SpaceX opět úspěšná, jaké trumfy má ještě v rukávu?

Falcon 9 stál na startovní rampě již ve čtvrtek 26. října, kdy se na několik sekund zažehly motory prvního stupně. Tzv. „static fire test“ slouží jednak samozřejmě k prověření stavu motorů a rovněž k tomu, aby si lidé SpaceX na kosmodromu osvěžili znalosti a průběh posledních procedur před ostrým pokusem o start. Po úspěšném otestování putovala raketa zpět do necelý kilometr vzdáleného hangáru kvůli integraci s nákladem. Ta se provádí až po vykonání statického zážehu, protože v minulém roce jeden exemplář Falconu 9 při tomto druhu testu explodoval a vcelku zbytečně byla tehdy zničena i izraelská telekomunikační družice o ceně odhadem 200 milionů dolarů. 

Tentokrát ale běželo všechno hladce a v neděli večer našeho času byla raketa i s vynášenou družicí Koreasat 5A odvezena zpět na vypouštěcí rampu komplexu 39A v Kennedyho vesmírném centru, který dříve využívala NASA pro lunární rakety Saturn V a později ke startům raketoplánů. Na pondělí to vypadalo ideálně, předpověď počasí dávala startu 90procentní šanci a vlastně se později už ani výrazně nezměnila, jen malou starost dělal meteorologům severní vítr. 

V čase T mínus 78 minut do startu započalo tankování kerosinu, upraveného pro rakety, do obou stupňů Falconu 9, později během odpočtu začal do nádrží proudit i extra podchlazený kapalný kyslík, který byl postupně doplňován až téměř do samotného startu. SpaceX kyslík chladí až na hodnotu blízkou bodu tuhnutí, čímž ve výsledku dosahuje vyššího tahu motorů a tím pádem větší nosnosti rakety.  Paradoxně v tuhnutí kyslíku v nádrži spočívala příčina zmiňované loňské havárie, inu vyšlapávání nové cestičky si žádá svou daň. 

Start proběhl bez potíží hned na začátku několikahodinového startovacího okna, v pondělí 30. října ve 20:34 SEČ. Krásné jasné odpoledne na pobřeží Atlantiku dávalo divákům možnost plně si vychutnat pohled na 70 metrů vysoký kolos, který se čím dál rychleji ztrácel v nebeské modři díky svým devíti motorům Merlin 1D, které poskytovaly prvnímu stupni celkový tah až 770 tun. Zhruba minutu po startu raketa bez problémů překonala oblast nejvyššího aerodynamického namáhání a nedlouho poté začalo chlazení motoru horního stupně jako příprava na jeho zážeh. 

Netrvalo to ani tři minuty, než sestava dosáhla výšky asi 65 kilometrů nad oceánem, kde došlo k vypnutí a o tři sekundy později k odhození spodního stupně. Při startech raket SpaceX je již téměř rutinou, že se první stupeň zachraňuje a nejinak tomu bylo i nyní. Zbylé palivo v jeho nádržích po vynášení horního stupně bylo použito ke dvěma impulsům – vstupnímu zážehu, který zmírnil „šok“ a šanci poškození raketového stupně při vstupu zpět do hustších vrstev atmosféry, a zážehu přistávacímu, ten zase zpomalil závěrečný sestup a samotné dosednutí na plovoucí bárku několik set kilometrů od pobřeží USA v Atlantském oceánu. O napětí pro diváka se postaralo prakticky už tradiční přerušení spojení s přistávací lodí, když její okolí zahalily žhavé plyny z trysek brzdící rakety Falcon a také plameny, které skotačily na spodní části raketového stupně i po úspěšném přistání a vypnutí motorů. SpaceX však o chvíli později v přenosu prohlásila, že první stupeň je v bezpečí na návratové bárce. 

Dosedání tohoto „dlouhána“ (první stupeň rakety Falcon 9 je vysoký asi jako 15patrová budova) na sloupu spalin na platformu v oceánu či přímo na půdu kosmodromu se v uplynulých měsících a letech stalo již rutinní podívanou (v pondělí se to úspěšně podařilo po devatenácté), pro SpaceX je to však důležitý krok směrem ke znovupoužitelnosti stupňů a dalšímu snížení cen za dopravu do vesmíru. 

Přistání prvního stupně se uskutečnilo asi 8 a půl minuty po startu, zhruba ve stejném čase, kdy byl na parkovací nízké orbitě vypnut motor stupně horního s družicí Koreasat 5A a sestava přešla do letu setrvačností. Přístroj mířil na geostacionární orbitu, takže v čase 26 minut po startu přišel na řadu ještě jeden, minutový zážeh motoru horního stupně a ten zvedl apogeum současné dráhy právě do výšky geostacionární orbity, tedy nějakých 36 000 kilometrů daleko od Země. Za dalších několik minut následovalo už jen odpojení tímto manévrem úspěšně vynesené družice od horního stupně Falconu 9. Skončil 44. start rakety Falcon 9 a šestnáctý letos, třetí za říjen. 

Družice Koreasat 5A byla postavena na zakázku ve Francii firmou Thales Alenia Space a právě ta je nyní zodpovědná za řízení letu a provedení testů palubních systémů přímo na oběžné dráze. Současně proběhne v týdnech po startu několik zážehů vlastního motoru komunikační družice, majících za cíl zakulatit oběžnou dráhu ve výšce 36 000 kilometrů. Po dokončení testování předají Francouzi řízení letu do Soulu, družice Koreasat 5A bude obíhat souběžně se zemskou rotací nad rovníkem v bodě 113 stupňů východní délky a odsud zajišťovat například přenos internetového, televizního signálu či námořních komunikačních frekvencí pro Asii, Střední východ a východní Afriku. Družice nese na své palubě 36 vysílačů pásma Ku a její životnost je vyčíslena na 15 let. 

 

Videosestřih z pondělního startu (youtube.com/SciNews)  

 

V pondělí šlo o relativně rutinní vynesení komerční komunikační družice, firma SpaceX však pro letošní rok určitě ještě nevyčerpala svoji zásobu překvapení. Příští start Falconu 9 by se měl uskutečnit 16. listopadu, opět z komplexu 39A a nákladem bude Zuma. Že Vám to nic neříká? Nic si z toho nedělejte, nejste sami. Půjde o pečlivě tajený náklad, o kterém se všeobecně ví velmi málo. Jeho výrobcem je americká firma Northrop Grumman (mimo jiné někdejší dodavatel lunárních modulů pro program Apollo), která také vyjednala se SpaceX jeho vypuštění, zastupujíc vládu USA. Teorií se samozřejmě vyrojilo mnoho, jak také jinak, když je známo tak málo. S největší pravděpodobností však půjde o testovací družici s armádním či zpravodajským posláním. Těšit se můžeme přinejmenším na to, že amatérští astronomové po celém světě nedlouho po startu zpravidla zpozorují a zveřejní dráhu takto utajovaných družic. 

Dalším startem v režii SpaceX by měl být 4. prosince nákladní let na Mezinárodní kosmickou stanici s využitím lodi Dragon, která kromě obligátních zásob dopraví na orbitální výzkumnou základnu například přístroj k měření energie, jež k naší planetě putuje ze Slunce. Vypuštění Dragonu bude však mít další zajímavý podtext – proběhne již opět z rampy číslo 40 na mysu Canaveral, která byla doposud opravována po loňské explozi Falconu s izraelskou družicí. Přesun hlavního provozu sem přitom uvolní SpaceX ruce pro finální úpravy komplexu 39A k premiérovému testovacímu startu velikána jménem Falcon Heavy, s nímž firma oficiálně počítá stále ještě letos. Na konferenci APSCC 2017, která se konala počátkem října, hovořil vysoký manažer SpaceX Tom Ochinero mimo jiné o tom, že vypouštěcí komplex 39A potřebuje už jen řádově několik týdnů prací. Víme rovněž to, že některé úpravy pro hostování nové obří rakety zde pracovníci uskutečnili i v krátkých odstávkách mezi starty klasických Falconů 9. 

Pokud se tedy rampa 39A od poloviny listopadu (od Zumy) skutečně přestane používat, Falcon Heavy by na ní mohl stát v celé své kráse již někdy v prosinci, raketové stupně pro první exemplář by měly být odzkoušené a připravené ke kompletaci na kosmodromu již dnes. Kolik praktických testů na rampě bude předcházet prvnímu pokusnému startu (a jak se budou komplikovat – půjde o zbrusu nový stroj; + sváteční volno pro zaměstnance SpaceX i kosmodromu), to ovšem nyní nedokáže odhadnout nikdo. Jisté však je, že pokud se obr nezvedne ze země letos, po Novém roce 2018 už k tomu bude jen krůček.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Záznam živého webcastu ze startu Koreasat 5A
[2] Spaceflightnow.com 30. 10. 2017
[3] Seznam připravovaných kosmických startů na Spaceflightnow.com
[4] Spaceintelreport.com 12. 10. 2017