Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Roční pobyty na ISS – příprava k letu na Mars?

Roční pobyty na ISS – příprava k letu na Mars?

Ruská kosmická loď Sojuz Autor: NASA
Ruská kosmická loď Sojuz
Autor: NASA
První let kosmické lodi Sojuz s posádkou na Mezinárodní kosmickou stanici ISS po tzv. „zkrácené“ šestihodinové trajektorii se může uskutečnit 28. 3. 2013. Informoval o tom 22. 10. 2012 na tiskové konferenci ruský kosmonaut Pavel Vinogradov, který je členem tříčlenné posádky, která poprvé tuto variantu letu na ISS absolvuje (Sojuz TMA-08M, Pavel I. Vinogradov, Alexandr A. Misurkin, Christopher J. Cassidy).

V současné době cestují posádky na kosmickou stanici dva dny, tzn. že mezi startem kosmické lodi a jejím připojením ke kosmické stanici uplyne přibližně 48 hodin.

Do budoucna se plánuje zkrácení doby mezi startem a připojením k ISS tak, aby k vzájemnému spojení obou objektů došlo na 4. oběhu kosmické lodi Sojuz, tj. po šesti hodinách letu, což bude pro posádku mnohem přijatelnější.

Toto nové schéma letu bylo poprvé vyzkoušeno při startu zásobovací lodi Progress M-16M (start 1. 8. 2012). Zrychlená varianta letu a připojení k ISS bude znovu prověřena při startu zásobovací lodi Progress M-17M, která byla z kosmodromu Bajkonur vypuštěna 31. 10. 2012.

Roční pobyty na ISS
Již brzy zveřejní Roskosmos složení posádky, která stráví na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS jeden rok. Informoval o tom 23. 10. 2012 ředitel organizace Roskosmos Vladimir Popovkin. „Včera jsme na toto téma diskutovali s představiteli NASA. Během listopadu zveřejníme jména kosmonautů, kteří absolvují nepřetržitý pobyt na palubě ISS v trvání jednoho roku,“ řekl Popovkin.

Mezinárodní kosmická stanice ISS Autor: NASA
Mezinárodní kosmická stanice ISS
Autor: NASA
Již dříve se představitelé stran využívajících stanici ISS domluvili na realizaci jednoho ročního pobytu posádky na její palubě se startem v březnu 2015. Podle současných plánů by měli roční pobyt ve vesmíru absolvovat dva členové posádky – jeden Rus a jeden Američan. Nelze vyloučit ani následnou diskusi o tom, zda by nebylo vhodné uvažovat o permanentně probíhajících ročních expedicích na kosmickou stanici.

Současná praxe je taková, že na palubě kosmické stanice ISS pracuje šestičlenná mezinárodní posádka, jejíž členové se střídají po trojicích. Trojici kosmonautů, kteří strávili na palubě stanice přibližně 6 měsíců, dopraví zpět na Zemi připojená kosmická loď Sojuz. Zhruba za 2 týdny odstartuje další kosmická loď Sojuz se třemi „čerstvými“ kosmonauty, kteří se stanou součástí šestičlenné posádky stanice. A tak se tento „kolotoč“ neustále opakuje.

I v minulosti absolvovali ruští (sovětští) kosmonauti při práci na stanicích SALJUT a MIR i delší než půlroční pobyty. Rekordmanem v tomto směru je ruský kosmonaut Valerij V. Poljakov, který do vesmíru odstartoval 8. 1. 1994 na palubě kosmické lodi Sojuz TM-18, která se připojila ke kosmické stanici MIR. Zpět na Zemi se vrátil 22. 3. 1995 jako člen posádky Sojuz TM-20 po pobytu na oběžné dráze v délce 437 dnů 17 hodin a 58 minut.

Roskosmos však nevylučuje ani možnost, že v letech 2018-2020 vyšle na Mezinárodní kosmickou stanici k ročnímu pobytu stejnou posádku dvakrát za sebou – avšak pouze tehdy, pokud roční pobyt realizovaný v roce 2015 dopadne úspěšně. Novináře o tom informoval Alexej Krasnov, vedoucí oddělení pilotovaných letů.

„Roční zkušební pobyt na kosmické stanici nám umožní pochopit, jak člověk zvládá dlouhodobé pobyty ve vesmíru a umožní nám vypracovat potřebné systémy zabezpečení životních podmínek. Pokud skončí zkušební roční pobyt na ISS úspěšně, pak v letech 2018-2019 nebo 2019-2020 počítáme s tím, že posádka absolvuje roční pobyt ve vesmíru, vrátí se zpátky na Zemi a po krátké rekonvalescenci odstartuje ještě jednou k ročnímu pobytu na ISS. Tato představa zatím vypadá jako velmi fantastická, avšak předpokládáme, že ji lze realizovat,“ dodal Alexej Krasnov.

K Měsíci a ještě dál
Krasnov rovněž sdělil, že počínaje rokem 2013 zahájí vědci práce na rozpracování metodiky letu dále do vesmíru, než jen na nízkou oběžnou dráhu kolem Země. Tyto práce budou probíhat několik let a roční expedice na kosmickou stanici a později možná opakovaný roční pobyt stejné posádky na ISS se stanou základními prvky k přípravě realizace letů do vzdálenějšího kosmického prostoru.

Návrh stanice pro let do Lagrangeova libračního bodu Autor: Aviation Week & Space Technology
Návrh stanice pro let do Lagrangeova libračního bodu
Autor: Aviation Week & Space Technology
„První let do vzdálenějšího vesmíru bude nejspíš směřovat do oblasti vlivu Měsíce, avšak bez uskutečnění přistání na jeho povrchu. Získané zkušenosti budou využity při letech k asteroidům či podobným tělesům. Nakonec se kosmonauti vypraví na planetu Mars. Avšak žádné konkrétní plány, pokud se týká letu na Měsíc či na Mars, zatím nebyly přijaty,“ dodává Krasnov.

Nakonec ještě upřesnil, že takovéto projekty nemohou být realizovány pouze jedním státem, bez široké mezinárodní spolupráce při výzkumu vesmíru.

Připomeňme, že rovněž NASA zvažuje do budoucna lety na Měsíc, k asteroidům, do Lagrangeova libračního bodu či na planetu Mars. A bez zkušeností s dlouhodobými pobyty člověka v beztížném stavu a bez prověrky kosmických systémů se realizace takovýchto projektů neobejde.

Zdroj: novosti-kosmonavtiku.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Zásobovací loď Progress, ISS, Kosmická loď Sojuz


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »