Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Progres zakotvil u ISS

Progres zakotvil u ISS

progres-a-iss.jpg
Bezpilotní ruská nákladní loď se spojila s mezinárodní kosmickou stanicí v sobotu 14. srpna ráno, aby doručila téměř tři tuny jídla, paliva, kyslíku, vody a dalších zásob dvěma obyvatelům stanice.

Progres 15 automaticky zakotvil u zadního spojovacího uzlu servisního modulu Zvezda v 7:01 SELČ, když kosmická loď a stanice letěla 362 kilometrů vysoko nad střední Asií. Během několika minut po prvním doteku západky stykovacího zařízení pevně spojily obě kosmické lodě.

Když se Progres 15 přibližoval ke spojovacímu uzlu, byl velitel 9 expedice, Genadij Padalka připraven převzít ruční řízení stykovacího manévru, ale celá operace proběhla bez jakékoliv závady. Letecký mechanik a vědecký důstojník mise, Mike Fincke přílet zásobovací lodi filmoval.

Následně pak Padalka a Fincke otevřeli průchod mezi Zvezdou a Progresem a začali přenášet náklad dovnitř ISS.

Progres 15 vynesl k ISS náklad 670 kg pohonných hmot, 50 kg kyslíku a vzduchu pro doplnění staniční atmosféry, 420 kg vody a více než 1360 kg náhradních součástek, zařízení pro podporu života a vědeckých experimentů.

Mezi náhradními součástkami, se nalézají také nové pumpy pro americké skafandry na palubě stanice, ty skafandry, které měly na začátku června problémy s chlazením a mohly být používany. Pomocí náhradních součástek by ale mohly být v blízké budoucnosti opraveny.

Progres také doručil oblečení pro další posádku ISS, již desátou expedici. Velitel nové mise vědeckým důstojníkem bude Leroy Chiao a letovým inženýrem mise bude Uzbek, Saliszan Shakirovich Sharipov. Nová posádka má startovat 9. října 2004 na Sojuzu TMA-5 z kosmodromu Bajkonur. Také nová mise má trvat šest měsíců.

Informace o aktivitách posádky na palubě kosmické stanice a detaily vědeckých operací jsou k dispozici na http://spaceflight.nasa.gov/ a http://scipoc.msfc.nasa.gov/

Další stavová zpráva bude vydaná nejpozději v pátek 20.srpna.

Zdroj: NASA
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »