Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Roční pobyty na ISS – příprava k letu na Mars?

Roční pobyty na ISS – příprava k letu na Mars?

Ruská kosmická loď Sojuz Autor: NASA
Ruská kosmická loď Sojuz
Autor: NASA
První let kosmické lodi Sojuz s posádkou na Mezinárodní kosmickou stanici ISS po tzv. „zkrácené“ šestihodinové trajektorii se může uskutečnit 28. 3. 2013. Informoval o tom 22. 10. 2012 na tiskové konferenci ruský kosmonaut Pavel Vinogradov, který je členem tříčlenné posádky, která poprvé tuto variantu letu na ISS absolvuje (Sojuz TMA-08M, Pavel I. Vinogradov, Alexandr A. Misurkin, Christopher J. Cassidy).

V současné době cestují posádky na kosmickou stanici dva dny, tzn. že mezi startem kosmické lodi a jejím připojením ke kosmické stanici uplyne přibližně 48 hodin.

Do budoucna se plánuje zkrácení doby mezi startem a připojením k ISS tak, aby k vzájemnému spojení obou objektů došlo na 4. oběhu kosmické lodi Sojuz, tj. po šesti hodinách letu, což bude pro posádku mnohem přijatelnější.

Toto nové schéma letu bylo poprvé vyzkoušeno při startu zásobovací lodi Progress M-16M (start 1. 8. 2012). Zrychlená varianta letu a připojení k ISS bude znovu prověřena při startu zásobovací lodi Progress M-17M, která byla z kosmodromu Bajkonur vypuštěna 31. 10. 2012.

Roční pobyty na ISS
Již brzy zveřejní Roskosmos složení posádky, která stráví na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS jeden rok. Informoval o tom 23. 10. 2012 ředitel organizace Roskosmos Vladimir Popovkin. „Včera jsme na toto téma diskutovali s představiteli NASA. Během listopadu zveřejníme jména kosmonautů, kteří absolvují nepřetržitý pobyt na palubě ISS v trvání jednoho roku,“ řekl Popovkin.

Mezinárodní kosmická stanice ISS Autor: NASA
Mezinárodní kosmická stanice ISS
Autor: NASA
Již dříve se představitelé stran využívajících stanici ISS domluvili na realizaci jednoho ročního pobytu posádky na její palubě se startem v březnu 2015. Podle současných plánů by měli roční pobyt ve vesmíru absolvovat dva členové posádky – jeden Rus a jeden Američan. Nelze vyloučit ani následnou diskusi o tom, zda by nebylo vhodné uvažovat o permanentně probíhajících ročních expedicích na kosmickou stanici.

Současná praxe je taková, že na palubě kosmické stanice ISS pracuje šestičlenná mezinárodní posádka, jejíž členové se střídají po trojicích. Trojici kosmonautů, kteří strávili na palubě stanice přibližně 6 měsíců, dopraví zpět na Zemi připojená kosmická loď Sojuz. Zhruba za 2 týdny odstartuje další kosmická loď Sojuz se třemi „čerstvými“ kosmonauty, kteří se stanou součástí šestičlenné posádky stanice. A tak se tento „kolotoč“ neustále opakuje.

I v minulosti absolvovali ruští (sovětští) kosmonauti při práci na stanicích SALJUT a MIR i delší než půlroční pobyty. Rekordmanem v tomto směru je ruský kosmonaut Valerij V. Poljakov, který do vesmíru odstartoval 8. 1. 1994 na palubě kosmické lodi Sojuz TM-18, která se připojila ke kosmické stanici MIR. Zpět na Zemi se vrátil 22. 3. 1995 jako člen posádky Sojuz TM-20 po pobytu na oběžné dráze v délce 437 dnů 17 hodin a 58 minut.

Roskosmos však nevylučuje ani možnost, že v letech 2018-2020 vyšle na Mezinárodní kosmickou stanici k ročnímu pobytu stejnou posádku dvakrát za sebou – avšak pouze tehdy, pokud roční pobyt realizovaný v roce 2015 dopadne úspěšně. Novináře o tom informoval Alexej Krasnov, vedoucí oddělení pilotovaných letů.

„Roční zkušební pobyt na kosmické stanici nám umožní pochopit, jak člověk zvládá dlouhodobé pobyty ve vesmíru a umožní nám vypracovat potřebné systémy zabezpečení životních podmínek. Pokud skončí zkušební roční pobyt na ISS úspěšně, pak v letech 2018-2019 nebo 2019-2020 počítáme s tím, že posádka absolvuje roční pobyt ve vesmíru, vrátí se zpátky na Zemi a po krátké rekonvalescenci odstartuje ještě jednou k ročnímu pobytu na ISS. Tato představa zatím vypadá jako velmi fantastická, avšak předpokládáme, že ji lze realizovat,“ dodal Alexej Krasnov.

K Měsíci a ještě dál
Krasnov rovněž sdělil, že počínaje rokem 2013 zahájí vědci práce na rozpracování metodiky letu dále do vesmíru, než jen na nízkou oběžnou dráhu kolem Země. Tyto práce budou probíhat několik let a roční expedice na kosmickou stanici a později možná opakovaný roční pobyt stejné posádky na ISS se stanou základními prvky k přípravě realizace letů do vzdálenějšího kosmického prostoru.

Návrh stanice pro let do Lagrangeova libračního bodu Autor: Aviation Week & Space Technology
Návrh stanice pro let do Lagrangeova libračního bodu
Autor: Aviation Week & Space Technology
„První let do vzdálenějšího vesmíru bude nejspíš směřovat do oblasti vlivu Měsíce, avšak bez uskutečnění přistání na jeho povrchu. Získané zkušenosti budou využity při letech k asteroidům či podobným tělesům. Nakonec se kosmonauti vypraví na planetu Mars. Avšak žádné konkrétní plány, pokud se týká letu na Měsíc či na Mars, zatím nebyly přijaty,“ dodává Krasnov.

Nakonec ještě upřesnil, že takovéto projekty nemohou být realizovány pouze jedním státem, bez široké mezinárodní spolupráce při výzkumu vesmíru.

Připomeňme, že rovněž NASA zvažuje do budoucna lety na Měsíc, k asteroidům, do Lagrangeova libračního bodu či na planetu Mars. A bez zkušeností s dlouhodobými pobyty člověka v beztížném stavu a bez prověrky kosmických systémů se realizace takovýchto projektů neobejde.

Zdroj: novosti-kosmonavtiku.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Zásobovací loď Progress, ISS, Kosmická loď Sojuz


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »