Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Start Dragonu zrušen - AKTUALIZOVÁNO!
Vít Straka Vytisknout článek

Start Dragonu zrušen - AKTUALIZOVÁNO!

Dragon na startovací rampě před třetí operační misí na ISS Autor: NASA
Dragon na startovací rampě před třetí operační misí na ISS
Autor: NASA
SpaceX před chvilkou oznámila, že kvůli úniku helia z prvního stupně rakety RUŠÍ start 14. dubna a zahajuje vyčerpávání paliva z nádrží Falconu 9. Záložní startovací okno připadá na pátek 18. dubna večer ve 21:25 SELČ, nicméně počasí na pátek nevypadá moc dobře (pouze na 40% "GO"). Budeme vás informovat a seženeme lepší titulní fotku.

Už je to přeci jen nějakou dobu zpátky, co jste si na astro.cz mohli přečíst o kontaminaci nákladového prostoru a odkladu startu. Od té doby Dragon stále nedosáhl hvězd, stále mu něco házelo klacky pod raketové motory.

Čtyřiadvacátého března například hasiči v Kennedyho kosmickém středisku, kousek od místa, kde má Dragon startovací rampu, museli reagovat na požár sledovacího radaru, který se velice přehřál kvůli zkratu v elektroinstalaci. Stane se. Jenže on to byl klíčový radar amerického vojenského letectva, které stojí nad kosmickými starty coby zástupce národní bezpečnosti (vojáci sledují raketu na radarech a kdyby se vychýlila z kurzu, odpálí ji na dálku; krom toho garantují třeba čistý vzdušný prostor při startu či sledují počasí). Kosmický start se bez jejich povolení uskutečnit prostě nemůže a oni přišli o kritický radar, jehož oprava či výměna by zabrala týdny a týdny. No, nakonec zkrátka vojáci zapnuli radar záložní.

Po těchto těžkostech mohla SpaceX stanovit svůj start ke stanici na pondělí 14. dubna.

Další klacek pod raketové motory Dragonu (byť nakonec ne fatální) přišel tři dny před tímto datem, kdy na palubě ISS při rutinní prověrce technického stavu přestala reagovat na příkazy (=selhala) záložní řídící jednotka pro vícero důležitých procesů vně stanice (rotace a pozicování solárních panelů a panelů tepelné regulace, chod chladícího systému elektroniky, pohyby vnějšího přepravníku atd.). Jednotka EXT-2 je namontována v srdci „páteře“ stanice z příhradových nosníků, konkrétně v nosníku S0, a pokusy o její znovu-nahození přišly vniveč. Jednotka je sice pouze zálohou, nicméně kdyby teď vypadla i hlavní jednotka, situace by byla ne právě radostná (hlavní jednotka pracuje zatím normálně a výpadek její kolegyně nijak zvlášť neovlivnil chod stanice).

I je zapotřebí kosmické vycházky a výměny jednotky (zřejmě ve středu 23. dubna; délka asi dvě a půl hodiny).

Vrásky na čele manažerů NASA, když si vzpomněli na Dragon, způsobovalo hlavně to, že při příletu lodi ke stanici je nutné otočit solární panely (rozpětí 72 metrů) hranou směrem k lodi, aby nebyly znečistěné plyny z motorů manévrující lodi, což by vedlo k poklesu jejich výkonu. Jenže kdyby vypadla ze služby i hlavní jednotka, toto by nebylo možné. V neděli 13. dubna nakonec padlo rozhodnutí Dragon pustit na start a panely stanice díky příznivému úhlu osvícení Sluncem v této době (aby generovaly dostatek proudu) zabezpečit v pozici pro přílet lodi hned po jejím startu, aby radši měla hlavní jednotka co nejméně času selhat, kdyby chtěla (zatím ne!).

Zdroj potíží se o den později vrátil na zemský povrch. Asi hodinu a půl před startem byly všechny přípravy přerušeny kvůli vnitřnímu úniku helia ze systému, který zabezpečuje separaci stupňů rakety necelé tři minuty po startu. SpaceX hovoří takto:

„Při pondělním pokusu o start ukázaly předletové prověrky, že heliový ventil v pneumatickém systému pro oddělení stupňů nepracoval pod správným tlakem. Čili písty by se při oddělení stupňů musely spoléhat na záložní ventil.

Záložní ventil žádné potíže neměl, takže start by asi byl nakonec úspěšný, nicméně politikou SpaceX je nestartovat, když jsou známy jakékoliv anomálie. Raketu Falcon 9 jsme sklopili zpět do horizontální polohy a provádíme výměnu dotyčného ventilu spolu s inspekcí celého systému a hledáme cokoliv, co mohlo přispět ke špatné funkci ventilu.“

Start je nyní stanoven na pátek 18. dubna ve 21:25 SELČ, nicméně je zde 60procentní šance, že start překazí špatné počasí.

Kdyby start vyšel v pátek, Dragon by dorazil ke stanici na Velikonoční neděli kolem oběda, zachycen by u stanice byl cca ve 13:15. Kdyby pátek opět nevyšel, záložní šance je v sobotu večer, s příletem ke stanici v úterý 22. dubna (zde by asi vycházka astronautů Mastracchia a Swansona za účelem výměny selhavšího procesoru byla uspíšena na Velikonoční neděli). Kdyby neklapla ani sobota, start SpaceX by sklouznul do období kolem 10. června a přednost by dostala firma Orbital s druhým operačním Cygnusem (start v takovém případě 6. května). Ale to je již katastrofický scénář.

Zdroje: (EN)




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »