Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vůně komety

Vůně komety

rosetta_Philae.jpg
Jeden z důmyslných přístrojů na palubě sondy Rosetta, směřující ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, je navržen k tomu, aby zjistil "vůni" komety. Kometu sice nebude nikdo očichávat, ale přístroj Ptolemy přemění hmotu komety na plyn, který bude možné zkoumat plynovým chromatografem.

Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) nazvaná Rosetta, podle místa , kde byl objeven text umožňující rozluštit egyptské hieroglyfy, bude první kosmickou misí, která kdy přistane na povrchu komety. Její přistávací část dosáhne povrchu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, orbitální část bude sledovat kometu pro mnoho měsíců jak se blíží směrem ke Slunci. Úkolem

Rosetty je studium komet, které jsou považovány za jedny z prvních těles sluneční soustavy. Má to napomoci rozumět tomu, zda život na Zemi nezačal "náhodou", právě díky kometám.

Ptolemy je tak zvaný "Evolved Gas Analyser ", analyzátor plynu, první příklad nového kosmického přístroje, který dokáže analyzovat vzorky materiálů těles naší sluneční soustavy, "přímo na místě". Je to v současnosti nejmenší nízko příkonový iontový hmotnostní spektrometr na světě.

Přistávací část Rosetta totiž váží jen 4,5 kilogramu a není větší než krabice na boty. Byla vyrobena ve spoluprácí Laboratoří Rutherford Appleton a Open Univerzity.

Analýza vzorků z povrchu komety má odhalit složení jádra komety a poskytnout tak cenné informace o těchto prvotních objektech.

rosetta_overn.jpg
Po tom, co se přistávací modul uchytí na povrchu komety, přístroj Ptolemy nabere vzorek materiálu kometárního jádra, o kterém se předpokládá, že je to zamrzlá směsice ledu, prachu a dehtovité hmoty. Bude při tom vrtat italským nástrojem SD2 do hloubky asi 250 milimetrů.

Takto odebrané vzorky přemístí do jedné ze čtyř malinkých pecí Ptolemy, které jsou namontovány na kruhovém otočném karuselu. Německý karusel má celkem 32 těchto pícek, které však budou užívány i dalšími nástroji Rosetty.

Ze čtyř vyčleněných pícek použije Ptolemy tři na pevné vzorky sebrané z pod povrchu komety nástrojem SD2, zatímco čtvrtá bude použita pro sběr těkavých materiálů kometární atmosféry z blízkosti povrchu.

Pevné vzorky se zahřejí na 800 °C, tím se změní na plyn, který bude odveden do Ptolemy. Plyn pak bude analyzován plynovým chromatografem. Ten z plynu určí, ze kterých chemikálií byl kometární vzorek složen.

Zdroj: ESA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »