Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Genesis se vrací k Zemi.

Sonda Genesis se vrací k Zemi.

Genesis-return.jpg
Sonda Genesis se vrací k Zemi. V Utahu má přistát už 8.září. Přistání však nebude jen obvyklé čekání na to, až se návratové pouzdro snese na padáku dolů k povrchu země. Tentokrát půjde o něco mnohem většího. Přistávající sonda bude zachycena ještě ve vzduchu, aby se vyloučila možnost poškození a kontaminace vzorků slunečního větru, které byly v kosmu, mimo zemskou magnetosféru, sbírány téměř tři roky.

Na zachycení navracející se sondy spolupracují s NASA také hollywoodští piloti, kaskadéři. Jedná se totiž o poměrně riskantní manévr, klasifikovaný na pomyslné desetistupňové stupnici obtížnosti stupněm 8-10. První nácvik přistávacího manévru se konal už v dubnu tohoto roku, protože nic nesmí při manévru selhat. Jedná se totiž po letech o první vzorky mimozemské hmoty vrácené na Zemi z kosmu. Těmi, zatím posledními americkými, byly měsíční vzorky přivezené Apollem 17 už v roce 1972, skutečně poslední mimozemské vzorky dodala ruská sonda Luna 24, která měsíční vzorky dopravila zpět na zem před téměř 28.lety, 22.srpna 1976.

Sonda Genesis, byla vypuštěna do kosmu v srpnu z 2001, za účelem zachytit vzorky slunečního větru, které sbírala na plátcích různých materiálů jakými je například zlato, safír, silikon nebo diamant. A právě tyto vzorky se mají ve zvláštním pouzdru vrátit zpět na Zemi. Aby nedošlo k jejich poškození nárazem při přistání nebo k jejich kontaminaci, budou speciálně vycvičení piloti helikoptér chytat návratovou kapsli vysoko nad zemí za používání velkých háků, vlečených za helikoptérami na až 100m dlouhém kabelu. Posádky dvou helikoptér jsou složeny z bývalých vojenských pilotů, hollywoodských pilotů - kaskadérů i aktivních zalétávacích pilotů vojenského letectva.

Pokud půjde všechno podle předpokladů, pak sonda, která byla ve čtvrtek 19. srpna vzdálena od Země asi 1.200.000 km a letěla rychlostí okolo 1.000 km/hod, bude díky zemské gravitaci velmi svižně nabírat rychlost až na hodnotu téměř 40.000 km/hod, při které se dotkne atmosféry Země. Atmosféra, za pomoci aerodynamického brzdění, zpomalí její sestup, až se nakonec ve zhruba 7 kilometrech otevře padák, na kterém bude návratové pouzdro klouzat k zemi. Při tom má být zachycena jednou z helikoptér a to dokonce i za špatného počasí, kdy by se k nalezení sondy ve vzduchu používal radar. Piloti manévr trénují již několik měsíců.

Vzorky sebrané sondou Genesis poskytnou vědcům obraz o složení Slunce, stejně jako můžou osvětlit původ naší sluneční soustavy. Cenný náklad bude převezen do pozemních laboratoří k podrobnému studiu. Rozbor zachycených částic a jejich srovnání se složením jiných těles poskytne vědcům důležité informace o složení zárodečné mlhoviny, ze které se před 4,6 miliardami roků utvářela naše sluneční soustava.

Zdroj: Associated Press
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »