Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Start raketoplánu Endeavour odložen minimálně do 8. května

Start raketoplánu Endeavour odložen minimálně do 8. května

Před raketoplánem Endeavour zleva: rodiče Indiry Feustelové, čtvrtý zleva ředitel Astronomického ústavu AV ČR Petr Heinzel, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš, ředitel Amerického centra v Praze Miroslav Konvalina a český Krtek (www.dokosmuskrtkem.cz).
Před raketoplánem Endeavour zleva: rodiče Indiry Feustelové, čtvrtý zleva ředitel Astronomického ústavu AV ČR Petr Heinzel, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš, ředitel Amerického centra v Praze Miroslav Konvalina a český Krtek (www.dokosmuskrtkem.cz).
Na pozvání astronauta Endrewa Feustela a NASA odcestovala na Floridu do Kennedyho kosmického střediska delegace z České republiky vedená předsedou Akademie věd ČR Prof. Jiřím Drahošem, kterého doprovází ředitel Astronomického ústavu AV ČR Doc. Petr Heinzel a další pracovníci ústavu. Start raketoplánu Endeavour byl však několik hodin před plánovaným časem zrušen pro technickou závadu. Řada setkání se ale v programu uskutečnila.



Inženýři NASA už závadu identifikovali, avšak potřebují na její odstranění a pak testování několik dní, a tak je nyní už jisté, že start nemůže být před 8. květnem. Oficiální datum startu ještě nebylo oznámeno (stále aktualizované informace). Na Floridě mezi zájemci o sledování startu od nedělního rána panovala značná nervozita a teď už panuje smutek z odloženého startu. Hotely se vyprazdňují. I tak hotely a restaurace na Floridě vydělaly na odkladu startu už asi 15 milionů dolarů. Astronauté s rodinami jsou zpět v Houstonu a také řada členů rodin astronautů musela odcestovat do svých domovů, např. rodiče Indiry Feustelové už jsou zpět v Kanadě. Na start raketoplánu přiletěl i prezident Obama, ale samozřejmě ani on se nedočkal.

Velmi překvapivé bylo setkání s posádkou. Na snímku Andrew Feustel před raketoplánem Endeavour 28. dubna, den před plánovaným startem.
Velmi překvapivé bylo setkání s posádkou. Na snímku Andrew Feustel před raketoplánem Endeavour 28. dubna, den před plánovaným startem.
Setkání s astronauty mise STS 134
Nikdo jsme netušili, že při prohlídce na Mysu Canaveral uvidíme posádku Endeavouru. Atmosféra, která zavládla mezi rodinami astronautů, když jim jejich manželé, tátové, strýčkové, bratři... přijeli ve třech stříbrných kabrioletech a "vystoupili" z karantény, je nepopsatelná. Pro rodiny astronautů je předstartovní čas totiž psychicky velmi náročný, astronautika je stále velmi nebezpečné povolání a riziko, že se astronauté nevrátí zpět živí, je bohužel stále vysoké - jedna ku šedesáti. S astronauty jsme si s ohledem na probíhající karanténu nepodali ruce, ale mohli jsme s nimi mluvit, volali jsme na sebe a v povzdálí decentně přihlížela stráž Kennedyho kosmického střediska.

Italský astronaut, ESA a AMS
Členem posádky raketoplánu Endeavour je také astronaut ESA – Ital Roberto Vittori. Na Floridě je proto přítomna početná skupina zástupců Itálie i Evropské kosmické agentury (ESA). Členskou zemí ESA je i Česká republika. Na palubě raketoplánu Endeavour čeká na vynesení na Mezinárodní kosmickou stanici Alpha Magnetic Spectrometer AMS-02. Italský název mise STS 134 je DA-MA (Dark Matter), tedy TEmná HMota. Důraz je tak kladen na vědecké využití přístroje AMS-02. Český Krtek, symbol na palubě raketoplánu v osobním balíčku Andrewa Feustela, dnes od italské skupiny dostal vlaječku s italským názvem mise a ode dneška tedy také připomíná začlenění České republiky do Evropské kosmické agentury.

Kennedyho kosmické středisko - řídící věž přistávací dráhy raketoplánů.
Kennedyho kosmické středisko - řídící věž přistávací dráhy raketoplánů.
Raketoplán pomůže najít antihmotu
Let raketoplánu Endeavour byl několikrát odložen. Na vině nebyly ani tak problémy s raketoplánem, jako s přístrojem, který má do vesmíru vynést. Jedná se o alfa-magnetický spektrometr AMS-02. Ten má ve vesmíru hledat antihmotu a temnou hmotu, ale bude jako první magnetický spektrometr ve vesmíru také sbírat informace o částicích z hvězd, galaxií a dalších kosmických zdrojů vzdálených miliony světelných let. Jde o velmi důležitý experiment. S otázkou temné hmoty se astronomové a kosmologové snaží vypořádat už delší dobu. Zatím příliš úspěšní nebyli. Spektrometr AMS ovšem dělal vědcům a technikům, kteří ho připravovali, problémy. Na poslední chvíli zjistili, že supravodivé magnety, které jsou důležitou součástí zařízení, nefungují tak, jak by měly. A také je problém, jak zařídit ve vesmíru jejich dlouhodobou funkci, protože je třeba je chladit na velmi nízkou teplotu. Na počátku roku 2010 bylo rozhodnuto nahradit je permanentními magnety, což ovšem znamenalo předělat celý přístroj a pak ho řádně otestovat. Let raketoplánu tak byl o řadu měsíců odložen.

Experiment AMS, který bude probíhat na Mezinárodní kosmické stanici ve výšce asi 370 km nad Zemí, rozšíří hranice částicové fyziky. Na návrhu a konstrukci tohoto zařízení se podílelo přes 450 inženýrů a fyziků z více než 50 institucí v 16 státech světa.

Převzato ze stránek Astronomického ústavu AV ČR




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »