Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vůně komety

Vůně komety

rosetta_Philae.jpg
Jeden z důmyslných přístrojů na palubě sondy Rosetta, směřující ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, je navržen k tomu, aby zjistil "vůni" komety. Kometu sice nebude nikdo očichávat, ale přístroj Ptolemy přemění hmotu komety na plyn, který bude možné zkoumat plynovým chromatografem.

Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) nazvaná Rosetta, podle místa , kde byl objeven text umožňující rozluštit egyptské hieroglyfy, bude první kosmickou misí, která kdy přistane na povrchu komety. Její přistávací část dosáhne povrchu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, orbitální část bude sledovat kometu pro mnoho měsíců jak se blíží směrem ke Slunci. Úkolem

Rosetty je studium komet, které jsou považovány za jedny z prvních těles sluneční soustavy. Má to napomoci rozumět tomu, zda život na Zemi nezačal "náhodou", právě díky kometám.

Ptolemy je tak zvaný "Evolved Gas Analyser ", analyzátor plynu, první příklad nového kosmického přístroje, který dokáže analyzovat vzorky materiálů těles naší sluneční soustavy, "přímo na místě". Je to v současnosti nejmenší nízko příkonový iontový hmotnostní spektrometr na světě.

Přistávací část Rosetta totiž váží jen 4,5 kilogramu a není větší než krabice na boty. Byla vyrobena ve spoluprácí Laboratoří Rutherford Appleton a Open Univerzity.

Analýza vzorků z povrchu komety má odhalit složení jádra komety a poskytnout tak cenné informace o těchto prvotních objektech.

rosetta_overn.jpg
Po tom, co se přistávací modul uchytí na povrchu komety, přístroj Ptolemy nabere vzorek materiálu kometárního jádra, o kterém se předpokládá, že je to zamrzlá směsice ledu, prachu a dehtovité hmoty. Bude při tom vrtat italským nástrojem SD2 do hloubky asi 250 milimetrů.

Takto odebrané vzorky přemístí do jedné ze čtyř malinkých pecí Ptolemy, které jsou namontovány na kruhovém otočném karuselu. Německý karusel má celkem 32 těchto pícek, které však budou užívány i dalšími nástroji Rosetty.

Ze čtyř vyčleněných pícek použije Ptolemy tři na pevné vzorky sebrané z pod povrchu komety nástrojem SD2, zatímco čtvrtá bude použita pro sběr těkavých materiálů kometární atmosféry z blízkosti povrchu.

Pevné vzorky se zahřejí na 800 °C, tím se změní na plyn, který bude odveden do Ptolemy. Plyn pak bude analyzován plynovým chromatografem. Ten z plynu určí, ze kterých chemikálií byl kometární vzorek složen.

Zdroj: ESA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »