Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Všechny pohledy se upírají k Titanu

Všechny pohledy se upírají k Titanu

pia_06107.jpg
Ukrytý za silným závojem mlhy, to je Titan, jediný známý Měsíc s atmosférou. Jde o největší měsíc Saturnu, který je větší než Merkur nebo Pluto. Je to také druhý největší měsíc ve sluneční soustavě, hned po Jupiterově měsíci Ganymédes. Titan je studené a nehostinné místo s povrchovou teplotou jen 95° Kelvina (minus 178° Celsia).

Kosmická sonda Cassini se k němu, včera 26.10.2004, poprvé přiblížila na opravdu malou, ve srovnání se vzdáleností od Země téměř "směšnou" vzdálenost 1.200 km. V 18:44 našeho času byla sonda na nejbližším místě své dráhy okolo Titanu. Tento přelet byl skoro 300 krát bližší než první přiblížení 3.června 2004. Byl ale také jen jedním ze 45 přiblížení k tomuto měsíci, které jsou naplánovány pro čtyřletou mise sondy u Saturnu.

Jedním z důležitých cílů právě tohoto přeletu je potvrdit pravdivost modelu atmosféry a připravit se tak na sestup sondy Huygens k povrchu. Cassini se proto o atmosféru Titanu téměř otřel.

Všechny přípravné operace sonda Cassini provedla bezchybně a tak řídící tým byl přesvědčen o úspěchu. Akci sice mohla zhatit nějaká závada na sondě nebo špatné počasí na pozemských kontrolních a přijímacích stanicích. Existuje také možnost, že Vědecké výsledky by mohly být i ztraceny, protože na jejich přenos má sonda jen jeden pokus, než budou přepsány na záznamovém zařízení novými daty. Přenos dat začíná 27.10. ve 3:30 ráno našeho času. Přeneseno má být celkem 3,5 GB dat.

Zatím uveřejněný snímek sice ještě není snímkem z největšího přiblížení, byl pořízen už 24.října, ale už i tak odhaluje některé podrobnosti povrchu měsíce. Jde o světlou oblast o velikosti "kontinentu", která byla pojmenována Xanadu. Snímek byl získán úzko úhlovou kamerou přes spektrální filtr na 938 nanometrech, vlnové délce na které lze nejsnáze zahlédnout povrch Titanu skrz zamlženou atmosféru. Kontrast snímku byl zvýšen, aby byly lépe pozorovatelné detaily. Také úhel osvětlení Slunce - Titan - Cassini byl menší než při předchozích snímcích a tak bylo minimalizováno rozptýlení světla v mlze. Snímek tak zobrazuje detaily asi 10 krát menší než ty, které lze pozorovat od Země. Zvýrazněny jsou nejspíše povrchové materiály o různé světlosti nebo spíše s různými odrazivými schopnostmi (albedo), než topografické zastínění terénu.

Update 7:30

cassini-titan-flyby1-bg.jpg

V (7:30)  vysílala NASA TV informace o průběhu průletu.

Podle posledních zpráv se průlet se vydařil tak, jak řídící tým předpokládal. Ve 3:25 začala přijímací stanice u Madridu ve Španělsku dostávat první obrazová data. Jedny z prvních originálních snímků vám předkládáme.

Snímek vlevo je jedním z posledních uveřejněných snímků pořízených při největším přiblížení. Podle zatím prvních náhledů na pořízené snímky se zdá, že předpokládaný kapalný oceán na měsíci neexistuje, ale analýza dat teprve začala.

Na snímku vpravo je vidět detail povrchu. (Snímek lze zvětšit)

Další snímky si lze prohlédnout na http://saturn.jpl.nasa.gov/news/events/titana/index.cfm

pia-titan-1-2-br402.jpg

Zdroj: SpaceDaily, NASA, Space.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »