Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Roční pobyty na ISS – příprava k letu na Mars?

Roční pobyty na ISS – příprava k letu na Mars?

Ruská kosmická loď Sojuz Autor: NASA
Ruská kosmická loď Sojuz
Autor: NASA
První let kosmické lodi Sojuz s posádkou na Mezinárodní kosmickou stanici ISS po tzv. „zkrácené“ šestihodinové trajektorii se může uskutečnit 28. 3. 2013. Informoval o tom 22. 10. 2012 na tiskové konferenci ruský kosmonaut Pavel Vinogradov, který je členem tříčlenné posádky, která poprvé tuto variantu letu na ISS absolvuje (Sojuz TMA-08M, Pavel I. Vinogradov, Alexandr A. Misurkin, Christopher J. Cassidy).

V současné době cestují posádky na kosmickou stanici dva dny, tzn. že mezi startem kosmické lodi a jejím připojením ke kosmické stanici uplyne přibližně 48 hodin.

Do budoucna se plánuje zkrácení doby mezi startem a připojením k ISS tak, aby k vzájemnému spojení obou objektů došlo na 4. oběhu kosmické lodi Sojuz, tj. po šesti hodinách letu, což bude pro posádku mnohem přijatelnější.

Toto nové schéma letu bylo poprvé vyzkoušeno při startu zásobovací lodi Progress M-16M (start 1. 8. 2012). Zrychlená varianta letu a připojení k ISS bude znovu prověřena při startu zásobovací lodi Progress M-17M, která byla z kosmodromu Bajkonur vypuštěna 31. 10. 2012.

Roční pobyty na ISS
Již brzy zveřejní Roskosmos složení posádky, která stráví na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS jeden rok. Informoval o tom 23. 10. 2012 ředitel organizace Roskosmos Vladimir Popovkin. „Včera jsme na toto téma diskutovali s představiteli NASA. Během listopadu zveřejníme jména kosmonautů, kteří absolvují nepřetržitý pobyt na palubě ISS v trvání jednoho roku,“ řekl Popovkin.

Mezinárodní kosmická stanice ISS Autor: NASA
Mezinárodní kosmická stanice ISS
Autor: NASA
Již dříve se představitelé stran využívajících stanici ISS domluvili na realizaci jednoho ročního pobytu posádky na její palubě se startem v březnu 2015. Podle současných plánů by měli roční pobyt ve vesmíru absolvovat dva členové posádky – jeden Rus a jeden Američan. Nelze vyloučit ani následnou diskusi o tom, zda by nebylo vhodné uvažovat o permanentně probíhajících ročních expedicích na kosmickou stanici.

Současná praxe je taková, že na palubě kosmické stanice ISS pracuje šestičlenná mezinárodní posádka, jejíž členové se střídají po trojicích. Trojici kosmonautů, kteří strávili na palubě stanice přibližně 6 měsíců, dopraví zpět na Zemi připojená kosmická loď Sojuz. Zhruba za 2 týdny odstartuje další kosmická loď Sojuz se třemi „čerstvými“ kosmonauty, kteří se stanou součástí šestičlenné posádky stanice. A tak se tento „kolotoč“ neustále opakuje.

I v minulosti absolvovali ruští (sovětští) kosmonauti při práci na stanicích SALJUT a MIR i delší než půlroční pobyty. Rekordmanem v tomto směru je ruský kosmonaut Valerij V. Poljakov, který do vesmíru odstartoval 8. 1. 1994 na palubě kosmické lodi Sojuz TM-18, která se připojila ke kosmické stanici MIR. Zpět na Zemi se vrátil 22. 3. 1995 jako člen posádky Sojuz TM-20 po pobytu na oběžné dráze v délce 437 dnů 17 hodin a 58 minut.

Roskosmos však nevylučuje ani možnost, že v letech 2018-2020 vyšle na Mezinárodní kosmickou stanici k ročnímu pobytu stejnou posádku dvakrát za sebou – avšak pouze tehdy, pokud roční pobyt realizovaný v roce 2015 dopadne úspěšně. Novináře o tom informoval Alexej Krasnov, vedoucí oddělení pilotovaných letů.

„Roční zkušební pobyt na kosmické stanici nám umožní pochopit, jak člověk zvládá dlouhodobé pobyty ve vesmíru a umožní nám vypracovat potřebné systémy zabezpečení životních podmínek. Pokud skončí zkušební roční pobyt na ISS úspěšně, pak v letech 2018-2019 nebo 2019-2020 počítáme s tím, že posádka absolvuje roční pobyt ve vesmíru, vrátí se zpátky na Zemi a po krátké rekonvalescenci odstartuje ještě jednou k ročnímu pobytu na ISS. Tato představa zatím vypadá jako velmi fantastická, avšak předpokládáme, že ji lze realizovat,“ dodal Alexej Krasnov.

K Měsíci a ještě dál
Krasnov rovněž sdělil, že počínaje rokem 2013 zahájí vědci práce na rozpracování metodiky letu dále do vesmíru, než jen na nízkou oběžnou dráhu kolem Země. Tyto práce budou probíhat několik let a roční expedice na kosmickou stanici a později možná opakovaný roční pobyt stejné posádky na ISS se stanou základními prvky k přípravě realizace letů do vzdálenějšího kosmického prostoru.

Návrh stanice pro let do Lagrangeova libračního bodu Autor: Aviation Week & Space Technology
Návrh stanice pro let do Lagrangeova libračního bodu
Autor: Aviation Week & Space Technology
„První let do vzdálenějšího vesmíru bude nejspíš směřovat do oblasti vlivu Měsíce, avšak bez uskutečnění přistání na jeho povrchu. Získané zkušenosti budou využity při letech k asteroidům či podobným tělesům. Nakonec se kosmonauti vypraví na planetu Mars. Avšak žádné konkrétní plány, pokud se týká letu na Měsíc či na Mars, zatím nebyly přijaty,“ dodává Krasnov.

Nakonec ještě upřesnil, že takovéto projekty nemohou být realizovány pouze jedním státem, bez široké mezinárodní spolupráce při výzkumu vesmíru.

Připomeňme, že rovněž NASA zvažuje do budoucna lety na Měsíc, k asteroidům, do Lagrangeova libračního bodu či na planetu Mars. A bez zkušeností s dlouhodobými pobyty člověka v beztížném stavu a bez prověrky kosmických systémů se realizace takovýchto projektů neobejde.

Zdroj: novosti-kosmonavtiku.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Zásobovací loď Progress, ISS, Kosmická loď Sojuz


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »