Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  V Neapoli zasedá ESA, osud českých kosmických projektů je nejistý

V Neapoli zasedá ESA, osud českých kosmických projektů je nejistý

Logo Evropské kosmické agentury ESA.
Logo Evropské kosmické agentury ESA.
V italské Neapoli dnes 20. listopadu začala dvoudenní konference Evropské kosmické agentury (ESA). Celkem dvacet ministrů členských států ESA včetně českého šéfa resortu dopravy Pavla Dobeše, pod jehož úřad české kosmické aktivity primárně spadají, jedná o šestnácti nových volitelných programech ESA v hodnotě bezmála osmi miliard eur. Česká delegace zamířila na konferenci se záměrem značně zredukovat své aktivity v rámci ESA, což může podle České kosmické kanceláře ohrozit kontinuitu řady slibných českých kosmických projektů.

Tisková zpráva České kosmické kanceláře

„Vládou minulý týden schválený návrh ministerstva dopravy počítá jen s finančním přispěním ministerstva školství. Rozsah navrhovaných programů se oproti roku 2008 výrazně snížil na účast pouze v pěti nových programech v hodnotě necelých deseti milionů eur. Tento návrh nepočítá s účastí ani v jednom z klíčových technologických programů či v programu pro vývoj nosných raket, v němž se již podařilo prosadit několika českým firmám, a dokonce neuvádí ani účast v programech pro vývoj nové generace systému Galileo a družicové telekomunikace,“ říká Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře.

„Definitivní výsledek účasti České republiky se v číslech dozvíme až po skončení rady ESA na ministerské úrovni. Lze se jen dohadovat k jakému rozhodnutí česká delegace, složená ze zástupců šesti ministerských rezortů, dojde. Stávající situace však budí silné obavy, že bude přerušena kontinuita řady slibných českých kosmických projektů. Je zřejmé, že Evropská kosmická agentura pro jejich řešení najde jiné zájemce například v nových členských zemích, jako je Polsko či Rumunsko,“ dodává Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Česká pracoviště se na kosmických projektech podílejí dlouhodobě
Česká republika se ministerské konference ESA poprvé účastnila v listopadu 2008, při svém vstupu do této organizace. Jako nováček se zavázala k účasti v deseti programech, které pokrývají širokou paletu kosmického výzkumu a technologického vývoje, včetně vývoje nových družic pro dálkový průzkum Země, navigačního systému Galileo či telekomunikace, výzkumu na Mezinárodní kosmické stanici, vývoje nové generace nosných raket nebo modulu pro přistání na Měsíci.

Česká pracoviště tak v rámci deseti tematicky zaměřených programů získala přístup k evropským kosmickým zakázkám v hodnotě dvaceti tří milionů eur. Tyto programy v současné době probíhají nebo se chýlí ke konci a na zhruba čtyřiceti konkrétních zakázkách se podílí již více než dvacet českých odborných pracovišť.

„Kosmický výzkum a vývoj je dlouhodobá záležitost a konkrétní problém bývá řešen i deset a více let. Jednotlivé projekty tak na sebe velmi často navazují. Účast pracoviště na projektu v jeho raných fázích výrazně zvyšuje naději, že bude na projektu pracovat i později. Pokud však dojde k přerušení této kontinuity, pak hrozí nebezpečí, že se českým pracovištím již nepodaří do rozjetého vlaku znovu naskočit,“ vysvětluje Jan Kolář.

„Příkladem může být účast českých vědecko-průmyslových týmů na vývoji přístrojů sondy pro výzkum Slunce s názvem Solar Orbiter. Aktivní spolupráce českých odborníků v mezinárodních týmech odpovědných za stavbu sondy začala již před mnoha lety, ačkoli její start je naplánován až na rok 2017. Případné nesplnění finančních závazků může způsobit nejen zpoždění celého projektu, ale i fakticky ohrozit celou misi, nemluvě o mezinárodní ztrátě důvěryhodnosti české strany jako spolehlivého projektového partnera,“ uzavírá Kolář.




O autorovi

Česká kosmická kancelář CSO

Česká kosmická kancelář CSO

Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako poradenské centrum v oblasti kosmických projektů. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť, především do evropských kosmických programů. Dlouhodobě působila jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice a byla kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Kancelář zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF). Internetové stránky www.czechspace.cz.

Štítky: ESA


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »