Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vulcan shodil oponu tajností

Vulcan shodil oponu tajností

Projekt Vulcan odhalen...
Autor: SpaceX

Společnost United Launch Alliance (ULA) vznikla spojením firem Boeing a Lockheed Martin, čímž se zrodil podnik, který de facto ovládl trh s armádními satelity. Rakety Delta IV a Atlas V se staly výhradními nosiči všech strategicky i vědecky důležitých amerických sond a družic. Jedinou nevýhodou byla vysoká cena, ale kdo by to řešil – konkurence přece neexistuje a státní kasa to zaplatí. Jenže časy se mění. Na trh vstoupila jako dravá štika firma SpaceX, která tlačí náklady dolů, pracuje na znovupoužitelnosti a přitom vyrábí spolehlivé rakety. Situace na trhu se pomalu začíná obracet a ULA na to musí reagovat. jejich odpovědí má být nová raket Vulcan.

První popíchnutí vůči SpaceX bylo vidět už při volbě termínu tiskové konference, na kterém byla nová raketa představena. Ta se totiž kryla s termínem (nakonec odloženého) startu zásobovací lodi Dragon. Náhoda? Možná ano, ale vypadá to podezřele, když byl termín startu daný už relativně dost předem. Ale pojďme k samotné raketě. Před pár dny jsme v tomto článku psali o výzvě, aby lidé na internetu hlasovali pro možná jména nové rakety. Vítězem se stal návrh Vulcan.

Zajímavé je, že ačkoliv se na tiskovce nešetřilo silnými slovy (nejefektivnější raketa na trhu, která otevře nové možnosti letů do kosmu), tak Vulcan zatím nemá vybrané motory. Stále jsou ve hře dvě možnosti – buďto čtveřice motorů BE-4 od firmy Blue Origin na zkapalněný zemní plyn (de facto metan), nebo dva motory AR-1 na letecký petrolej. Finální rozhodnutí, který motor se bude používat, má padnout příští rok. Jisté ale je, že Vulcan bude využívat pouze americké motory, takže odpadnou starosti s ruskými motory RD-180.

Právě první stupeň postavený čistě v americké režii byl primárním cílem firmy ULA. Do budoucna by se měl Vulcan dočkat i vylepšeného horního stupně. Ten má nahradit stupeň Centaur, který bude na Vulcanu zpočátku létat. Nosič se tedy bude vyvíjet postupně. Na tiskové konferenci se mluvilo i o ceně vývoje nové rakety. Nepadla sice přesná odpověď, ale „na základě zkušeností z dřívějších podobných projektů může vývoj motorů stát miliardu a vývoj samotné rakety dvojnásobek.“

Výrobní linky nové rakety by měly stačit na 10 – 20 startů ročně, přičemž cena jednoho Vulcanu v základní verzi bez znovupoužitelnosti by měla být okolo 100 milionů dolarů. Pro srovnání – atlas V momentálně pořídíte za zhruba 164 milionů. Už teď se ale ozývají hlasy, že takto frekvence (která je nutná pro ekonomický provoz raket) se bude plnit jen těžko, až budou dobudovány družicové systémy jako SATCOM a AEHF.

Stejně jako jeho předchůdci z dílny ULA, by i Vulcan měl být modulární, aby si poradil s co nejširším spektrem nákladů. Nová raketa má disponovat různě velkými aerodynamickými kryty, ale také různým počtem pomocných urychlovacích bloků. Pokud čekáte informace o nosnosti, budu Vás muset zklamat. Konkrétní údaje jsme se nedozvěděli. ULA pouze oznámila, že nová raketa zvládne vynést stejné spektrum nákladů jako dosavadní rakety Delta a Atlas. Od malých meteorologických družic až po těžkotonážní satelity určené pro národní průzkumný úřad NRO.

Raketa Vulcan s čtyřmetrovým aerodynamickým krytem. Autor: spaceflightnow.com
Raketa Vulcan s čtyřmetrovým aerodynamickým krytem.
Autor: spaceflightnow.com
Verze Vulcanu s čtyřmetrovým aerodynamickým krytem by měla moci létat i bez urychlovacích bloků, ale v případě potřeby bude možné připojit i čtyři pomocné motory. Při použití pětimetrového krytu by mohlo být k dispozici až šest urychlovacích bloků, čímž by se mohla výsledná nosnost pohybovat v oblasti srovnatelné s Deltou IV Heavy.

Druhým krokem ve vývoji nové rakety bude nový horní stupeň prozatím označovaný jako Advanced Cryogenic Evolved Stage (ACES). Ten by měl nabídnout delší funkčnost a být dost silný na to, aby nahradil Deltu IV Heavy u těch nejnáročnějších úkolů jako je doprava tajný NRO satelitů přímo na geostacionární dráhu. K nádržím by se měl připojit jeden až čtyři motory od  Aerojet Rocketdyne, XCOR, nebo Blue Origin. Finální výběr bude proveden později, poprvé by měl nový stupeň startovat v roce 2023.

ULA by pro Vulcan ráda zajistila startovní rampy na Vandenebergově základně v Kalifornii a na mysu Canaveral na Floridě, přičemž konkrétní výběr zatím neproběhl. Důvod je jasný – zatímco z Floridy se startuje třeba s telekomunikačními družicemi, nebo k ISS, kalifornský kosmodorm umožńuje létat na polární oběžné dráhy.

V minulých letech byla znovupoužitelnost raket pro velké firmy téměř sprosté slovo, ale situace se po snaze SpaceX začíná měnit. Raketa Vulcan tedy počítá se znovupoužitelností své nejcennější části – motorů prvního stupně. Jelikož se bude jednat o technicky náročnou akci, určitě se toho nedočkáme už při prvním startu. ULA se znovupoužitelností počítá až na další roky. Firma počítá s tímto krokem až u třetí generace rakety Vulcan.

Samotný princip záchrany zní docela divoce – po vyhoření prvního stupně dojde (zřejmě) k pyrotechnickému odstřelení motorové sekce, která bude na suborbitální dráze. Následně se aktivuje nafukovací tepelný štít, který zpomalí klesající motory a ochrání je před zahříváním při vstupu do atmosféry. V dostatečné výšce se štít odhodí a vystřelí se padák, na kterém budou motory klesat k povrchu Země. Aby padák nebyl zbytečně těžký, nebude dostatečně velký na to, aby zajistil měkké přistání. Ještě ve vzduchu by proto měl být padák zachycen helikoptérou, která doveze motory na pevnou zem. Tady se motory zkontrolují a připraví na další let.

Na závěr malé shrnutí celého článku a možná i zamyšlení. Vulcan je jistě užitečná raketa a bude zajímavé sledovat její vývoj. ULA docela logicky nastavila vývoj postupně – nejprve vyřešit problém s motory pro první stupeň a dočasně využívat ozkoušený horní stupeň. Pak vyvinout nový horní stupeň a úplně nakonec se pustit do toho nejtěžšího – záchrany motorů. Vulcan bude mít oproti raketám Falcon velkou výhodu v podobě mimořádně výkonného horního stupně, který umožní dopravu relativně velkých nákladů mimo zemské gravitační pole.

Aktuální situace navíc ukazuje, že pokud se v kosmonautice objeví nová firma, která není svázána tradičními dogmaty a začne dělat věci jinak, může změnit celé odvětví. Tyto změny pak mohou uvést do pohybu i velké společnosti, které si celá dlouhá desetiletí s inovacemi nedělaly hlavu.

Ještě si dovolím citovat uživatele s nickem Amper z diskuzního fóra Kosmonautix. Ten k nové raketě poznamenal: „ULA mi trochu připomíná Nokii v době nástupu iPhonu.“ Vulcan bude raketa, která opět posune naše možnosti dál, ale aktuální situace ukazuje v plné nahotě, že ULA ujel vlak a teď se ho snaží za každou cenu dohonit. SpaceX má momentálně náskok několik let a taková ztráta se dohání jen velmi těžko.

Při hodnocení záleží na tom, jak budeme Vulcan chápat. Pokud jej vezmeme jako novou raketu, která má použít nové technologie, pak splní svou roli beze zbytku a bude zcela jistě platným nástupcem raket Delta a Atlas. Kdyby ale Vulcan měl mít za úkol unějakým způsobem sesadit z „trůnu znovupoužitelnosti“ SpaceX, tak v tom případě by byla raketa zastaralá už při svém prvním startu.

Rozhodně nechceme novou raketu hanit – své místo na trhu jistě mít bude a zřejmě půjde o další krok vpřed. Navíc i když má SpaceX momentálně náskok, mohl by pro ni být Vulcan prvním náznakem konkurence, což by mohlo soukromou firmu vybudit k dalším výkonům. V dříve stojatém rybníku se konečně začíná něco dít a to je pro nás, fanoušky, jen dobře.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com (1)
[2] Spaceflightnow.com (2)
[3] Spaceflightnow.com (3)
[4] NBCNews.com

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Vulcan, SpaceX


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »