Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vůně komety

Vůně komety

rosetta_Philae.jpg
Jeden z důmyslných přístrojů na palubě sondy Rosetta, směřující ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, je navržen k tomu, aby zjistil "vůni" komety. Kometu sice nebude nikdo očichávat, ale přístroj Ptolemy přemění hmotu komety na plyn, který bude možné zkoumat plynovým chromatografem.

Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) nazvaná Rosetta, podle místa , kde byl objeven text umožňující rozluštit egyptské hieroglyfy, bude první kosmickou misí, která kdy přistane na povrchu komety. Její přistávací část dosáhne povrchu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, orbitální část bude sledovat kometu pro mnoho měsíců jak se blíží směrem ke Slunci. Úkolem

Rosetty je studium komet, které jsou považovány za jedny z prvních těles sluneční soustavy. Má to napomoci rozumět tomu, zda život na Zemi nezačal "náhodou", právě díky kometám.

Ptolemy je tak zvaný "Evolved Gas Analyser ", analyzátor plynu, první příklad nového kosmického přístroje, který dokáže analyzovat vzorky materiálů těles naší sluneční soustavy, "přímo na místě". Je to v současnosti nejmenší nízko příkonový iontový hmotnostní spektrometr na světě.

Přistávací část Rosetta totiž váží jen 4,5 kilogramu a není větší než krabice na boty. Byla vyrobena ve spoluprácí Laboratoří Rutherford Appleton a Open Univerzity.

Analýza vzorků z povrchu komety má odhalit složení jádra komety a poskytnout tak cenné informace o těchto prvotních objektech.

rosetta_overn.jpg
Po tom, co se přistávací modul uchytí na povrchu komety, přístroj Ptolemy nabere vzorek materiálu kometárního jádra, o kterém se předpokládá, že je to zamrzlá směsice ledu, prachu a dehtovité hmoty. Bude při tom vrtat italským nástrojem SD2 do hloubky asi 250 milimetrů.

Takto odebrané vzorky přemístí do jedné ze čtyř malinkých pecí Ptolemy, které jsou namontovány na kruhovém otočném karuselu. Německý karusel má celkem 32 těchto pícek, které však budou užívány i dalšími nástroji Rosetty.

Ze čtyř vyčleněných pícek použije Ptolemy tři na pevné vzorky sebrané z pod povrchu komety nástrojem SD2, zatímco čtvrtá bude použita pro sběr těkavých materiálů kometární atmosféry z blízkosti povrchu.

Pevné vzorky se zahřejí na 800 °C, tím se změní na plyn, který bude odveden do Ptolemy. Plyn pak bude analyzován plynovým chromatografem. Ten z plynu určí, ze kterých chemikálií byl kometární vzorek složen.

Zdroj: ESA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »