Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Genesis se vrací k Zemi.

Sonda Genesis se vrací k Zemi.

Genesis-return.jpg
Sonda Genesis se vrací k Zemi. V Utahu má přistát už 8.září. Přistání však nebude jen obvyklé čekání na to, až se návratové pouzdro snese na padáku dolů k povrchu země. Tentokrát půjde o něco mnohem většího. Přistávající sonda bude zachycena ještě ve vzduchu, aby se vyloučila možnost poškození a kontaminace vzorků slunečního větru, které byly v kosmu, mimo zemskou magnetosféru, sbírány téměř tři roky.

Na zachycení navracející se sondy spolupracují s NASA také hollywoodští piloti, kaskadéři. Jedná se totiž o poměrně riskantní manévr, klasifikovaný na pomyslné desetistupňové stupnici obtížnosti stupněm 8-10. První nácvik přistávacího manévru se konal už v dubnu tohoto roku, protože nic nesmí při manévru selhat. Jedná se totiž po letech o první vzorky mimozemské hmoty vrácené na Zemi z kosmu. Těmi, zatím posledními americkými, byly měsíční vzorky přivezené Apollem 17 už v roce 1972, skutečně poslední mimozemské vzorky dodala ruská sonda Luna 24, která měsíční vzorky dopravila zpět na zem před téměř 28.lety, 22.srpna 1976.

Sonda Genesis, byla vypuštěna do kosmu v srpnu z 2001, za účelem zachytit vzorky slunečního větru, které sbírala na plátcích různých materiálů jakými je například zlato, safír, silikon nebo diamant. A právě tyto vzorky se mají ve zvláštním pouzdru vrátit zpět na Zemi. Aby nedošlo k jejich poškození nárazem při přistání nebo k jejich kontaminaci, budou speciálně vycvičení piloti helikoptér chytat návratovou kapsli vysoko nad zemí za používání velkých háků, vlečených za helikoptérami na až 100m dlouhém kabelu. Posádky dvou helikoptér jsou složeny z bývalých vojenských pilotů, hollywoodských pilotů - kaskadérů i aktivních zalétávacích pilotů vojenského letectva.

Pokud půjde všechno podle předpokladů, pak sonda, která byla ve čtvrtek 19. srpna vzdálena od Země asi 1.200.000 km a letěla rychlostí okolo 1.000 km/hod, bude díky zemské gravitaci velmi svižně nabírat rychlost až na hodnotu téměř 40.000 km/hod, při které se dotkne atmosféry Země. Atmosféra, za pomoci aerodynamického brzdění, zpomalí její sestup, až se nakonec ve zhruba 7 kilometrech otevře padák, na kterém bude návratové pouzdro klouzat k zemi. Při tom má být zachycena jednou z helikoptér a to dokonce i za špatného počasí, kdy by se k nalezení sondy ve vzduchu používal radar. Piloti manévr trénují již několik měsíců.

Vzorky sebrané sondou Genesis poskytnou vědcům obraz o složení Slunce, stejně jako můžou osvětlit původ naší sluneční soustavy. Cenný náklad bude převezen do pozemních laboratoří k podrobnému studiu. Rozbor zachycených částic a jejich srovnání se složením jiných těles poskytne vědcům důležité informace o složení zárodečné mlhoviny, ze které se před 4,6 miliardami roků utvářela naše sluneční soustava.

Zdroj: Associated Press
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »