Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vědci odhalili vzorky z planetky Bennu zachycené sondou OSIRIS-REx
Adam Denko Vytisknout článek

Vědci odhalili vzorky z planetky Bennu zachycené sondou OSIRIS-REx

Otevřená odběrná hlava sondy OSIRIS-REx se vzorky z planetky Bennu
Autor: NASA

Ve středu 11. října agentura NASA zveřejnila vůbec první náhled na dopravené vzorky z planetky (101955) Bennu, která je 4,5 miliardy let stará. Těleso tak můžeme považovat za časovou schránku z dob vznikající Sluneční soustavy. V minulosti podobné asteroidy narážely do Země, čímž sem zanesly různé sloučeniny, přičemž některé z nich, jako například voda a uhlík, jsou přímo kritické pro vznik našeho života. 

NASA realizovala misi, jejíž cílem bylo jednu takovou planetku prozkoumat zblízka a odebrat vzorky z jejího povrchu. Mise dostala jméno OSIRIS-REx. Za cíl byl vybrán právě asteroid Bennu, a to mimo jiné díky obsahu cenných materiálů, zachovalému stavu, a také například i blízkosti k oběžné dráze Země. Sondě se celá mise podařila, planetku prozkoumala a odebrala cenné vzorky z jejího povrchu, které byly nedávno úspěšně doručeny na Zemi. Po dopadu do solné pánve v americkém Utahu bylo pouzdro odvezeno do Johnsonova střediska v Houstonu (Texas), kde se odehrál jeden z nejzajímavějších okamžiků celé mise, a sice otevření kapsle a odhalení získaných vzorků.

Snímky ukazují asi 250 gramů nasbíraného materiálu z uhlíkatého asteroidu. Celé otevírání probíhalo v čisté místnosti postavené vyloženě pro tuto misi. Vzorky jsou totiž pro vědu opravdu významné a budou předmětem výzkumů po dobu několika dekád. Nesmí tak být za žádných okolností kontaminovány pozemskými vlivy. Na vědce také čekalo “překvapení”. Na vnějším povrchu odběrné hlavy bylo nalezeno nemalé množství bonusového materiálu z Bennu. To také zpomalilo otevírání samotného kontejneru a další průzkum vzorků. Prvotní analýzy potvrdily výskyt vody a uhlíku ve vzorcích. 

Experti následně provedli měření pomocí několika přístrojů včetně skenovacího elektronového mikroskopu. Dále byly pomocí rentgenové tomografie vytvořeny 3D modely částic, v nichž lze zobrazit jejich průřezy. Nyní následuje období analýz, během něhož budou vědci v nadcházejících letech zkoumat a experimentovat se vzorky. Vědecké týmy z celého světa mohou nyní navrhovat experimenty, pro které je NASA připravena poskytnout část materiálu z Bennu. Vědci tím získají informace ohledně tvorby planet a celé Sluneční soustavy jako takové. 

Blízký pohled na dovezené vzorky Autor: NASA TV
Blízký pohled na dovezené vzorky
Autor: NASA TV

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] kosmonautix.cz
[2] nasa.gov



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: OSIRIS-REx, Vzorky, Analýza vzorků, Bennu


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »