Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko a USA zvolily posádku rok trvající mise na stanici ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Rusko a USA zvolily posádku rok trvající mise na stanici ISS

Mezinárodní kosmická stanice ISS Autor: NASA
Mezinárodní kosmická stanice ISS
Autor: NASA
Americký astronaut Scott Kelly a ruský kosmonaut Michail Kornijenko – seznamte se se zkušenými kosmickými cestovateli, které zájemci o kosmonautiku zřejmě znají již z dřívějška a o kterých se zaručeně bude v příštích letech dost mluvit. Mají totiž v roce 2015 zahájit roční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici, jak v pondělí oznámila NASA. Půjde o podstatného předchůdce pilotovaných letů do vzdálenějšího kosmu.

Stanice ISS je stále obydlena mezinárodními posádkami od listopadu 2000, většina posádek na její palubě však strávila méně než 6 měsíců, rekord drží v současné době americký astronaut Michael Lopez-Alegria a ruský kosmonaut Michail Tjurin ze 14. dlouhodobé posádky stanice se svými 215 dny, strávenými na oběžné dráze na přelomu let 2006/7, Lopez-Alegria má také současný rekord pro nejdelší kosmický let amerického občana (ruský a také celosvětový rekord pro nejdelší kosmický let drží bezkonkurenčně ruský lékař Valerij Poljakov se 437denním pobytem na Miru v letech 1994 a 95).

Projekt 12měsíčního pobytu na ISS pomůže vědcům lépe pochopit reakce a adaptaci lidského těla na beztížný stav a další nepříjemné faktory působící na kosmonauty ve vesmíru, kosmické agentury se budou snažit pomocí získaných dat o tělesném stavu Kellyho a Kornijenka během prodloužené mise snížit rizika a celkově přichystat půdu pro pilotované průzkumné mise dále do vesmíru, které v budoucnu plánuje NASA, cílem má být například Měsíc, nějaký asteroid a posléze snad i Mars, což bude samozřejmě obnášet mnohaměsíční pobyt posádky ve vesmíru.

Další zásadní faktor rizika letů dále do kosmu je také například kosmická radiace, se kterou vědcům ISS však bohužel příliš nepomůže, protože ve výšce kolem 400 km, v níž se stanice pohybuje, je díky silnému zemskému magnetickému poli hodnota kosmické radiace jen asi o 13 až 14 procent vyšší než na povrchu Země.

Kelly, Kornijenko a vědci na Zemi se během roční mise zaměří hlavně na vliv kosmického prostředí na lidské kosti, svalovou hmotu nebo zrak a další aspekty „zápasu“ lidské tělo versus kosmické prostředí.

Oba astronauti mají roční pouť započít startem v lodi Sojuz z Bajkonuru na jaře 2015, jejich návrat na Zemi je plánován na jaře 2016, počátkem příštího roku zahájí dvouletou přípravu a výcvik. Plány na roční let dvou kosmonautů na Mezinárodní vesmírnou stanici zveřejnily kosmické agentury již v říjnu.

Michail Kornijenko při dlouhodobé misi na ISS v roce 2010 Autor: NASA
Michail Kornijenko při dlouhodobé misi na ISS v roce 2010
Autor: NASA
„Gratuluji Scottovi a Michailovi k výběru jejich osob k této důležité misi,“ řekl William Gerstenmaier, přidružený administrátor pro pilotované kosmické lety z ředitelství NASA ve Washingtonu. „Jejich dovednosti a předchozí zkušenosti na palubě ISS se shodují s požadavky mise. Roční let posune hranice našeho života a práce v kosmu a rozšíří naše znalosti o efektech beztížného stavu na lidi v době, kdy se připravujeme na budoucí mise dále než na nízkou oběžnou dráhu.“

„Výběr kandidáta na roční let byl pečlivý a těžký kvůli počtu vyhovujících kandidátů v oddíle kosmonautů,“ prohlásil Vladimír Popovkin, ředitel ruské federální kosmické agentury Roskosmos. „Zvolili jsme nejzodpovědnější, nejšikovnější a nejnadšenější členy mise, aby posunuli dále kosmický výzkum, a plně jim důvěřujeme.“

Scott Kelly při dlouhodobé misi na ISS na přelomu let 2010/11 Autor: NASA
Scott Kelly při dlouhodobé misi na ISS na přelomu let 2010/11
Autor: NASA
Kapitán amerického námořnictva Scott Kelly (48), rodák z Orange (New Jersey), má za sebou již tři kosmické lety v celkové délce 180 dní. V prosinci 1999 letěl jako pilot raketoplánu Discovery na servisní misi k Hubblovu teleskopu, o osm let později velel raketoplánu Endeavour při misi na stanici ISS. Jeho zkušenosti zahrnují i dlouhodobý pobyt na této stanici od října 2010 do března 2011, během kterého se stal velitelem 26. dlouhodobé posádky.
Jeho bratr-dvojče Mark Kelly je taktéž astronautem se čtyřmi lety raketoplánem na pomyslném kontě, oddíl však opustil, aby se mohl starat o svoji choť Gabrielle Giffordsovou, arizonskou kongresmanku, jež utrpěla v lednu 2011 při útoku průstřel hlavy.

Michail Kornijenko (52) je bývalým ruským výsadkářem, přijatým do kosmonautického oddílu v roce 1998. Rodák z města Syzran v jihoruském regionu Samara pracoval na palubě ISS 176 dnů v roce 2010 jako letový inženýr Expedice 23 a 24, absolvoval zde i jeden kosmický výstup v délce 6 hodin a 42 minut.

Oba již mají pojítko z minulosti: Kelly byl členem záložní posádky Kornijenkova letu v roce 2010.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Budoucnost kosmonautiky, ISS


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »