Pokročilá analýza vzorků z programu Apollo osvětlila vývoj Měsíce
Autor: Nelson et al., 2021
Důmyslné analýzy vzorků horniny dopravených z Měsíce na Zemi posádkou Apolla 17 odhalily nové informace týkající se komplikovaného procesu chladnutí a evoluční historie vývoje Měsíce. Výsledky publikovali pracovníci z University of Hawai'i (UH) at Mānoa 14. prosince 2021 v časopise Nature Communications.
Astronauti mise Apolla 17 odebrali vzorek horniny troktolitu s číslem 76535 z povrchu Měsíce v roce 1972. Jedná se jeden z nejvíce vědecky hodnotných vzorků z měsíčního povrchu z důvodu jeho starodávného původu. Kromě toho horniny tohoto typu jsou obecně rozšířeny na povrchu Měsíce a pravděpodobně obsahují důležitá vodítka k pochopení jeho formování.
William Nelson, vedoucí autor studie a postgraduální student Earth Sciences UH Mānoa School of Ocean and Earth Science and Technology (SOEST), využil s dalšími spolupracovníky specializovanou elektronovou mikrosondu k uskutečnění analýzy s vysokým rozlišením při průzkumu vzorku horniny 76535.
Autor: NASA
Vědečtí pracovníci ze SOEST použili zařízení na UH High-Performance Computing, aby posoudili účinky různých počítačových simulací způsobu chladnutí – studovali při tom více než 5 miliónů modelů chemické difuze.
„Provedené simulace odhalily, že takové nehomogenity mohou při vysokých teplotách přečkat pouze relativně krátké časové období,“ dodává William Nelson.
Difuzní vzory, zachované v minerálních zrnech a pozorované mikrosondou, odpovídaly procesu rychlého chladnutí z vysoké teploty ne déle než po dobu 20 miliónů roků. Objev zpochybňuje dřívější odhady 100 miliónů roků trvajícího procesu chladnutí a podporuje počáteční rychlé chladnutí magmatu lunární kůry.
„To je změna našich názorů na to, jak se zformoval významný soubor lunárních hornin,“ říká William Nelson.
Autor: Nelson et al., 2021
Studie rovněž demonstrovala důležitost opětovného přezkoumávání dříve analyzovaných vzorků použitím modernějších technologií, a také to, jakým způsobem mohou tato nová data reformovat naše chápání planetárního vývoje.
K lepšímu porozumění pozorované chemické nesourodosti vědecký tým v současné době prošetřuje, jak rychle se může fosfor v krystalech olivínu rozptýlit. Navíc pátrají po podobných nehomogenitách i v jiných vzorcích dopravených na zemi v rámci programu Apollo.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] fuentitech.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
