Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Tajný raketoplán přistál po 718 dnech ve vesmíru

Tajný raketoplán přistál po 718 dnech ve vesmíru

Bezpilotní raketoplán X-37B po ukončení mise OTV-4
Autor: USAF

Tajnůstkářský raketoplán X-37B letectva USA přistál na přistávací dráze Kennedyho kosmického střediska (Kennedy Space Center, KSC) v neděli 7. května 2017 po rekordním letu trvajícím 718 dnů, které strávil na oběžné dráze kolem Země. Jednalo se o čtvrtý let (Orbital Test Vehicle, OTV) bezpilotního automatického vojenského prostředku a zároveň o první přistání kosmoplánu X-37B na KSC.

Přistání raketoplánu v rámci mise OTV-4 znamená další úspěch programu X-37B a USA,“ říká Lt. Col. Ron Fehlen, manažer programu X-37B. „Tato mise znovu vedla k prodloužení doby pobytu na oběžné dráze a znamenala první přistání raketoplánu na Floridě. Velmi jsme potěšeni výkonem kosmického prostředku a jsme nadšeni informacemi shromážděnými k podpoře vědeckých a vesmírných společenství. Jsme nesmírně hrdí na obětavost a tvrdou práci celého týmu.“

Miniraketoplán X-37B odstartoval na oběžnou dráhu kolem Země 20. 5. 2015 na poněkud utajovanou misi. Start byl dobře propagován (a živě přenášen na internetových stránkách), avšak k přistání došlo bez jakéhokoliv oznámení, s výjimkou sonického (aerodynamického) třesku, který ohlásil přílet raketoplánu a překvapil obyvatele v okolí floridského vesmírného pobřeží.

Americké letectvo publikovalo již před startem, že raketoplán ponese experimentální elektrický pohonný systém za účelem zkoušek na oběžné dráze a výzkumné zařízení nazvané Materials Exposure and Technology Innovation in Space (METIS), které umožní vystavení vzorků materiálů působení kosmického prostředí a připraví na více než deset roků podobný výzkumný program na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Co dalšího kromě uvedených informací dělal X-37B na oběžné dráze však není známo. Letectvo USA informovalo v tiskové zprávě, že miniraketoplán je „experimentální výzkumný program k předvedení technologií pro spolehlivé, znovu použitelné bezpilotní vesmírné zkušební platformy pro vojenské letectvo USA.“ Některé experimenty, jak se předpokládá, měly za úkol shromažďování špionážních informací.

Bezpilotní raketoplán X-37B po ukončení mise OTV-4 Autor: Secretary of the Air Force Public Affairs
Bezpilotní raketoplán X-37B po ukončení mise OTV-4
Autor: Secretary of the Air Force Public Affairs
Nadšenci pro sledování satelitů byli schopni monitorovat změny oběžné dráhy raketoplánu v čase v průběhu celé jeho mise. Mnohonásobně použitelný kosmoplán je zkonstruován pro starty pomocí nosných raket jako u vypouštění satelitů a k přistání na letišti podobně jako letadlo nebo v minulosti americké raketoplány Space Shuttle. Raketoplán OTV o hmotnosti 4 990 kilogramů postavila firma Boeing; jeho velikost odpovídá zhruba čtvrtině velikosti raketoplánu již zrušeného programu Space Shuttle. Původně jej vyvíjela NASA, avšak v roce 2004 byl jeho další vývoj převeden pod organizaci Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA).

Všechny čtyři mise raketoplánu OTV startovaly z kosmodromu Cape Canaveral na Floridě, předcházející tři mise končily přistáním na Vandenberg Air Force Base v Kalifornii. K misi OTV-1 startoval raketoplán X-37B 22. 4. 2010, let byl ukončen 3. 12. 2010 po absolvování 224 dnů na oběžné dráze. Mise OTV-2 trvala 468 dnů, při misi OTV-3 strávil miniraketoplán ve vesmíru 674 dny.

Letectvo USA oznámilo, že již připravuje pátý start miniraketoplánu X-37B (OTV-5). Start se uskuteční z kosmodromu Cape Canaveral na Floridě ještě v průběhu roku 2017.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com
[2] spaceref.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: X-37b


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »