Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Proč astronauté ve vesmíru rostou? Hledání odpovědi možná pomůže i nemocným na Zemi
Vít Straka Vytisknout článek

Proč astronauté ve vesmíru rostou? Hledání odpovědi možná pomůže i nemocným na Zemi

Animace hrudní oblasti se zvýrazněnou páteří Autor: NASA
Animace hrudní oblasti se zvýrazněnou páteří
Autor: NASA
Čistě teoreticky si představme, že velitel dlouhodobé posádky vesmírné stanice má méně schopné podřízené a jednoho dne jim řekne: Lidi, já z vás opravdu rostu! A po návratu domů lékaři zjistí, že skutečně vyrostl. Takovýto případ není ničím neobvyklým (co se týče růstu, samozřejmě ne schopností posádek), i při krátkodobých letech raketoplánů bývalo vcelku běžné, že astronauti ve stavu beztíže o pár centimetrů vyrostli a na Zemi se opět vrátili k normální výšce, jejich páteř totiž neomezovala gravitace. Nahlédnout hlouběji do této otázky má pomoci snímkování páteře astronautů ve vesmíru pomocí ultrazvuku, vyvinuté metody by se navíc mohly chytnout i v ordinacích na Zemi.

Růst astronautů ve stavu beztíže je jev, který zájemce o kosmonautiku již stěží ohromí, je běžně známým faktem, že v průběhu kosmického letu člověk může vyrůst až o 3 procenta své výšky (tedy průměrně vysoký jedinec, měřící 180 centimetrů, se může vytáhnout až o 5 až 6 centimetrů), efekt odezní a astronaut se opět „scvrkne“ po návratu do pozemské gravitace. NASA si stanovila za letošní cíl studování vlivu těchto změn na lidskou páteř v rámci příprav na budoucí dlouhodobé mise lidí v rámci solárního systému a dlouhodobé posádky stanice ISS nyní čeká pravidelné snímkování páteře pomocí ultrazvukového přístroje na palubě stanice.

Nizozemský astronaut André Kuipers provádí ultrazvukové vyšetření oka na ISS Autor: Wikipedie
Nizozemský astronaut André Kuipers provádí ultrazvukové vyšetření oka na ISS
Autor: Wikipedie
Užívání ultrazvuku a astronautů coby pokusných subjektů není na ISS ničím zas až tak novým, posádky pomocí sonografie sledují vlivy stavu beztíže na srdeční svalstvo nebo třeba oční bulvy. Ale ultrazvuk páteře, to bude něco nového, těžšího.

„Tohle bude vůbec poprvé, kdy ultrazvuk bude použit ke sledování změn páteře“, řekl MUDr. Scott A. Dulchavsky, vedoucí vědec nové studie. „Ultrazvukové vyšetření páteře je na provedení složitější, než většina předchozích ultrazvukových vyšetření na oběžné dráze.“ Dotyčné vyšetření astronautům bude komplikovat už jen lidská anatomie.

Astronauté však mají velmi schopného pomocníka – přístroj Ultrasound 2, dopravený na stanici posledním raketoplánem v červenci 2011 a nahradil starší ultrazvukový přístroj na kosmické stanici. Výbava umožňuje dokonalejší zobrazení vnitřních pochodů těla a snímkování svalů a kostí, potřebné právě u sledování páteře a podobných těžších cílů. Posádce má v obtížném úkolu pomoci také interaktivní průvodce, příprava během výcviku a asistence odborníků na Zemi.

Ultrazvukové vyšetření páteře Autor: NASA
Ultrazvukové vyšetření páteře
Autor: NASA
Vyšetřování astronautů na stanici má být zahájeno již tento měsíc, členové dlouhodobé posádky si budou páteř vzájemně vyšetřovat 30, 90 a 150 dní po startu, zaměří se na šíjovou a bederní oblast a přilehlé tkáně. Vědci a lékaři, radící astronautům, budou snímky sledovat v reálném čase v řídícím středisku. Jako srovnávací vzorky poslouží ultrazvukové záběry a především snímky páteří astronautů pořízené pomocí magnetické rezonance před a po misi. Porozumění mechanismům změn páteře v beztížném stavu mají pomoci při navrhování nových scénářů tělocviku na oběžné dráze a poletové rehabilitace pro lepší zdraví posádek.

Ale pozor, jak tomu bylo již mnohokrát (elektrody pro monitorování životních funkcí astronautů na Měsíci, neurochirurgický robot odvozený od robotické paže ISS, chemoterapeutické protinádorové kapsle vyvinuté na ISS, …), lékařské procedury pro astronauty zřejmě najdou uplatnění na Zemi. Ač vyšetřování páteře pomocí ultrazvuku dnes není v medicíně příliš obvyklé, spíše se užívá CT či lépe magnetická rezonance (MRI), postupy, vyvinuté pro astronauty to mohou změnit. Dulchavsky tvrdí, že by tento krok mohl vyšetření zlevnit a nabídnout bezpečnější metodu (CT využívá rentgenové záření, MRI silné magnetické pole).

Snímky z MRI: zhoubné nádory páteře Autor: biomed.brown.edu
Snímky z MRI: zhoubné nádory páteře
Autor: biomed.brown.edu
„Ultrazvuk nám také umožňuje pozorovat tkáně v pohybu, například pohyby svalů, tok krve žílami a fungování dalších systémů těla a to neinvazivně a bez radiace,“ vynáší výhody Dulchavsky.

Lékařský personál již začal používat nácvikové metody, vyvinuté odborníky z NASA pro posádky stanice, pro vyšetřování v odlehlých oblastech. Dulchavsky také upozorňuje, že velká část světové populace nemá přístup k magnetické rezonanci, ultrazvuk nabízí menší přenosné přístroje, snadné používání a naprostou bezpečnost a opakovatelnost vyšetření levnou variantu za MRI.

Optimismus však objektivně krotí mnohem vyšší kvalita snímků, které rezonance dosahuje oproti ultrazvuku či CT.

Zdroj: NASA 2. 1. 2013




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Kosmická medicína, ISS


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »