Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přípravy na páteční vypuštění první české nanodružice vrcholí

Přípravy na páteční vypuštění první české nanodružice vrcholí

Družice VZLUSat-1
Autor: VZLÚ, ESA/NASA, CSO

Na indickém kosmodromu Satish Dhawan Space Centre, známém spíše pod názvem Šríharikota, právě vrcholí přípravy nosné rakety PSLV k pátečnímu startu. Start by měl proběhnout v 09:29 místního času, tj. 05:59 SELČ. Mise pro nás není zajímavá hlavním vynášeným nákladem, kterým je družice Cartosat 2E pro pozorování Země, ale jednou z dalších 30 malých družic vynesených při tomto startu na oběžnou dráhu. Tou je nanodružice VZLUSat-1 vyvinutá a postavená odborníky z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Praze. Opomenout bychom však neměli ani naše kolegy ze Slovenska s jejich družicí skCUBE. Páteční start se tedy ponese v československém duchu.

Myšlenka postavit vlastní malou družici vznikla ve VZLÚ již v roce 2011. Z původní ideje se v průběhu let vyvinul konkrétní cíl, kterým je otestovat několik komerčně i vědecky využitelných technologií na oběžné dráze. Vyvíjená nanodružice kategorie CubeSat má velikost dvou krychlí (2U) s typickými rozměry 10 × 10 × 10 cm, přičemž jedna krychle v sobě nese mechanizmus, který po vypuštění na oběžnou dráhu vysune obsah z nitra krychle do volného prostoru. Ve výsledku tak bude mít družice rozměry 10 × 10 × 35 cm a hmotnost 2 kg.

Montáž družice VZLUSat-1 Autor: VZLÚ
Montáž družice VZLUSat-1
Autor: VZLÚ
Ve VZLÚ na družici pracoval tým necelých deseti lidí pod vedením Ing. Vladimíra Dániela, Ph.D. Na projektu se podílí dalších pět českých firem (5M, HVM Plasma, Inovative System Technology, Rigaku a TTS) a tři univerzity (Univerzita Karlova, České vysoké učení technické a Západočeská univerzita). Celkem tak na projektu pracovalo kolem třicítky lidí. Ne celá družice však bude české výroby, některé komponenty VZLÚ zakoupilo od osvědčených zahraničních dodavatelů, firem ISIS a GomSpace. Financování stavby družice VZLUSat-1 stojí na pomezí veřejného a privátního modelu. Zhruba 30 % finančních nákladů je pokryto z vnitřních zdrojů VZLÚ, dalších 30 % od zúčastněných soukromých firem a 40 % tvoří podpora státu prostřednictvím dvou projektů Technologické agentury.

Družice VZLUSat-1 se stala součástí evropského projektu QB50, jehož primárním cílem je výzkum termosféry ve výškách od 200 do 380 km. Většina z družic projektu QB50 pro tyto účely ponese na palubě jeden ze tří typů vědeckých zařízení a český CubeSat není výjimkou. VZLUSat-1 na své palubě nese experimentální senzor pro měření koncentrace kyslíku (Flux-Φ-Probe Experiment – FIPEX), který vyvinula Technická univerzita Drážďany. Senzor bude sledovat časový vývoj koncentrace atomů a molekul kyslíku na nízké oběžné dráze. Získaná data pomohou ke zpřesnění modelů chování termosféry a lepší předpovědi vlivu atomárního kyslíku na konstrukce družic. Jakkoli jsou experimenty QB50 vědecky zajímavé, hlavní cíle VZLUSat-1 jsou odlišné.

Montáž družice VZLUSat-1 Autor: VZLÚ
Montáž družice VZLUSat-1
Autor: VZLÚ
Prvním úkolem bude otestovat chování a účinnost radiačního stínění kompozitového krytu palubní elektroniky, který v Kunovicích vyrobila firma 5M. Bude se tak dít pomocí sady senzorů umístěných na různých místech krytu. Odečtením odpovídajících hodnot z XRB diod měřících kosmické záření (5–60 keV) na vnější a vnitřní straně kompozitových panelů se zjistí míra stínění. Kromě XRB diod ponese družice jeden CdTe detektor záření vyvinutý na Fyzikálním ústavu Matematicko-fyzikální fakulty UK, který bude schopen měřit záření o energiích až do 300 keV. Tento detektor však nebude určen pro testování radiačního stínění panelů, účelem je pouze vyzkoušet jeho funkci v kosmickém prostoru. Na kompozitních panelech bude dále sledován průběh teploty a případné nežádoucí uvolňování molekul vodní páry a těkavých uhlovodíků z pryskyřic použitých v kompozitním materiálu. K tomu poslouží sada třiadvaceti teploměrů a sedmi detektorů molekul vody, respektive hydroxylových skupin.

Druhým úkolem VZLUSat-1 bude ověřit funkci soustavy rentgenové optiky v konstrukci přezdívané račí oko (Lobster Eye) pro energie 3–60 keV ve spojení s detektorem záření TimePix. Rentgenovou optiku vyrobila pražská firma Rigaku Innovative Technologies a detektor TimePix dodal Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT. Jelikož dalekohled pro zaostření vyžaduje ohniskovou vzdálenost, kterou omezený prostor dvou krychlí CubeSatu nenabízí, družice nese vysouvací mechanizmus, který optickou soustavu vysune vně krychle do kosmického prostoru. Úkolem tohoto jednoduchého dalekohledu bude pořídit několik snímků Slunce, vyhodnotit jejich kvalitu (ostrost) a z ní odvodit požadavky na další úpravy a vývoj rentgenového dalekohledu.

Termovakuový test družice VZLUSat-1 Autor: VZLÚ
Termovakuový test družice VZLUSat-1
Autor: VZLÚ
Komunikace a obsluha družice VZLUSat-1 bude probíhat v radioamatérském pásmu na frekvenci 437,240 MHz z pozemní stanice umístěné na Západočeské univerzitě v Plzni. Aktuální data z družice bude možné sledovat online na příslušných webových stránkách https://www.pilsencube.zcu.cz/vzlusat1/.

Parametry oběžné dráhy VZLUSat-1 budou velmi podobné jako u hlavního vynášeného nákladu, tj. družice Cartosat 2E. Půjde o kruhovou retrográdní polární dráhu s perigeem a apogeem mezi 500 a 520 km a sklonem oběžné dráhy 97,5°. Jako první bude vypuštěn družice Cartosat 2E následována menšími družicemi NIUSAT a CE-SAT1. Až poté nastane okamžik pro vypuštění zbývajících 28 družic včetně českého VZLUSat-1 a slovenského skCUBE. Přesný čas jejich vypuštění není předem znám a proběhne někdy v čase od 17 minut do 23 minut a 19 sekund po startu nosné rakety PSLV.

Doufejme, že jak start nosné rakety, tak i vypuštění družic proběhne úspěšně a podaří se s nimi navázat komunikaci. Pátek 23. června 2017 se tak pak stane významným dnem v české i slovenské kosmonautice. Doposud se podařilo vypustit pět družic Magion (3 jako československé, dvě jako české) v letech 1978 až 1996 a českou družici MIMOSA v roce 2003.

Výkres družice VZLUSat-1 Autor: VZLÚ
Výkres družice VZLUSat-1
Autor: VZLÚ



Převzato: Česká kosmická kancelář



O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).

Štítky: VZLUSat-1, SkCube


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »