fyziky plazmatu AV ČR je v současnosti odpovědný za realizaci dvou hlavních zrcadel (M1 a M2) teleskopu METIS pro družici Solar Orbiter a za optický návrh a výrobu celé optické soustavy v rámci projektu ASPIICS. Ten je součástí technologické mise PROBA 3 věnované demonstraci technik a technologii letu družic ve formaci.

Pro studenty a mladé vědce

Současně se v rámci programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo konal od 12. do 15. listopadu 2018 na Ministerstvu dopravy a ve Vile Lanna workshop pro studenty a mladé vědecké pracovníky, který je seznámil s aktivitami ČR v ESA i s tím, jak se zapojit do světově špičkového výzkumu v rámci sond a družic a podílet se na vědeckých a technických řešeních jejích projektů. Podle vedoucího organizačního výboru Jiřího Svobody z Astronomického ústavu AV ČR do Prahy přijelo 15 řečníků z ESA, kteří se podílejí na konkrétních misích, v přednáškách tak byly zastoupeny všechny směry výzkumu této agentury. Organizátoři připravují archív všech vystoupení a k tomu zveřejní ještě desítky rozhovorů – časem bude zveřejněno na webu Vesmír pro lidstvo.

Autory tohoto článku jsou Jana Olivová a Pavel Suchan.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Více o českém průmyslu a ESA
[2] Vesmír pro lidstvo



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: ESA


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »