Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vůně komety

Vůně komety

rosetta_Philae.jpg
Jeden z důmyslných přístrojů na palubě sondy Rosetta, směřující ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, je navržen k tomu, aby zjistil "vůni" komety. Kometu sice nebude nikdo očichávat, ale přístroj Ptolemy přemění hmotu komety na plyn, který bude možné zkoumat plynovým chromatografem.

Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) nazvaná Rosetta, podle místa , kde byl objeven text umožňující rozluštit egyptské hieroglyfy, bude první kosmickou misí, která kdy přistane na povrchu komety. Její přistávací část dosáhne povrchu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, orbitální část bude sledovat kometu pro mnoho měsíců jak se blíží směrem ke Slunci. Úkolem

Rosetty je studium komet, které jsou považovány za jedny z prvních těles sluneční soustavy. Má to napomoci rozumět tomu, zda život na Zemi nezačal "náhodou", právě díky kometám.

Ptolemy je tak zvaný "Evolved Gas Analyser ", analyzátor plynu, první příklad nového kosmického přístroje, který dokáže analyzovat vzorky materiálů těles naší sluneční soustavy, "přímo na místě". Je to v současnosti nejmenší nízko příkonový iontový hmotnostní spektrometr na světě.

Přistávací část Rosetta totiž váží jen 4,5 kilogramu a není větší než krabice na boty. Byla vyrobena ve spoluprácí Laboratoří Rutherford Appleton a Open Univerzity.

Analýza vzorků z povrchu komety má odhalit složení jádra komety a poskytnout tak cenné informace o těchto prvotních objektech.

rosetta_overn.jpg
Po tom, co se přistávací modul uchytí na povrchu komety, přístroj Ptolemy nabere vzorek materiálu kometárního jádra, o kterém se předpokládá, že je to zamrzlá směsice ledu, prachu a dehtovité hmoty. Bude při tom vrtat italským nástrojem SD2 do hloubky asi 250 milimetrů.

Takto odebrané vzorky přemístí do jedné ze čtyř malinkých pecí Ptolemy, které jsou namontovány na kruhovém otočném karuselu. Německý karusel má celkem 32 těchto pícek, které však budou užívány i dalšími nástroji Rosetty.

Ze čtyř vyčleněných pícek použije Ptolemy tři na pevné vzorky sebrané z pod povrchu komety nástrojem SD2, zatímco čtvrtá bude použita pro sběr těkavých materiálů kometární atmosféry z blízkosti povrchu.

Pevné vzorky se zahřejí na 800 °C, tím se změní na plyn, který bude odveden do Ptolemy. Plyn pak bude analyzován plynovým chromatografem. Ten z plynu určí, ze kterých chemikálií byl kometární vzorek složen.

Zdroj: ESA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slabšia polárna žiara

12.9.2024 Canon 60D, Samyang 16mm F2, 13sec., ISO800

Další informace »