Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vůně komety

Vůně komety

rosetta_Philae.jpg
Jeden z důmyslných přístrojů na palubě sondy Rosetta, směřující ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, je navržen k tomu, aby zjistil "vůni" komety. Kometu sice nebude nikdo očichávat, ale přístroj Ptolemy přemění hmotu komety na plyn, který bude možné zkoumat plynovým chromatografem.

Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) nazvaná Rosetta, podle místa , kde byl objeven text umožňující rozluštit egyptské hieroglyfy, bude první kosmickou misí, která kdy přistane na povrchu komety. Její přistávací část dosáhne povrchu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, orbitální část bude sledovat kometu pro mnoho měsíců jak se blíží směrem ke Slunci. Úkolem

Rosetty je studium komet, které jsou považovány za jedny z prvních těles sluneční soustavy. Má to napomoci rozumět tomu, zda život na Zemi nezačal "náhodou", právě díky kometám.

Ptolemy je tak zvaný "Evolved Gas Analyser ", analyzátor plynu, první příklad nového kosmického přístroje, který dokáže analyzovat vzorky materiálů těles naší sluneční soustavy, "přímo na místě". Je to v současnosti nejmenší nízko příkonový iontový hmotnostní spektrometr na světě.

Přistávací část Rosetta totiž váží jen 4,5 kilogramu a není větší než krabice na boty. Byla vyrobena ve spoluprácí Laboratoří Rutherford Appleton a Open Univerzity.

Analýza vzorků z povrchu komety má odhalit složení jádra komety a poskytnout tak cenné informace o těchto prvotních objektech.

rosetta_overn.jpg
Po tom, co se přistávací modul uchytí na povrchu komety, přístroj Ptolemy nabere vzorek materiálu kometárního jádra, o kterém se předpokládá, že je to zamrzlá směsice ledu, prachu a dehtovité hmoty. Bude při tom vrtat italským nástrojem SD2 do hloubky asi 250 milimetrů.

Takto odebrané vzorky přemístí do jedné ze čtyř malinkých pecí Ptolemy, které jsou namontovány na kruhovém otočném karuselu. Německý karusel má celkem 32 těchto pícek, které však budou užívány i dalšími nástroji Rosetty.

Ze čtyř vyčleněných pícek použije Ptolemy tři na pevné vzorky sebrané z pod povrchu komety nástrojem SD2, zatímco čtvrtá bude použita pro sběr těkavých materiálů kometární atmosféry z blízkosti povrchu.

Pevné vzorky se zahřejí na 800 °C, tím se změní na plyn, který bude odveden do Ptolemy. Plyn pak bude analyzován plynovým chromatografem. Ten z plynu určí, ze kterých chemikálií byl kometární vzorek složen.

Zdroj: ESA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Druhá vlna polární záře nad Pálavou.

Další informace »