Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vědci odhalili vzorky z planetky Bennu zachycené sondou OSIRIS-REx
Adam Denko Vytisknout článek

Vědci odhalili vzorky z planetky Bennu zachycené sondou OSIRIS-REx

Otevřená odběrná hlava sondy OSIRIS-REx se vzorky z planetky Bennu
Autor: NASA

Ve středu 11. října agentura NASA zveřejnila vůbec první náhled na dopravené vzorky z planetky (101955) Bennu, která je 4,5 miliardy let stará. Těleso tak můžeme považovat za časovou schránku z dob vznikající Sluneční soustavy. V minulosti podobné asteroidy narážely do Země, čímž sem zanesly různé sloučeniny, přičemž některé z nich, jako například voda a uhlík, jsou přímo kritické pro vznik našeho života. 

NASA realizovala misi, jejíž cílem bylo jednu takovou planetku prozkoumat zblízka a odebrat vzorky z jejího povrchu. Mise dostala jméno OSIRIS-REx. Za cíl byl vybrán právě asteroid Bennu, a to mimo jiné díky obsahu cenných materiálů, zachovalému stavu, a také například i blízkosti k oběžné dráze Země. Sondě se celá mise podařila, planetku prozkoumala a odebrala cenné vzorky z jejího povrchu, které byly nedávno úspěšně doručeny na Zemi. Po dopadu do solné pánve v americkém Utahu bylo pouzdro odvezeno do Johnsonova střediska v Houstonu (Texas), kde se odehrál jeden z nejzajímavějších okamžiků celé mise, a sice otevření kapsle a odhalení získaných vzorků.

Snímky ukazují asi 250 gramů nasbíraného materiálu z uhlíkatého asteroidu. Celé otevírání probíhalo v čisté místnosti postavené vyloženě pro tuto misi. Vzorky jsou totiž pro vědu opravdu významné a budou předmětem výzkumů po dobu několika dekád. Nesmí tak být za žádných okolností kontaminovány pozemskými vlivy. Na vědce také čekalo “překvapení”. Na vnějším povrchu odběrné hlavy bylo nalezeno nemalé množství bonusového materiálu z Bennu. To také zpomalilo otevírání samotného kontejneru a další průzkum vzorků. Prvotní analýzy potvrdily výskyt vody a uhlíku ve vzorcích. 

Experti následně provedli měření pomocí několika přístrojů včetně skenovacího elektronového mikroskopu. Dále byly pomocí rentgenové tomografie vytvořeny 3D modely částic, v nichž lze zobrazit jejich průřezy. Nyní následuje období analýz, během něhož budou vědci v nadcházejících letech zkoumat a experimentovat se vzorky. Vědecké týmy z celého světa mohou nyní navrhovat experimenty, pro které je NASA připravena poskytnout část materiálu z Bennu. Vědci tím získají informace ohledně tvorby planet a celé Sluneční soustavy jako takové. 

Blízký pohled na dovezené vzorky Autor: NASA TV
Blízký pohled na dovezené vzorky
Autor: NASA TV

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] kosmonautix.cz
[2] nasa.gov



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: OSIRIS-REx, Vzorky, Analýza vzorků, Bennu


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »