Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Roční pobyty na ISS – příprava k letu na Mars?

Roční pobyty na ISS – příprava k letu na Mars?

Ruská kosmická loď Sojuz Autor: NASA
Ruská kosmická loď Sojuz
Autor: NASA
První let kosmické lodi Sojuz s posádkou na Mezinárodní kosmickou stanici ISS po tzv. „zkrácené“ šestihodinové trajektorii se může uskutečnit 28. 3. 2013. Informoval o tom 22. 10. 2012 na tiskové konferenci ruský kosmonaut Pavel Vinogradov, který je členem tříčlenné posádky, která poprvé tuto variantu letu na ISS absolvuje (Sojuz TMA-08M, Pavel I. Vinogradov, Alexandr A. Misurkin, Christopher J. Cassidy).

V současné době cestují posádky na kosmickou stanici dva dny, tzn. že mezi startem kosmické lodi a jejím připojením ke kosmické stanici uplyne přibližně 48 hodin.

Do budoucna se plánuje zkrácení doby mezi startem a připojením k ISS tak, aby k vzájemnému spojení obou objektů došlo na 4. oběhu kosmické lodi Sojuz, tj. po šesti hodinách letu, což bude pro posádku mnohem přijatelnější.

Toto nové schéma letu bylo poprvé vyzkoušeno při startu zásobovací lodi Progress M-16M (start 1. 8. 2012). Zrychlená varianta letu a připojení k ISS bude znovu prověřena při startu zásobovací lodi Progress M-17M, která byla z kosmodromu Bajkonur vypuštěna 31. 10. 2012.

Roční pobyty na ISS
Již brzy zveřejní Roskosmos složení posádky, která stráví na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS jeden rok. Informoval o tom 23. 10. 2012 ředitel organizace Roskosmos Vladimir Popovkin. „Včera jsme na toto téma diskutovali s představiteli NASA. Během listopadu zveřejníme jména kosmonautů, kteří absolvují nepřetržitý pobyt na palubě ISS v trvání jednoho roku,“ řekl Popovkin.

Mezinárodní kosmická stanice ISS Autor: NASA
Mezinárodní kosmická stanice ISS
Autor: NASA
Již dříve se představitelé stran využívajících stanici ISS domluvili na realizaci jednoho ročního pobytu posádky na její palubě se startem v březnu 2015. Podle současných plánů by měli roční pobyt ve vesmíru absolvovat dva členové posádky – jeden Rus a jeden Američan. Nelze vyloučit ani následnou diskusi o tom, zda by nebylo vhodné uvažovat o permanentně probíhajících ročních expedicích na kosmickou stanici.

Současná praxe je taková, že na palubě kosmické stanice ISS pracuje šestičlenná mezinárodní posádka, jejíž členové se střídají po trojicích. Trojici kosmonautů, kteří strávili na palubě stanice přibližně 6 měsíců, dopraví zpět na Zemi připojená kosmická loď Sojuz. Zhruba za 2 týdny odstartuje další kosmická loď Sojuz se třemi „čerstvými“ kosmonauty, kteří se stanou součástí šestičlenné posádky stanice. A tak se tento „kolotoč“ neustále opakuje.

I v minulosti absolvovali ruští (sovětští) kosmonauti při práci na stanicích SALJUT a MIR i delší než půlroční pobyty. Rekordmanem v tomto směru je ruský kosmonaut Valerij V. Poljakov, který do vesmíru odstartoval 8. 1. 1994 na palubě kosmické lodi Sojuz TM-18, která se připojila ke kosmické stanici MIR. Zpět na Zemi se vrátil 22. 3. 1995 jako člen posádky Sojuz TM-20 po pobytu na oběžné dráze v délce 437 dnů 17 hodin a 58 minut.

Roskosmos však nevylučuje ani možnost, že v letech 2018-2020 vyšle na Mezinárodní kosmickou stanici k ročnímu pobytu stejnou posádku dvakrát za sebou – avšak pouze tehdy, pokud roční pobyt realizovaný v roce 2015 dopadne úspěšně. Novináře o tom informoval Alexej Krasnov, vedoucí oddělení pilotovaných letů.

„Roční zkušební pobyt na kosmické stanici nám umožní pochopit, jak člověk zvládá dlouhodobé pobyty ve vesmíru a umožní nám vypracovat potřebné systémy zabezpečení životních podmínek. Pokud skončí zkušební roční pobyt na ISS úspěšně, pak v letech 2018-2019 nebo 2019-2020 počítáme s tím, že posádka absolvuje roční pobyt ve vesmíru, vrátí se zpátky na Zemi a po krátké rekonvalescenci odstartuje ještě jednou k ročnímu pobytu na ISS. Tato představa zatím vypadá jako velmi fantastická, avšak předpokládáme, že ji lze realizovat,“ dodal Alexej Krasnov.

K Měsíci a ještě dál
Krasnov rovněž sdělil, že počínaje rokem 2013 zahájí vědci práce na rozpracování metodiky letu dále do vesmíru, než jen na nízkou oběžnou dráhu kolem Země. Tyto práce budou probíhat několik let a roční expedice na kosmickou stanici a později možná opakovaný roční pobyt stejné posádky na ISS se stanou základními prvky k přípravě realizace letů do vzdálenějšího kosmického prostoru.

Návrh stanice pro let do Lagrangeova libračního bodu Autor: Aviation Week & Space Technology
Návrh stanice pro let do Lagrangeova libračního bodu
Autor: Aviation Week & Space Technology
„První let do vzdálenějšího vesmíru bude nejspíš směřovat do oblasti vlivu Měsíce, avšak bez uskutečnění přistání na jeho povrchu. Získané zkušenosti budou využity při letech k asteroidům či podobným tělesům. Nakonec se kosmonauti vypraví na planetu Mars. Avšak žádné konkrétní plány, pokud se týká letu na Měsíc či na Mars, zatím nebyly přijaty,“ dodává Krasnov.

Nakonec ještě upřesnil, že takovéto projekty nemohou být realizovány pouze jedním státem, bez široké mezinárodní spolupráce při výzkumu vesmíru.

Připomeňme, že rovněž NASA zvažuje do budoucna lety na Měsíc, k asteroidům, do Lagrangeova libračního bodu či na planetu Mars. A bez zkušeností s dlouhodobými pobyty člověka v beztížném stavu a bez prověrky kosmických systémů se realizace takovýchto projektů neobejde.

Zdroj: novosti-kosmonavtiku.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Zásobovací loď Progress, ISS, Kosmická loď Sojuz


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »