Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rozhovor s americkým astronautem Jamesem Duttonem
Vít Straka Vytisknout článek

Rozhovor s americkým astronautem Jamesem Duttonem

James Dutton se znakem Trenčína a slovenskou vlajkou na palubě ISS
James Dutton se znakem Trenčína a slovenskou vlajkou na palubě ISS
V neděli 11. července navštívil slovenské město Trenčín americký astronaut James Dutton, který se v dubnu letošního roku zúčastnil mise STS-131 jako pilot raketoplánu Discovery. Jako výraz svého vztahu k městu Trenčín s sebou vzal na oběžnou dráhu jeho erb, tričko s motivem tohoto města a slovenskou vlajku. Na tiskové konferenci v Trenčíně astronaut odpovídal i na otázky, položené za server astro.cz.

James P. Dutton (42) se letos v dubnu poprvé podíval do vesmíru jako pilot mise STS-131 raketoplánu Discovery. Před letem oslovil svého dobrého známého Jozefa Abrmana, předsedu slovenského křesťanského centra Berea, zda nemá nějaké věci, které by se měly proletět vesmírem. Nakonec spolu s Duttonem putovaly na ISS a zpět v jeho osobním balíčku tričko s motivem města Trenčín, erb města a slovenská vlajka. Astronaut i se svou rodinou je totiž členem křesťanského sboru Trinity Fellowship ve Friendswoodu v Texasu, se kterým Křesťanský sbor v Trenčíně udržuje aktivní družbu už několik let, hlavně v oblasti organizování oblíbených táborů Angličtina hrou.

James Dutton na palubě ISS
James Dutton na palubě ISS
Po oficiálních návštěvách Tokia a Londýna tedy astronaut 10. července přiletěl se svou manželkou na třídenní návštěvu Trenčína. Den nato se v trenčínském Domě armády konala beseda s J. Duttonem pro širokou veřejnost, spojená s videoprezentací letu STS-131. Dalším pokračováním událostí v Domě armády byla tisková konference pro zástupce médií, při které pan Dutton zodpovídal i dotazy, položené autorem článku za server astro.cz:

Co Vás vlastně přimělo podat si přihlášku do oddílu astronautů?

Když se uskutečnilo první přistání lidí na Měsíci, bylo mi teprve 8 měsíců, počátky mého zájmu o kosmické lety bych hledal spíše v dni mých třetích narozenin, kdy jsem měl na dortu raketu. Jako malý kluk jsem s nadšením sledoval první lety raketoplánů a vždy, když jsem se podíval na tmavou oblohu plnou hvězd, měl jsem nutkání je prozkoumat.

Jaké pro Vás bylo největší překvapení během kosmického letu?

(Po krátkém zamyšlení) To byl asi ten první pohled z okna, když jsme dosáhli oběžné dráhy. Hrozně mě překvapilo, jak moc je ten vesmír ve skutečnosti černý. Nedokázal jsem od toho odtrhnout zrak a každému jsem říkal: "Wow, podívej se na to!"

Autogram J. Duttona
Autogram J. Duttona
Čemu se v NASA věnujete nyní, po svém letu?

Zrovna příští týden začnu pracovat na nových úkolech v programu raketoplánů: konkrétně se budou týkat bezpečnosti misí.

Za odpovědi pro čtenáře astro.cz poděkoval autor článku.

Odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »