Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rozhovor s americkým astronautem Jamesem Duttonem
Vít Straka Vytisknout článek

Rozhovor s americkým astronautem Jamesem Duttonem

James Dutton se znakem Trenčína a slovenskou vlajkou na palubě ISS
James Dutton se znakem Trenčína a slovenskou vlajkou na palubě ISS
V neděli 11. července navštívil slovenské město Trenčín americký astronaut James Dutton, který se v dubnu letošního roku zúčastnil mise STS-131 jako pilot raketoplánu Discovery. Jako výraz svého vztahu k městu Trenčín s sebou vzal na oběžnou dráhu jeho erb, tričko s motivem tohoto města a slovenskou vlajku. Na tiskové konferenci v Trenčíně astronaut odpovídal i na otázky, položené za server astro.cz.

James P. Dutton (42) se letos v dubnu poprvé podíval do vesmíru jako pilot mise STS-131 raketoplánu Discovery. Před letem oslovil svého dobrého známého Jozefa Abrmana, předsedu slovenského křesťanského centra Berea, zda nemá nějaké věci, které by se měly proletět vesmírem. Nakonec spolu s Duttonem putovaly na ISS a zpět v jeho osobním balíčku tričko s motivem města Trenčín, erb města a slovenská vlajka. Astronaut i se svou rodinou je totiž členem křesťanského sboru Trinity Fellowship ve Friendswoodu v Texasu, se kterým Křesťanský sbor v Trenčíně udržuje aktivní družbu už několik let, hlavně v oblasti organizování oblíbených táborů Angličtina hrou.

James Dutton na palubě ISS
James Dutton na palubě ISS
Po oficiálních návštěvách Tokia a Londýna tedy astronaut 10. července přiletěl se svou manželkou na třídenní návštěvu Trenčína. Den nato se v trenčínském Domě armády konala beseda s J. Duttonem pro širokou veřejnost, spojená s videoprezentací letu STS-131. Dalším pokračováním událostí v Domě armády byla tisková konference pro zástupce médií, při které pan Dutton zodpovídal i dotazy, položené autorem článku za server astro.cz:

Co Vás vlastně přimělo podat si přihlášku do oddílu astronautů?

Když se uskutečnilo první přistání lidí na Měsíci, bylo mi teprve 8 měsíců, počátky mého zájmu o kosmické lety bych hledal spíše v dni mých třetích narozenin, kdy jsem měl na dortu raketu. Jako malý kluk jsem s nadšením sledoval první lety raketoplánů a vždy, když jsem se podíval na tmavou oblohu plnou hvězd, měl jsem nutkání je prozkoumat.

Jaké pro Vás bylo největší překvapení během kosmického letu?

(Po krátkém zamyšlení) To byl asi ten první pohled z okna, když jsme dosáhli oběžné dráhy. Hrozně mě překvapilo, jak moc je ten vesmír ve skutečnosti černý. Nedokázal jsem od toho odtrhnout zrak a každému jsem říkal: "Wow, podívej se na to!"

Autogram J. Duttona
Autogram J. Duttona
Čemu se v NASA věnujete nyní, po svém letu?

Zrovna příští týden začnu pracovat na nových úkolech v programu raketoplánů: konkrétně se budou týkat bezpečnosti misí.

Za odpovědi pro čtenáře astro.cz poděkoval autor článku.

Odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »