Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přípravy na páteční vypuštění první české nanodružice vrcholí

Přípravy na páteční vypuštění první české nanodružice vrcholí

Družice VZLUSat-1
Autor: VZLÚ, ESA/NASA, CSO

Na indickém kosmodromu Satish Dhawan Space Centre, známém spíše pod názvem Šríharikota, právě vrcholí přípravy nosné rakety PSLV k pátečnímu startu. Start by měl proběhnout v 09:29 místního času, tj. 05:59 SELČ. Mise pro nás není zajímavá hlavním vynášeným nákladem, kterým je družice Cartosat 2E pro pozorování Země, ale jednou z dalších 30 malých družic vynesených při tomto startu na oběžnou dráhu. Tou je nanodružice VZLUSat-1 vyvinutá a postavená odborníky z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Praze. Opomenout bychom však neměli ani naše kolegy ze Slovenska s jejich družicí skCUBE. Páteční start se tedy ponese v československém duchu.

Myšlenka postavit vlastní malou družici vznikla ve VZLÚ již v roce 2011. Z původní ideje se v průběhu let vyvinul konkrétní cíl, kterým je otestovat několik komerčně i vědecky využitelných technologií na oběžné dráze. Vyvíjená nanodružice kategorie CubeSat má velikost dvou krychlí (2U) s typickými rozměry 10 × 10 × 10 cm, přičemž jedna krychle v sobě nese mechanizmus, který po vypuštění na oběžnou dráhu vysune obsah z nitra krychle do volného prostoru. Ve výsledku tak bude mít družice rozměry 10 × 10 × 35 cm a hmotnost 2 kg.

Montáž družice VZLUSat-1 Autor: VZLÚ
Montáž družice VZLUSat-1
Autor: VZLÚ
Ve VZLÚ na družici pracoval tým necelých deseti lidí pod vedením Ing. Vladimíra Dániela, Ph.D. Na projektu se podílí dalších pět českých firem (5M, HVM Plasma, Inovative System Technology, Rigaku a TTS) a tři univerzity (Univerzita Karlova, České vysoké učení technické a Západočeská univerzita). Celkem tak na projektu pracovalo kolem třicítky lidí. Ne celá družice však bude české výroby, některé komponenty VZLÚ zakoupilo od osvědčených zahraničních dodavatelů, firem ISIS a GomSpace. Financování stavby družice VZLUSat-1 stojí na pomezí veřejného a privátního modelu. Zhruba 30 % finančních nákladů je pokryto z vnitřních zdrojů VZLÚ, dalších 30 % od zúčastněných soukromých firem a 40 % tvoří podpora státu prostřednictvím dvou projektů Technologické agentury.

Družice VZLUSat-1 se stala součástí evropského projektu QB50, jehož primárním cílem je výzkum termosféry ve výškách od 200 do 380 km. Většina z družic projektu QB50 pro tyto účely ponese na palubě jeden ze tří typů vědeckých zařízení a český CubeSat není výjimkou. VZLUSat-1 na své palubě nese experimentální senzor pro měření koncentrace kyslíku (Flux-Φ-Probe Experiment – FIPEX), který vyvinula Technická univerzita Drážďany. Senzor bude sledovat časový vývoj koncentrace atomů a molekul kyslíku na nízké oběžné dráze. Získaná data pomohou ke zpřesnění modelů chování termosféry a lepší předpovědi vlivu atomárního kyslíku na konstrukce družic. Jakkoli jsou experimenty QB50 vědecky zajímavé, hlavní cíle VZLUSat-1 jsou odlišné.

Montáž družice VZLUSat-1 Autor: VZLÚ
Montáž družice VZLUSat-1
Autor: VZLÚ
Prvním úkolem bude otestovat chování a účinnost radiačního stínění kompozitového krytu palubní elektroniky, který v Kunovicích vyrobila firma 5M. Bude se tak dít pomocí sady senzorů umístěných na různých místech krytu. Odečtením odpovídajících hodnot z XRB diod měřících kosmické záření (5–60 keV) na vnější a vnitřní straně kompozitových panelů se zjistí míra stínění. Kromě XRB diod ponese družice jeden CdTe detektor záření vyvinutý na Fyzikálním ústavu Matematicko-fyzikální fakulty UK, který bude schopen měřit záření o energiích až do 300 keV. Tento detektor však nebude určen pro testování radiačního stínění panelů, účelem je pouze vyzkoušet jeho funkci v kosmickém prostoru. Na kompozitních panelech bude dále sledován průběh teploty a případné nežádoucí uvolňování molekul vodní páry a těkavých uhlovodíků z pryskyřic použitých v kompozitním materiálu. K tomu poslouží sada třiadvaceti teploměrů a sedmi detektorů molekul vody, respektive hydroxylových skupin.

Druhým úkolem VZLUSat-1 bude ověřit funkci soustavy rentgenové optiky v konstrukci přezdívané račí oko (Lobster Eye) pro energie 3–60 keV ve spojení s detektorem záření TimePix. Rentgenovou optiku vyrobila pražská firma Rigaku Innovative Technologies a detektor TimePix dodal Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT. Jelikož dalekohled pro zaostření vyžaduje ohniskovou vzdálenost, kterou omezený prostor dvou krychlí CubeSatu nenabízí, družice nese vysouvací mechanizmus, který optickou soustavu vysune vně krychle do kosmického prostoru. Úkolem tohoto jednoduchého dalekohledu bude pořídit několik snímků Slunce, vyhodnotit jejich kvalitu (ostrost) a z ní odvodit požadavky na další úpravy a vývoj rentgenového dalekohledu.

Termovakuový test družice VZLUSat-1 Autor: VZLÚ
Termovakuový test družice VZLUSat-1
Autor: VZLÚ
Komunikace a obsluha družice VZLUSat-1 bude probíhat v radioamatérském pásmu na frekvenci 437,240 MHz z pozemní stanice umístěné na Západočeské univerzitě v Plzni. Aktuální data z družice bude možné sledovat online na příslušných webových stránkách https://www.pilsencube.zcu.cz/vzlusat1/.

Parametry oběžné dráhy VZLUSat-1 budou velmi podobné jako u hlavního vynášeného nákladu, tj. družice Cartosat 2E. Půjde o kruhovou retrográdní polární dráhu s perigeem a apogeem mezi 500 a 520 km a sklonem oběžné dráhy 97,5°. Jako první bude vypuštěn družice Cartosat 2E následována menšími družicemi NIUSAT a CE-SAT1. Až poté nastane okamžik pro vypuštění zbývajících 28 družic včetně českého VZLUSat-1 a slovenského skCUBE. Přesný čas jejich vypuštění není předem znám a proběhne někdy v čase od 17 minut do 23 minut a 19 sekund po startu nosné rakety PSLV.

Doufejme, že jak start nosné rakety, tak i vypuštění družic proběhne úspěšně a podaří se s nimi navázat komunikaci. Pátek 23. června 2017 se tak pak stane významným dnem v české i slovenské kosmonautice. Doposud se podařilo vypustit pět družic Magion (3 jako československé, dvě jako české) v letech 1978 až 1996 a českou družici MIMOSA v roce 2003.

Výkres družice VZLUSat-1 Autor: VZLÚ
Výkres družice VZLUSat-1
Autor: VZLÚ



Převzato: Česká kosmická kancelář



O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).

Štítky: VZLUSat-1, SkCube


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »