Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Videotelefonát na ISS (především pro učitele a jejich žáky) 4. 12. 2017

Videotelefonát na ISS (především pro učitele a jejich žáky) 4. 12. 2017

Nenechte si ujít videohovor s Paolim Nespoli 4. prosince 2017.
Autor: NASA.

Nenechte si ujít videohovor s astronautem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) – v historii Česka vůbec první videohovor s ISS! Koná se 4. 12. 2017 od 13 hodin Zengerově posluchárně (KN:E-107) v Praze na ČVUT na Karlově náměstí a kromě samotného videohovoru s italským astronautem Paolem Nespoli se můžete těšit na zajímavé přednášky, demonstrační pokusy, mobilní planetárium či virtuální realitu.

Akci pořádá vzdělávací kancelář Evropské kosmické agentury ESERO. Je určena učitelům středních a vyšších stupňů základních škol a účast na ní je ZDARMA. Přihlásit se mohou také vážní zájemci o vesmírnou problematiku a kosmonautiku. S případnými dotazy se obracejte na jana.maresova@sciencein.cz nebo na Lukáše Holmana: lukas.holman@sciencein.cz. Kromě Přírodovědecké fakulty UK je partnerem také Nadace Depostum Bonum, ČVUTMobilní planetárium.

VIDEOHOVOR S PAOLEM NESPOLI NA PALUBĚ ISS

Čas Trvání (min) Program Kdo Media
13:00 5-10 Přivítací proslov Lukáš Holman ISS movie
13:10 10 Přivítací proslov Českého vysokého učení technického v Praze Jiří Žára (ČVUT) PPT
13:20 5 Spojení a pozdravy do dalších míst Česka Lukáš Holman  
13:25 20 ESA & ESERO Slawomir Zdybski ??
13:45 30 Mimozemský život Michal Bursa PPT
14:15 30 Chemie ve vesmíru, důkazy o životě Petr Šmejkal PPT,
14:40   Spojení s centrem Erasmus    
14:45 15 Přestávka    
14:55   Spojení mezi ESA a Českem    
15:00 30 Pozemské organizmy ve vesmíru Stanislav Mihulka PPT
15:30 30 Kosmická fyzika Jan Lukačevič PPT
16:00 10 Pozdrav od moderátora ESA ESA  
16:10 5 Česká republika zdraví celý svět Lukáš Holman  
16:15 5 Rakousko zdraví celý svět Andreas Bauer  
16:20 5 Finsko zdraví celý svět    
16:25 5 Itálie zdraví celý svět    
16:30 10 Samostatná lokální videa    
16:40 20 IFC    
17:00 5 Závěrečné poznámky účastníků Lukáš Holman  
17:05 5 Shrnutí IFC (InFlight Call) Lukáš Holman / Pavel Suchan  
17:10 10 Přestávka    
17:20 30 Poslouchej světlo, pozoruj zvuk UDiF  
17:50 10 Vesmírný kvíz    
18:00 10 Diskuze a závěrečný proslov    
18:10 10 Konec IFC (InFlight Call)    

Další souběžné aktivity

Čas Trvání (min) Program Kdo Media
13:00 13-18 Měsíční základna – virtuální realita ČVUT Praha Virtual reality device
13:00 13-18 Mobilní planetárium    

--------
*Jak uvedl Michal Václavík pro Kosmonautix.cz, první videohovor se uskutečnil již v roce 2009: „Na Konferenci ASE 2009 na ČVUT v roce 2009 se jednalo o předem natočený pozdrav pro účastníky pouštěný ze záznamu (své kolegy tehdy z vesmíru pozdravil Frank De Winne a Robert Thirsk). První živý videohovor z ČR se uskutečnil s Frankem de Winnem 23. října 2009 v rámci Space Exploration Conference pořádané ministerstvem školství za odborné podpory České kosmické kanceláře.“



Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Mezinárodní kosmická stanice, NASA, ISS, Paoli Nespoli


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »