Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Mars Reconnaissance Orbiter v závěrečné fázi úpravy dráhy

Sonda Mars Reconnaissance Orbiter v závěrečné fázi úpravy dráhy

mroaerobraking.jpg
Americká kosmická sonda Mars Reconnaissance Orbiter (start 12. 8. 2005) zahájila poslední a nejrychlejší část tzv. aerobrakingu, což je proces, při němž využívá tření při průletu horními vrstvami atmosféry Marsu ke snižování výšky oběžné dráhy na požadovanou hodnotu.

Po absolvování téměř 400 oběhů kolem planety, kdy se na každém z nich "ponořila" do atmosféry v době největšího přiblížení k povrchu Marsu (tj. při průletu pericentrem dráhy), došlo ke snížení tzv. apocentra (bod na dráze, kdy je sonda nejdále od planety) na vzdálenost 1100 km. Dne 25. srpna 2006 absolvovala sonda jeden oběh kolem rudé planety za 2 hodiny a 7 minut. Od navedení na oběžnou dráhu 10. 3. 2006 došlo k její podstatné změně. Porovnejte sami: v době zahájení aerobrakingu počátkem dubna 2006 apocentrum dráhy sondy leželo ve vzdálenosti 43 000 km od povrchu planety a jeden oběh sondy trval přibližně 35 hodin. Použitím metody aerobrakingu k úpravě dráhy sonda "ušetřila" zhruba 600 kg pohonných látek, které by jinak musela nést na své palubě k zajištění navedení na požadovanou dráhu.

V nejnižší části své dráhy se sonda při každém průletu atmosférou přibližuje k povrchu planety na vzdálenost 100 km. Tato hodnot kolísá v rozsahu několika procent nahoru či dolů v důsledku nehomogenit v gravitačním poli Marsu a v důsledku přizpůsobování dráhy pomocí malých korekcí, které udržují rovnováhu mezi intenzitou atmosférického brždění a ohřevem sondy při průletu atmosférou s proměnlivou hustotou.

Při každém průletu atmosférou zaznamenává sonda její hustotu, a to na příletové i odletové části dráhy v průběhu aerobrakingu. Tyto informace jsou využívány k určení charakteristických změn atmosféry, které pomohou letovému týmu navrhovat potřebné manévry při řízení sondy. Tato data budou rovněž analyzována za účelem pochopení struktury a charakteru proudění v horních vrstvách atmosféry Marsu.

Požadovaná oběžná dráha pro systematický výzkum Marsu pomocí šesti vědeckých přístrojů na palubě sondy se bude nacházet ve výšce 320 km nad severním pólem planety a 255 km nad jižním pólem. Jedná se tedy o tzv. polární heliosynchronní dráhu. To mj. znamená, že dráha sondy nad zkoumaným povrchem Marsu povede vždy za stejných světelných podmínek (ve 3 hodiny odpoledne místního času při průletu nad rovníkem). Jeden oběh sonda vykoná za 1 hodinu a 53 minuty. Za jeden den absolvuje 12 oběhů kolem planety. První etapa výzkumu by měla skončit v listopadu 2008. Na základě dlouhodobého detailního snímkování bude možné odhalit i drobné změny na povrchu planety Mars.

Řídící tým předpokládá, že na dráhu v požadované vzdálenosti a tvaru se sonda dostane v polovině září. Budou k tomu zapotřebí ještě dva korekční manévry za účelem zvýšení pericentra dráhy na požadovanou hodnotu. Hlavní fáze vědeckého výzkumu bude zahájena počátkem listopadu, po období přerušeného spojení se sondou v důsledku přiblížení Marsu ke Slunci při pohledu ze Země (23. října 2006 nastává konjunkce Marsu se Sluncem).

Vzhledem k dokonalému vědeckému vybavení (například kamera HiRISE s vysokou rozlišovací schopností), se máme na co těšit. Ostatně první zkušební snímky již byly pořízeny, jak jsme informovali například v článku Kosmická sonda MRO pořídila další detailní fotografie Marsu.

Seznam všech doposud pořízených fotografií pomocí kamery HiRISE najdete zde.

Zdroj: www.spaceref
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »