Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vědci odhalili vzorky z planetky Bennu zachycené sondou OSIRIS-REx
Adam Denko Vytisknout článek

Vědci odhalili vzorky z planetky Bennu zachycené sondou OSIRIS-REx

Otevřená odběrná hlava sondy OSIRIS-REx se vzorky z planetky Bennu
Autor: NASA

Ve středu 11. října agentura NASA zveřejnila vůbec první náhled na dopravené vzorky z planetky (101955) Bennu, která je 4,5 miliardy let stará. Těleso tak můžeme považovat za časovou schránku z dob vznikající Sluneční soustavy. V minulosti podobné asteroidy narážely do Země, čímž sem zanesly různé sloučeniny, přičemž některé z nich, jako například voda a uhlík, jsou přímo kritické pro vznik našeho života. 

NASA realizovala misi, jejíž cílem bylo jednu takovou planetku prozkoumat zblízka a odebrat vzorky z jejího povrchu. Mise dostala jméno OSIRIS-REx. Za cíl byl vybrán právě asteroid Bennu, a to mimo jiné díky obsahu cenných materiálů, zachovalému stavu, a také například i blízkosti k oběžné dráze Země. Sondě se celá mise podařila, planetku prozkoumala a odebrala cenné vzorky z jejího povrchu, které byly nedávno úspěšně doručeny na Zemi. Po dopadu do solné pánve v americkém Utahu bylo pouzdro odvezeno do Johnsonova střediska v Houstonu (Texas), kde se odehrál jeden z nejzajímavějších okamžiků celé mise, a sice otevření kapsle a odhalení získaných vzorků.

Snímky ukazují asi 250 gramů nasbíraného materiálu z uhlíkatého asteroidu. Celé otevírání probíhalo v čisté místnosti postavené vyloženě pro tuto misi. Vzorky jsou totiž pro vědu opravdu významné a budou předmětem výzkumů po dobu několika dekád. Nesmí tak být za žádných okolností kontaminovány pozemskými vlivy. Na vědce také čekalo “překvapení”. Na vnějším povrchu odběrné hlavy bylo nalezeno nemalé množství bonusového materiálu z Bennu. To také zpomalilo otevírání samotného kontejneru a další průzkum vzorků. Prvotní analýzy potvrdily výskyt vody a uhlíku ve vzorcích. 

Experti následně provedli měření pomocí několika přístrojů včetně skenovacího elektronového mikroskopu. Dále byly pomocí rentgenové tomografie vytvořeny 3D modely částic, v nichž lze zobrazit jejich průřezy. Nyní následuje období analýz, během něhož budou vědci v nadcházejících letech zkoumat a experimentovat se vzorky. Vědecké týmy z celého světa mohou nyní navrhovat experimenty, pro které je NASA připravena poskytnout část materiálu z Bennu. Vědci tím získají informace ohledně tvorby planet a celé Sluneční soustavy jako takové. 

Blízký pohled na dovezené vzorky Autor: NASA TV
Blízký pohled na dovezené vzorky
Autor: NASA TV

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] kosmonautix.cz
[2] nasa.gov



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: OSIRIS-REx, Vzorky, Analýza vzorků, Bennu


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »