Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vesmírná čerpací stanice pro satelity se stává skutečností

Vesmírná čerpací stanice pro satelity se stává skutečností

Družicový tanker
Autor: SES Astra

Satelity jsou konstruovány tak, aby přežily ve vesmíru zhruba patnáct let. Jedním z ovlivňujících faktorů délky života je stav paliva. Možnost opětovného doplnění paliva satelitům obíhajícím na oběžné dráze je řešení, jak prodloužit jejich životnost a současně zvýšit jejich ekonomickou návratnost a schopnost přežití. Zároveň tato inovace pomůže zlepšit podmínky v kosmickém prostoru.

 

Životnost satelitů

Průměrná délka života geostacionární družice je přibližně patnáct let. U některých satelitů se objeví závada ještě před jejich patnáctým rokem života, zatímco jiné fungují bez problémů i delší dobu. U těchto bezproblémových satelitů ovlivňuje délku života zbytek paliva, které satelit potřebuje k udržení své orbitální pozice, opravení kursu a k bezpečnému přesunu mimo orbitální dráhu po dokončení své mise.

Řešením může být vesmírná čerpací stanice pro satelity

Údržba a doplňování paliva satelitů na oběžné dráze představuje skutečný průlom a scénář pro budoucí vývoj nových družic. Vesmírný servis s minimálním narušením provozu satelitů je přesně to, co satelitní operátoři hledají. Tato služba zajistí větší flexibilitu při řízení a správě satelitní flotily, a to s minimálními výdaji a prodloužením maximální životnosti.

Vůbec prvním komerčním zákazníkem, který bude využívat vesmírné služby pro doplňování paliva a údržbu satelitů, bude společnost SES, přední světový satelitní operátor s více než 50 geostacionárními satelity a 12 satelity na střední oběžné dráze.

Servis družic na oběžné dráze je nejdůležitějším faktorem pro vývoj nové generace telekomunikačních družic. Umožní satelitním operátorům rozšířit stávající využití vesmírných zařízení díky prodloužení jejich životnosti a možným kontrolám a opravám přímo ve vesmíru,“ říká Carlo Tommasini, viceprezident, Fleet Engineering ve společnosti SES.

Jak bude vesmírné doplňování paliva fungovat?

Zařízení pro doplňování paliva bude podobné pohyblivé benzínové stanici, která bude schopná doplňovat palivo družicím pomocí robotických paží.

Vesmírná čerpací stanice se přemístí na orbitální pozici satelitu SES, kde se připojí k jeho zadní části na dobu přibližně devíti dnů. Zatímco satelit SES bude i nadále poskytovat služby zákazníkům, automatická a dálkově ovládaná robotická ramena zkontrolují satelit, odkryjí tepelný plášť, uvolní ventily a doplní palivo. Po dokončení tankování se robot od satelitu odpojí a odletí. Satelit SES pak funguje samostatně a nadále slouží zákazníkům i za hranici obvyklé 15leté životnosti,“ vysvětluje Carlo Tommasini.

2021 – vize se stává skutečností

Společnost SES vyvíjí tuto technologii spolu s předními odborníky na satelitní a telekomunikační technologie. Spolupráce SES, MDA, SSL a SIS vyvrcholí v roce 2021, kdy je naplánováno zprovoznění vesmírného tankovacího zařízení. Do té doby budou zúčastněné společnosti vyvíjet servisního robota a připravovat vše potřebné pro úspěšné dokončení projektu.

Tisková zpráva SES Astra ze dne 14. 8. 2017




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Satelity, Geostacionární družice


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »