Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Všechny pohledy se upírají k Titanu

Všechny pohledy se upírají k Titanu

pia_06107.jpg
Ukrytý za silným závojem mlhy, to je Titan, jediný známý Měsíc s atmosférou. Jde o největší měsíc Saturnu, který je větší než Merkur nebo Pluto. Je to také druhý největší měsíc ve sluneční soustavě, hned po Jupiterově měsíci Ganymédes. Titan je studené a nehostinné místo s povrchovou teplotou jen 95° Kelvina (minus 178° Celsia).

Kosmická sonda Cassini se k němu, včera 26.10.2004, poprvé přiblížila na opravdu malou, ve srovnání se vzdáleností od Země téměř "směšnou" vzdálenost 1.200 km. V 18:44 našeho času byla sonda na nejbližším místě své dráhy okolo Titanu. Tento přelet byl skoro 300 krát bližší než první přiblížení 3.června 2004. Byl ale také jen jedním ze 45 přiblížení k tomuto měsíci, které jsou naplánovány pro čtyřletou mise sondy u Saturnu.

Jedním z důležitých cílů právě tohoto přeletu je potvrdit pravdivost modelu atmosféry a připravit se tak na sestup sondy Huygens k povrchu. Cassini se proto o atmosféru Titanu téměř otřel.

Všechny přípravné operace sonda Cassini provedla bezchybně a tak řídící tým byl přesvědčen o úspěchu. Akci sice mohla zhatit nějaká závada na sondě nebo špatné počasí na pozemských kontrolních a přijímacích stanicích. Existuje také možnost, že Vědecké výsledky by mohly být i ztraceny, protože na jejich přenos má sonda jen jeden pokus, než budou přepsány na záznamovém zařízení novými daty. Přenos dat začíná 27.10. ve 3:30 ráno našeho času. Přeneseno má být celkem 3,5 GB dat.

Zatím uveřejněný snímek sice ještě není snímkem z největšího přiblížení, byl pořízen už 24.října, ale už i tak odhaluje některé podrobnosti povrchu měsíce. Jde o světlou oblast o velikosti "kontinentu", která byla pojmenována Xanadu. Snímek byl získán úzko úhlovou kamerou přes spektrální filtr na 938 nanometrech, vlnové délce na které lze nejsnáze zahlédnout povrch Titanu skrz zamlženou atmosféru. Kontrast snímku byl zvýšen, aby byly lépe pozorovatelné detaily. Také úhel osvětlení Slunce - Titan - Cassini byl menší než při předchozích snímcích a tak bylo minimalizováno rozptýlení světla v mlze. Snímek tak zobrazuje detaily asi 10 krát menší než ty, které lze pozorovat od Země. Zvýrazněny jsou nejspíše povrchové materiály o různé světlosti nebo spíše s různými odrazivými schopnostmi (albedo), než topografické zastínění terénu.

Update 7:30

cassini-titan-flyby1-bg.jpg

V (7:30)  vysílala NASA TV informace o průběhu průletu.

Podle posledních zpráv se průlet se vydařil tak, jak řídící tým předpokládal. Ve 3:25 začala přijímací stanice u Madridu ve Španělsku dostávat první obrazová data. Jedny z prvních originálních snímků vám předkládáme.

Snímek vlevo je jedním z posledních uveřejněných snímků pořízených při největším přiblížení. Podle zatím prvních náhledů na pořízené snímky se zdá, že předpokládaný kapalný oceán na měsíci neexistuje, ale analýza dat teprve začala.

Na snímku vpravo je vidět detail povrchu. (Snímek lze zvětšit)

Další snímky si lze prohlédnout na http://saturn.jpl.nasa.gov/news/events/titana/index.cfm

pia-titan-1-2-br402.jpg

Zdroj: SpaceDaily, NASA, Space.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »