Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko a USA zvolily posádku rok trvající mise na stanici ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Rusko a USA zvolily posádku rok trvající mise na stanici ISS

Mezinárodní kosmická stanice ISS Autor: NASA
Mezinárodní kosmická stanice ISS
Autor: NASA
Americký astronaut Scott Kelly a ruský kosmonaut Michail Kornijenko – seznamte se se zkušenými kosmickými cestovateli, které zájemci o kosmonautiku zřejmě znají již z dřívějška a o kterých se zaručeně bude v příštích letech dost mluvit. Mají totiž v roce 2015 zahájit roční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici, jak v pondělí oznámila NASA. Půjde o podstatného předchůdce pilotovaných letů do vzdálenějšího kosmu.

Stanice ISS je stále obydlena mezinárodními posádkami od listopadu 2000, většina posádek na její palubě však strávila méně než 6 měsíců, rekord drží v současné době americký astronaut Michael Lopez-Alegria a ruský kosmonaut Michail Tjurin ze 14. dlouhodobé posádky stanice se svými 215 dny, strávenými na oběžné dráze na přelomu let 2006/7, Lopez-Alegria má také současný rekord pro nejdelší kosmický let amerického občana (ruský a také celosvětový rekord pro nejdelší kosmický let drží bezkonkurenčně ruský lékař Valerij Poljakov se 437denním pobytem na Miru v letech 1994 a 95).

Projekt 12měsíčního pobytu na ISS pomůže vědcům lépe pochopit reakce a adaptaci lidského těla na beztížný stav a další nepříjemné faktory působící na kosmonauty ve vesmíru, kosmické agentury se budou snažit pomocí získaných dat o tělesném stavu Kellyho a Kornijenka během prodloužené mise snížit rizika a celkově přichystat půdu pro pilotované průzkumné mise dále do vesmíru, které v budoucnu plánuje NASA, cílem má být například Měsíc, nějaký asteroid a posléze snad i Mars, což bude samozřejmě obnášet mnohaměsíční pobyt posádky ve vesmíru.

Další zásadní faktor rizika letů dále do kosmu je také například kosmická radiace, se kterou vědcům ISS však bohužel příliš nepomůže, protože ve výšce kolem 400 km, v níž se stanice pohybuje, je díky silnému zemskému magnetickému poli hodnota kosmické radiace jen asi o 13 až 14 procent vyšší než na povrchu Země.

Kelly, Kornijenko a vědci na Zemi se během roční mise zaměří hlavně na vliv kosmického prostředí na lidské kosti, svalovou hmotu nebo zrak a další aspekty „zápasu“ lidské tělo versus kosmické prostředí.

Oba astronauti mají roční pouť započít startem v lodi Sojuz z Bajkonuru na jaře 2015, jejich návrat na Zemi je plánován na jaře 2016, počátkem příštího roku zahájí dvouletou přípravu a výcvik. Plány na roční let dvou kosmonautů na Mezinárodní vesmírnou stanici zveřejnily kosmické agentury již v říjnu.

Michail Kornijenko při dlouhodobé misi na ISS v roce 2010 Autor: NASA
Michail Kornijenko při dlouhodobé misi na ISS v roce 2010
Autor: NASA
„Gratuluji Scottovi a Michailovi k výběru jejich osob k této důležité misi,“ řekl William Gerstenmaier, přidružený administrátor pro pilotované kosmické lety z ředitelství NASA ve Washingtonu. „Jejich dovednosti a předchozí zkušenosti na palubě ISS se shodují s požadavky mise. Roční let posune hranice našeho života a práce v kosmu a rozšíří naše znalosti o efektech beztížného stavu na lidi v době, kdy se připravujeme na budoucí mise dále než na nízkou oběžnou dráhu.“

„Výběr kandidáta na roční let byl pečlivý a těžký kvůli počtu vyhovujících kandidátů v oddíle kosmonautů,“ prohlásil Vladimír Popovkin, ředitel ruské federální kosmické agentury Roskosmos. „Zvolili jsme nejzodpovědnější, nejšikovnější a nejnadšenější členy mise, aby posunuli dále kosmický výzkum, a plně jim důvěřujeme.“

Scott Kelly při dlouhodobé misi na ISS na přelomu let 2010/11 Autor: NASA
Scott Kelly při dlouhodobé misi na ISS na přelomu let 2010/11
Autor: NASA
Kapitán amerického námořnictva Scott Kelly (48), rodák z Orange (New Jersey), má za sebou již tři kosmické lety v celkové délce 180 dní. V prosinci 1999 letěl jako pilot raketoplánu Discovery na servisní misi k Hubblovu teleskopu, o osm let později velel raketoplánu Endeavour při misi na stanici ISS. Jeho zkušenosti zahrnují i dlouhodobý pobyt na této stanici od října 2010 do března 2011, během kterého se stal velitelem 26. dlouhodobé posádky.
Jeho bratr-dvojče Mark Kelly je taktéž astronautem se čtyřmi lety raketoplánem na pomyslném kontě, oddíl však opustil, aby se mohl starat o svoji choť Gabrielle Giffordsovou, arizonskou kongresmanku, jež utrpěla v lednu 2011 při útoku průstřel hlavy.

Michail Kornijenko (52) je bývalým ruským výsadkářem, přijatým do kosmonautického oddílu v roce 1998. Rodák z města Syzran v jihoruském regionu Samara pracoval na palubě ISS 176 dnů v roce 2010 jako letový inženýr Expedice 23 a 24, absolvoval zde i jeden kosmický výstup v délce 6 hodin a 42 minut.

Oba již mají pojítko z minulosti: Kelly byl členem záložní posádky Kornijenkova letu v roce 2010.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Budoucnost kosmonautiky, ISS


20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »