Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Starship V2 konečně úspěšně?

Starship V2 konečně úspěšně?

Přistávající Starship S37 při misi IFT-10.
Autor: X/SpaceX

Ve středu 27. srpna brzy ráno se po dvou probdělých nocích fanoušci kosmonautiky dočkali. Ze startovního stolu na testovací základně Boca Chica v Texasu se odlepil mohutný kolos tvořený boosterem Super Heavy a kosmickou lodí Starship soukromé společnosti SpaceX. 

Nalijme si čistého vína, druhá generace Starship si v předchozích misích či zkouškách moc nevedla. Naposledy při zkušebním statickém zážehu na stanovišti Massey’s explodoval exemplář lodi označený S36, který se měl vydat na misi IFT-10, tedy tu, jež odstartovala na konci minulého měsíce a o níž je tento článek. Ani při testovacích letech to žádná sláva nebyla – ani jednomu z celkových tří prototypů se nepodařilo splnit cíl mise, tedy návrat zpět na Zemi. Dva z nich dokonce nedolétly ani na transatmosférickou dráhu.

Přestože počasí nevypadalo úplně nejlépe, tak se start desátého integrovaného letu (IFT-10) uskutečnil a v 1:50 SELČ Super Heavy B16 společně se Starship S37 vyrazily vstříc obloze. V přímém přenosu jsme tak již podesáté sledovali start nejsilnější a největší rakety, kterou kdy lidstvo postavilo. Svým tahem a výškou překonává dokonce i legendární Saturn V, jenž dostal astronauty na Měsíc. Vize SpaceX je taková, že Starship by nás měla dostat ještě dál – třeba na rudou planetu.

Startující Super Heavy B16 a Starship S37 při desátém integrovaném letu, Autor: John Kraus
Startující Super Heavy B16 a Starship S37 při desátém integrovaném letu,
Autor: John Kraus

Booster pracoval po celou dobu svého letu správně, předčasně se vypnul jen jediný motor, což však při počtu motorů Raptor 2 na spodní části Super Heavy nečinilo žádný problém. Po chvíli došlo k separaci Starship a prvního stupně pomocí metody hot-staging. To stručně řečeno znamená, že raketové motory na Starship se zažehnou ještě za chodu těch na Super Heavy. Tato metoda je energeticky výhodná a je typická například i pro rakety Sojuz nebo Proton.

Zatímco loď S37 pokračovala dál, Super Heavy obrátila směr a zažehla své trysky při zpětném zážehu. Po něm následovalo oddělení prstence potřebného pro hot-staging a následný přistávací zážeh s manévrováním. Simulované přistání do vln Mexického zálivu se povedlo podle plánu.

Během následujících desítek minut Starship na suborbitální dráze vypustila osm demonstrátorů družic Starlink. Šlo o historicky první vypuštění nějakého nákladu z nákladového prostoru Starship. Byl tím také otestován speciální „dávkovač“ (takto je tento mechanismus na internetu často označován) na vypouštění družic Starlink. Právě mise s družicemi komunikační megakonstelace provozované rovněž firmou SpaceX by měly v budoucnu tvořit většinu nákladů misí této lodi. Také byl proveden opětovný zážeh jednoho z motorů Raptor v kosmickém prostoru. Schopnost raketové motory znovu zažehnout bude stěžejní pro náročnější mise na vyšší oběžné dráhy či pro deorbitaci Starship.

Poté následovala pro ni nejkritičtější část mise, a to návrat atmosférou na Zemi. Při průchodu atmosférou jsme mohli pozorovat známky poškození konstrukce, po nichž následovala exploze přicházející od zadního levého křídla. Příčinou mohl být problém v chladícím potrubí. I tak však Starship zvládla průlet horkým plazmatem v rámci možností ještě docela dobře, přestože utrpěla výrazná poškození obou zadních křídel. Provedla přistávací zážeh a pomalu přistála do vln Indického oceánu, pouze tři metry dál od určeného bodu simulovaného přistání. Dostalo se nám nádherných záběrů zprostředkovaných kamerou na člunu nedaleko očekávaného místa dosednutí. K přistání došlo hodinu a šest minut po startu.

Záběry z paluby Starship při vstupu do atmosféry v závěrečné fázi letu IFT-10. Autor: X/SpaceX
Záběry z paluby Starship při vstupu do atmosféry v závěrečné fázi letu IFT-10.
Autor: X/SpaceX

Celkově lze desátý integrovaný let dua Super Heavy a Starship zhodnotit pozitivně. Je vidět velmi výrazný posun oproti misím minulým, ale na druhou stranu je stále co zlepšovat do dalších misí. Technici, inženýři a další lidé, kteří se na přípravě podíleli si zaslouží obrovský obdiv a gratulace!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] SpaceX successfully launches Super Heavy-Starship on critical test flight
[2] Kletba druhé generace Starship prolomena?
[3] SpaceX successfully launches Super Heavy-Starship on critical test flight



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika ale i astronomie, IT a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, krajinářskou astrofotografii a v poslední době ho fascinuje filmová fotografie. Dosahuje úspěchů v mnoha fotografických soutěžích. Je držitelem 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády rovněž kategorie GH. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Je také redaktorem webu Kosmonautix.cz. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect a členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).

Štítky: IFT-10, SpaceX, Super Heavy Starship, Starship


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »