Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Spojí NASA a ESA síly k pátraní po životě na měsíci Europa?

Spojí NASA a ESA síly k pátraní po životě na měsíci Europa?

Pohled na část povrchu Jupiterova měsíce Europa
Autor: NASA/JPL/Ted Stryk

Bude to vyžadovat více než šest let přípravy. Avšak pokud budou dlouho očekávané stopy života na Europě nalezeny, nově navrhované spojení americko-evropské cesty k tajemnému měsíci planety Jupiter bude stát za to. Plán s názvem „Joint Europa Mission“ (společná mise k Europě) byl představen 24. dubna 2017 ve Vídni (Rakousko) na výročním zasedání European Geoscience Union. Jestliže se na tom obě organizace dohodnou a NASA a Evropská kosmická agentura ESA spojí své síly k uskutečnění plánované mise, její start by mohl být realizován kolem roku 2025.

Celá myšlenka spočívá v tom, že pokud budeme předpokládat, že hledání života na Europě je důležité, mělo by být uskutečněno v mezinárodní spolupráci,“ říká Michel Blanc, France’s Research Institute in Astrophysics and Planetology, Toulouse. „Konečným cílem je přistát na povrchu satelitu a pátrat po biologických stopách života.“

Europa je předpokládaným potenciálním „kotlem“ života. Oceán, kde se může život vyvíjet, se ukrývá pod ledovou kůrou na povrchu. Objev gejzírů vody tryskajících z povrchu v roce 2013 vyvolal další vzrušení a byl podpořen dříve zaznamenanými obdobnými gejzíry na Saturnově měsíci Enceladus, které objevila americká sonda Cassini.

Michel Blanc říká, že projekt Joint Europa Mission by měl obsahovat tři hlavní součásti. Nejdůležitější by bylo vysazení přistávacího modulu (landeru) na povrch měsíce Europa, kde by po dobu 35 dnů prováděl odběry vzorků a výzkum materiálu za účelem pátrání po stopách života, jako je hledání biologických molekul a projevů metabolismu.

Zatímco lander přistane na povrchu měsíce, hlavní část sondy na oběžné dráze (orbiter) bude trávit tři měsíce prováděním laserových, magnetických a seismických měření k objasnění základní struktury tělesa. Výzkum bude zaměřen na určení složení a hloubky oceánu, který může být podle předpokladu bohatý na soli hořčíku, což bylo zjištěno při předcházejících pozorováních průsaků na povrch, která uskutečnily při blízkých průletech dřívější sondy.

Nakonec orbitální sonda dopadne na povrch měsíce, avšak při sestupu k povrchu bude shromažďovat a předávat na Zemi data o složení řídké atmosféry měsíce Europa za účelem registrace se životem souvisejících plynů, jako je oxid uhličitý a kyslík.

Pokud bude všechno postupovat tak, jak předpokládáme, může mise trvat 6,5 roku. Sondě bude trvat téměř pět let, než dosáhne planety Jupiter a uskuteční další manévry na oběžné dráze ke konečnému dosažení Europy. Bude rovněž potřeba vyřešit dvě klíčová nebezpečí při konstrukci vědeckého vybavení: ochranu před intenzivní radiaci v okolí planety Jupiter, a dále potřebu vyvarovat se kontaminaci Europy „černými pasažéry“ v podobě organismů zavlečených ze Země.

Michel Blanc předpokládá, že výrobu landeru zajistí NASA a že obě kosmické agentury spojí své síly k zajištění dalších dílčích součástí při využití svých vlastních sil. NASA již oznámila minulý měsíc, že pracuje na vývoji mise k Jupiteru – oficiálně pojmenované Europa Clipper – avšak bude se jednat pouze o průzkum Europy během průletů, nikoliv o přistání.

Obdobně ESA plánuje misi k měsíci Ganymed, k dalšímu z velkých měsíců planety Jupiter, pod názvem JUICE (JUpiter ICy moons Explorer). Plán představený tento týden je prvním konkrétním případem hledání života zvažujícím přistání na povrchu zkoumaného měsíce.

Ačkoliv tento záměr je zcela nový, staví na dřívějších návrzích výzkumu Europy včetně toho z počátku letošního roku. „Nyní čekáme na to, jaká bude odpověď na naše návrhy ze strany NASA,“ říká Luigi Colangeli, vedoucí výzkumu Sluneční soustavy v ESA, který měl rovněž na starosti průběh zasedání.

Na obou stranách panuje velké nadšení pro tento projekt,“ říká Jakob van Zyl, ředitel výzkumu Sluneční soustavy na NASA’s Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie. Záležet bude především na tom, zda se podaří získat potřebné finanční prostředky.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] newscientist.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: NASA, Jupiterův měsíc Europa, ESA


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »