Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Všechny pohledy se upírají k Titanu

Všechny pohledy se upírají k Titanu

pia_06107.jpg
Ukrytý za silným závojem mlhy, to je Titan, jediný známý Měsíc s atmosférou. Jde o největší měsíc Saturnu, který je větší než Merkur nebo Pluto. Je to také druhý největší měsíc ve sluneční soustavě, hned po Jupiterově měsíci Ganymédes. Titan je studené a nehostinné místo s povrchovou teplotou jen 95° Kelvina (minus 178° Celsia).

Kosmická sonda Cassini se k němu, včera 26.10.2004, poprvé přiblížila na opravdu malou, ve srovnání se vzdáleností od Země téměř "směšnou" vzdálenost 1.200 km. V 18:44 našeho času byla sonda na nejbližším místě své dráhy okolo Titanu. Tento přelet byl skoro 300 krát bližší než první přiblížení 3.června 2004. Byl ale také jen jedním ze 45 přiblížení k tomuto měsíci, které jsou naplánovány pro čtyřletou mise sondy u Saturnu.

Jedním z důležitých cílů právě tohoto přeletu je potvrdit pravdivost modelu atmosféry a připravit se tak na sestup sondy Huygens k povrchu. Cassini se proto o atmosféru Titanu téměř otřel.

Všechny přípravné operace sonda Cassini provedla bezchybně a tak řídící tým byl přesvědčen o úspěchu. Akci sice mohla zhatit nějaká závada na sondě nebo špatné počasí na pozemských kontrolních a přijímacích stanicích. Existuje také možnost, že Vědecké výsledky by mohly být i ztraceny, protože na jejich přenos má sonda jen jeden pokus, než budou přepsány na záznamovém zařízení novými daty. Přenos dat začíná 27.10. ve 3:30 ráno našeho času. Přeneseno má být celkem 3,5 GB dat.

Zatím uveřejněný snímek sice ještě není snímkem z největšího přiblížení, byl pořízen už 24.října, ale už i tak odhaluje některé podrobnosti povrchu měsíce. Jde o světlou oblast o velikosti "kontinentu", která byla pojmenována Xanadu. Snímek byl získán úzko úhlovou kamerou přes spektrální filtr na 938 nanometrech, vlnové délce na které lze nejsnáze zahlédnout povrch Titanu skrz zamlženou atmosféru. Kontrast snímku byl zvýšen, aby byly lépe pozorovatelné detaily. Také úhel osvětlení Slunce - Titan - Cassini byl menší než při předchozích snímcích a tak bylo minimalizováno rozptýlení světla v mlze. Snímek tak zobrazuje detaily asi 10 krát menší než ty, které lze pozorovat od Země. Zvýrazněny jsou nejspíše povrchové materiály o různé světlosti nebo spíše s různými odrazivými schopnostmi (albedo), než topografické zastínění terénu.

Update 7:30

cassini-titan-flyby1-bg.jpg

V (7:30)  vysílala NASA TV informace o průběhu průletu.

Podle posledních zpráv se průlet se vydařil tak, jak řídící tým předpokládal. Ve 3:25 začala přijímací stanice u Madridu ve Španělsku dostávat první obrazová data. Jedny z prvních originálních snímků vám předkládáme.

Snímek vlevo je jedním z posledních uveřejněných snímků pořízených při největším přiblížení. Podle zatím prvních náhledů na pořízené snímky se zdá, že předpokládaný kapalný oceán na měsíci neexistuje, ale analýza dat teprve začala.

Na snímku vpravo je vidět detail povrchu. (Snímek lze zvětšit)

Další snímky si lze prohlédnout na http://saturn.jpl.nasa.gov/news/events/titana/index.cfm

pia-titan-1-2-br402.jpg

Zdroj: SpaceDaily, NASA, Space.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »