Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Šílenství kolem Curiosity opadává, NASA historický objev bagatelizuje
Vít Straka Vytisknout článek

Šílenství kolem Curiosity opadává, NASA historický objev bagatelizuje

Curiosity při práci na Marsu v představě grafika Autor: NASA
Curiosity při práci na Marsu v představě grafika
Autor: NASA
V minulém týdnu vyvolal John Grotzinger, vědec projektu Mars Science Laboratory, v jehož rámci od srpna pracuje na Rudé planetě rover Curiosity, vlnu zájmu a spekulací, když před novináři hovořil o historickém objevu, který „otřese Zemí“. Avšak bez jakýchkoliv podrobností, jejichž uvedení ve známost slíbil na prosincové vědecké konferenci. Záhy se vynořila také řada střízlivých skeptiků, kteří si od této senzace až tak mnoho neslibovali. Jak pomalu vychází najevo, měli zřejmě bohužel pravdu. S blížícím se zveřejněním výsledků váhu objevu snižuje už i samotná NASA.

900kilogramové vozítko s deseti vědeckými přístroji na palubě, velké asi jako menší automobil, přistálo na jižní polokouli Marsu, v kráteru Gale, 6. srpna a zahájilo dvouleté působení a vědeckou práci na povrchu našeho rudého souseda. Pátrat má především po známkách dřívější obyvatelnosti Marsu a příhodnosti jeho povrchu pro vznik primitivního života (Curiosity nepátrá po životě samotném, jak je někdy mylně uváděno).

Jednu z ústředních rolí při plnění tohoto úkolu hraje přístroj SAM (Surface Analysis on Mars), který má mimo jiné pátrat po sloučeninách uhlíku, nezanedbatelného stavebního kamene života na Zemi.

Přístroj velikosti asi mikrovlnné trouby využívá při analýzách vzorků marťanské půdy a atmosféry hmotnostní spektrometr, laserový spektrometr a plynový chromatograf, obsahuje dvě malé pece, schopné zahřát odebrané vzorky až na skoro 1000 °C. Zařízení posléze může zjistit přítomnost dusíku, fosforu, síry, kyslíku, vodíku, zmiňovaného uhlíku, metanu, oxidu uhličitého, vodní páry, různých izotopů a konečně organických sloučenin.

Není proto divu, že slova Johna Grotzingera zvedla takovou vlnu zájmu, když Curiosity v té době pracovala právě s tímto přístrojem, schopným najít sloučeniny uhlíku či organických látek, částečně souvisejících s možným výskytem života. Velké fámy byly na světě.

Došlo ovšem na slova skeptiků: NASA začala snižovat význam výsledků rozborů půdy Marsu přístrojem SAM, které jsou údajně vědecky zajímavé ale „neotřesou Zemí“.

„Zvěsti o tom, jaké jsou výsledky přístroje SAM, jsou mírně přehnané,“ řekl ve středu médiím Guy Webster, mluvčí kalifornské Jet Propulsion Laboratory, která misi řídí. „Není v nich nic, co by otřáslo Zemí.“

Zveřejněné interpretace dat budou dle Webstera zajímavé a důležité ale varuje, že zřejmě nesplní pomyslné sliby neinformovaných spekulací.

Panorama pořízené roverem při práci v lokalitě zvané Rocknest v říjnu a listopadu 2012 Autor: NASA
Panorama pořízené roverem při práci v lokalitě zvané Rocknest v říjnu a listopadu 2012
Autor: NASA
Zveřejnění získaných dat se očekává v pondělí 3. prosince na setkání Americké geofyzikální společnosti v San Franciscu. V rámci tiskové konference vystoupí i J. Grotzinger, který minulý týden vlnu zájmu a spekulací vyvolal, ale nemá mluvit o žádném definitivním objevu, vědci chtějí data z Marsu ještě řádně překontrolovat a ujistit se, že při jejich interpretaci nedošlo k žádným chybám, jde prý o běžný postup.

První vzorek půdy Marsu, odebrané v blízkosti místa přistání roveru, byl zpracován přístrojem SAM před asi dvěma týdny. Data z analýzy přístrojem SAM se však vědcům zdála z nějakého důvodu podezřelá a rozhodli se experiment zopakovat. Více zatím neoznámili.

Dosti říká mezi řádky i zpráva na oficiálním twitterovém účtu mise, na který píšou zaměstnanci NASA v první osobě za rover: „Co jsem objevil na Marsu? Spekulace se na internetu šíří rychle. Ale můj tým pokládá za historickou celou moji misi.“

Médii také v posledních dnech probleskla zpráva, zveřejněná v Římě vedoucím Jet Propulsion Laboratory Georgem Elachim, který hovořil o údajném objevu organických molekul. Jednak je však údajně ještě nutné ověřit data a za druhé: přítomnost organických molekul není přímým důkazem současného nebo minulého života, jde pouze o jeden z mnoha předpokladů pro jeho vznik. Organické molekuly se navíc již ve vesmíru podařilo objevit na více místech teleskopy ze Země.

Každopádně nám nezbývá než čekat na zveřejnění údajů v San Franciscu a další výsledky práce Curiosity, závěry zatím nechme stranou.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Curiosity, Mars


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »