Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  V neděli se vrátí Dragon s neocenitelným nákladem – močí a krví
Vít Straka Vytisknout článek

V neděli se vrátí Dragon s neocenitelným nákladem – močí a krví

Přistávání Dragonu na hlavních padácích na konci předchozí mise Autor: SpaceX
Přistávání Dragonu na hlavních padácích na konci předchozí mise
Autor: SpaceX
Po 18denním pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) má v neděli 28. října skončit první z minimálně 12 zásobovacích misí komerční lodě Dragon společnosti SpaceX v rámci kontraktu s NASA za 1,6 miliardy dolarů. Dragon misi uzavře přistáním v Pacifiku se skoro tunou nákladu, kterému by se na ulici každý zdaleka vyhnul – moč, krev a rozbité věci. Pro vědce z NASA jde o náklad ceny zlata.

Dragon CRS-1 připojený ke stanici ISS Autor: NASA
Dragon CRS-1 připojený ke stanici ISS
Autor: NASA
K orbitální stanici se dračí loď připojila (resp. byla připojena) ve středu 10. října, dva dny po startu z mysu Canaveral. V jejích útrobách nalezla posádka stanice cca 400 kg užitečného nákladu včetně zmrzliny. „Připojená fáze“ mise Dragonu proběhla až na menší problémy s jeho systémy relativně hladce.

Dnes (v sobotu 27. října) tráví soukromé plavidlo svůj 17. den na kosmické stanici z celkových 18, stanici opustí v den 94. výročí vzniku samostatného Československa a ještě téhož dne misi definitivně uzavře přistáním ve vodách Tichého oceánu. A zde se dostáváme k velmi zásadní skutečnosti.

Když vynecháme ruskou loď Sojuz, která je schopná kromě tří kosmonautů pojmout jen několik desítek kilogramů nákladu, Dragon kalifornské společnosti SpaceX je v současné době jediným plavidlem, které se vrací na Zemi s nákladem z paluby stanice ISS. A na tuto příležitost čekali vědci a technici, kteří s vyřazením raketoplánů přišli o možnost návratu biologických vzorků, vědeckého nákladu a poškozených věcí z orbitálního komplexu.

André Kuipers pracuje na ISS se zmrazenými biologickými vzorky Autor: Spaceflightnow.com
André Kuipers pracuje na ISS se zmrazenými biologickými vzorky
Autor: Spaceflightnow.com
Drak při této misi přiveze na Zemi zkumavky s močí a krví členů dlouhodobých posádek stanice, které se v mrazácích ISS nahromadily od posledního letu raketoplánu v červenci loňského roku, 384 zkumavek moči a 112 tub krve bude umístěno v mrazácích anebo speciálních batozích s ledem na palubě Dragonu. Vědci analýzou vzorků získají cenné údaje o reakcích lidského těla na dlouhodobý pobyt v kosmu, chybějící dopravní kapacitou na trase ISS-Země tyto experimenty od vyřazení raketoplánů dlouhodobě trpěly.

Většinu ze 760 kg, které se v lodi vrátí na Zemi, bude tvořit právě vědecký náklad, nicméně sveze se i poškozený a nefunkční hardware z kosmické stanice. Jeho opravou inženýři jednak často zjistí příčinu selhání dotyčného přístroje a budou si na podobné situace v budoucnu moci dát pozor, opravou přístrojů a jejich opětovným vysláním na palubu ISS se navíc ušetří peníze za výrobu nových komponent.

Nedělní návrat lodi Dragon započne jejím sejmutím z dolního portu modulu Harmony pomocí staniční robotické paže Canadarm2 (podobně jako při příletu), řízené z vyhlídkové kopule astronauty Akim Hošidem (Japonsko) a Suni Williamsovou (USA). Loď poté přesunou do pozice cca 10 metrů od stanice a ve 14:26 SEČ uvolní k samostatnému letu. Po 3 separačních manévrech pomocí svých trysek odletí Dragon do bezpečné vzdálenosti od stanice.

O několik hodin později, po uzavření dvířek GNC na boku lodi, které ukrývají navigační senzory a záchytný bod pro robotickou paži, čeká kolem 19:30 Dragon téměř 10minutový brzdící manévr, který jej zpomalí natolik, aby loď začala padat k zemskému povrchu. Po odhození servisní sekce se solárními panely a napozicování tepelným štítem vpřed Dragon vstoupí do atmosféry rychlostí Mach 25, před teplotou až 1600 °C jeho návratový modul s nákladem ochrání speciální tepelný štít PICA-X.

Ve výšce 13700 metrů Dragon rozevře dvojici stabilizačních padáků kvůli zpomalení. Ve 3000 metrech loď nahradí duo stabilizačních padáků třemi hlavními padáky, každý o průměru 35 metrů, hlavní padáky pád lodě zpomalí na příjemných 18 km/h.

Vtípek na účet lodi Dragon Autor: Google.com
Vtípek na účet lodi Dragon
Autor: Google.com
Dosednutí do vln Pacifiku asi 800 km západně od pobřeží USA je v plánu okolo 20:20 SEČ, návratový modul bude po zajištění vyzvednut na palubu 30metrové záchranné lodi SpaceX, která do místa přistání vyrazila již v pátek 26. října. Dragon poputuje do přístavu v jižní Kalifornii, citlivé položky nákladu budou předány NASA do 48 hodin po přistání. K vybalení zbylého nákladu a jeho odeslání NASA dojde v pracovišti SpaceX v McGregoru v Texasu, kam bude Dragon přemístěn z přístavu.

Odlet lodi od kosmické stanice včetně jejího sejmutí ze stykovacího uzlu a uvolnění staniční robotickou paží můžete sledovat živě na TV NASA od nedělního poledne, přistání ale NASA vysílat nebude, nicméně formou zřejmě psaného přenosu jej můžete sledovat na webu SpaceX.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: SpaceX, ISS, Dragon


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »