Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ruská družice MILLIMETRON bude mj. studovat atmosféry exoplanet

Ruská družice MILLIMETRON bude mj. studovat atmosféry exoplanet

Millimetron.jpg
Za účelem pozorování vzdálených oblastí vesmíru, studia tajemství jeho vzniku a vývoje jsou do kosmického prostoru vypouštěny nejrůznější astrofyzikální observatoře. V rámci federálního kosmického programu Ruska probíhají vývojové práce na velkém počtu kosmických observatoří. Jedná se například o projekty "Spektr-R", "Spektr-UF" a "Spektr-RG". Jako první by měl být realizován projekt Spektr-R (Radioastron), jehož start je naplánován na rok 2007.

Toto unikátní zařízení umožní provádět výzkum galaxií a kvasarů v oboru radiového záření, studium struktury a dynamiky oblastí bezprostředně přiléhajících k masivním černým dírám, studovat samotné černé díry a neutronové hvězdy v naší Galaxii a další zajímavé objekty.

Souběžně s vývojem výše zmíněných kosmických observatoří probíhají práce na návrhu perspektivních projektů pro oblast milimetrových vln, které umožní ještě detailněji studovat vzdálené vesmírné objekty. Možnost realizace kosmických observatoří, pracujících v oblasti submilimetrového a milimetrového záření otevírá astronomům velké perspektivy výzkumu vesmíru.

V astro-kosmickém centru (AKC) Fyzikálního institutu im. P. N. Lebeděva se v současnosti vyvíjí kosmická observatoř pro oblast milimetrového záření (0,01 až 20 mm) s názvem MILLIMETRON (Spektr-M). Hlavním dodavatelem družice bude NPO im. S. A. Lavočkina.

Kosmická observatoř MILLIMETRON a interferometr Země-družice (předpokládají se společná pozorování družice a pozemních dalekohledů) vytvoří výkonný interferometr, který bude schopen provádět v automatickém režimu základní kosmický výzkum v oblasti milimetrového, submilimetrového a infračerveného záření s mimořádně vysokou citlivostí a s mimořádným úhlovým rozlišením do 30 obloukových nanovteřin, tj. 0,000000030 obloukové vteřiny (=30 miliardtin obloukové vteřiny).

Tento kosmický dalekohled s objektivem o průměru 12 m bude schopen provádět pozorování na vlnové délce 20 mm, srovnatelná s pozemním radioteleskopem o průměru 3 km. V interferometrickém režimu bude systém schopen dosáhnout úhlového rozlišení 1000krát lepšího než současné pozemní interferometry.

Díky těmto mimořádným vlastnostem umožní kosmická observatoř Spektr-M studovat například složení atmosfér exoplanet, obíhajících kolem blízkých hvězd.

Celá kosmická observatoř se bude skládat ze služebního modulu, kryogenního rozkládacího objektivu, aktivního a pasivního chladícího systému a z přístrojového úseku. Zrcadlo dalekohledu o průměru 12 m se bude skládat z 24 vyklápěcích "okvětních lístků". Odchylky přesnosti a stability tvaru optické plochy nebudou přesahovat 10 mikrometrů. Všechny chlazené součásti konstrukce dalekohledu budou pokryty tepelnou izolací, chránící dalekohled před zářením Slunce, Země a Měsíce.

Celý dalekohled se bude skládat ze tří zrcadel: z objektivu o průměru 12 m (sloužícího současně jako tepelný štít), zrcadla typu cassegraine o průměru 60 cm a z rovinného zrcadla, umožňujícího "přepínání" pozorování v oboru různých vlnových délek a přesnou pointaci družice (0,3 obloukové minuty). Přesnost nastavení samotného hlavního zrcadla bude kolem 1 obloukové minuty. Odchylky tvaru optické plochy hlavního zrcadla od ideální plochy (po rozložení) nebudou větší než 10 mikrometrů, u sekundárního a rovinného zrcadla budou menší než 3 mikrometry.

Aktivní životnost kosmické observatoře Spektr-M se odhaduje na 7 až 10 let. První tři roky bude chlazení dalekohledu zajišťováno jak aktivním, tak pasivním termoregulačním systémem. Zbývající roky bude fungovat pouze pasivní systém chlazení.

Pro dosažení mimořádné citlivosti detektorů bude na družici realizován dvoustupňový systém tepelné regulace. Pasivní systém bude zajišťovat vyzařování tepla prostřednictvím radiátorů, čímž bude dosaženo teplot kolem 50 K. Kryogenní systém ochlazování sníží teplotu zrcadel dalekohledu na 4 K, některé detektory budou chlazeny až na 0,1 K.

Zatím není jasné, po jaké oběžné dráze se bude kosmická observatoř MILLIMETRON (Spektr-M) kolem Země pohybovat. V úvahu připadají:

1) eliptická dráha ve vzdálenosti 75 000 až 300 000 km od Země (podobná dráze kosmické observatoře Radioastron) s dobou oběhu 9 hodin
2) tzv. halo dráha kolem Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země, nacházejícího se ve vzdálenosti přibližně 1,5 miliónu km od Země (v opačném směru než Slunce)
3) eliptická dráha s perigeem ve vzdálenosti 75 000 km od Země a s apogeem ve vzdálenosti libračního bodu L2.

V prvním případě bude rozlišovací schopnost družice kolem 0,2 obloukové mikrovteřiny. Ve druhém případě bude snadnější chlazení dalekohledu (větší vzdálenost od Slunce) a rozlišení bude 45 miliardtin obloukové vteřiny. Ještě lepší rozlišovací schopnosti (0,4 obloukové nanovteřiny) by bylo dosaženo při vypuštění dalších dvou observatoří do oblastí libračních bodů L4 a L5.

Možná se již těšíte na detailní informace o exoplanetách a dalších objektech ve vesmíru. Pokud vše půjde podle plánu, pak by se měl start kosmické observatoře Spektr-M uskutečnit v roce 2015. Cena projektu je odhadována na 30 miliónů dolarů.

Mezi oblasti zájmu observatoře bude patřit:

- atmosféry planet Sluneční soustavy a jejich měsíců
- planetky a komety
- prachové částice meziplanetárního prostředí, van Allenovy pásy, Oortův oblak
- studium rotace a proměnnosti hvězd různých typů
- prachové obálky hvězd
- vznik a vývoj hvězd, planetárních soustav a samotných planet, submilimetrové masery, hledání projevů života ve vesmíru
- složení, struktura a dynamika studených prachoplynných oblaků ve vesmíru
- struktura a dynamika hmoty v okolí supermasivní černé díry v centru naší Galaxie
- studium dynamiky Galaxie na základě měření vlastních pohybů hvězd různých typů
- dynamika a hmotnosti galaxií v tzv. Místní skupině galaxií
- rozložení skryté hmoty v naší Galaxii i v Místní skupině galaxií
- struktura a dynamika prachoplynné složky galaxií a kvasarů, srážky galaxií, překotná tvorba hvězd
- stavba a fyzikální procesy v jádrech galaxií, urychlování kosmických paprsků apod.

V roce 2010 by měla být vypuštěna ruská kosmická observatoř Spektr-UF, jejímž úkolem bude výzkum vesmíru v oblasti ultrafialového záření na vlnových délkách 0,11 až 0,35 mikrometru. Družice o hmotnosti 2500 kg bude vypuštěna pomocí rakety Sojuz-2 s urychlovacím blokem Fregat-SB. Po startu bude družice navedena na oběžnou dráhu kolem libračního bodu L2 nebo na eliptickou dráhu s nejvzdálenějším bodem ve vzdálenosti 300 000 km od Země.

Astronomové se domnívají, že takováto družice, pracující v oboru ultrafialového záření, přinese zajímavé výsledky. Za několik let možná ukončí svoji činnost Hubblův kosmický dalekohled HST, který je schopen pozorovat vesmír v ultrafialovém oboru spektra a další družice se pro tento obor zatím pro nejbližších 10 let nepřipravují.

Observatoř Spektr-UF se bude skládat ze služebního modulu Navigator a z urychlovacího stupně pro navedení na definitivní oběžnou dráhu. Hlavní částí bude dalekohled s objektivem o průměru 170 cm (takový menší ruský Hubble).

Finanční náklady na vývoj, výrobu a vypuštění družice se odhadují na 100 miliónů Euro. Ruská strana zajistí zhruba 50 % finanční částky. Předpokládá se účast Německa, které již ve spolupráci s ruskými firmami vyrábí spektrografy s vysokým rozlišením. Na projektu se pravděpodobně bude podílet i ESA. O projekt se intenzivně zajímá Čína, která nabízí vypuštění družice svojí vlastní nosnou raketou. Za tento vklad v hodnotě 20 % nákladů na projekt požadují odpovídající kvótu pozorovacího času družice.

Zdroj: www.inauka.ru a novosti-kosmonavtiki
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »