Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Výprava českého astronauta nabízí jedinečnou šanci pro českou vědu a průmysl, vyplývá ze semináře senátního evropského výboru

Výprava českého astronauta nabízí jedinečnou šanci pro českou vědu a průmysl, vyplývá ze semináře senátního evropského výboru

Výprava českého astronauta nabízí jedinečnou šanci pro českou vědu a průmysl. Na tom se shodli zástupci akademické, univerzitní i soukromé sféry, kteří diskutovali na půdě horní komory Parlamentu na téma „Výzvy a příležitosti pro české vědce a techniky při národní vesmírné misi“. Seminář se konal pod záštitou Výboru pro záležitosti EU, úvodní slovo pronesli předseda Senátu Miloš Vystrčil a místopředseda evropského výboru Jiří Dušek  

Místopředseda senátního evropského výboru Jiří Dušek uvedl: „Po pěti desetiletích máme reálnou šanci poslat na oběžnou dráhu planety Země dalšího občana České republiky. Je to výzva, kterou bychom si neměli nechat ujít. Naše země je zcela jistě nejvýznamnějších středoevropským centrem kosmického průmyslu a let českého astronauta na Mezinárodní kosmickou stanici je dalším logickým krokem.“

V návaznosti na zařazení Aleše Svobody do oddílu astronautů Evropské kosmické agentury a vývoj evropského kosmického programu byla České republice nabídnuta unikátní příležitost k pilotovanému letu na Mezinárodní kosmickou stanici.

Diskutující zástupci univerzit, akademických i soukromých společností se shodli v názoru, že jde o unikátní příležitost pro zapojení a zviditelnění českých vědeckých a výzkumných týmů, které dlouhodobě pracují na projektech, např. v oblasti fyziologie, medicíny nebo radiologie. Konkrétněji třeba výzkum stresu, kognitivní zátěže, měření biosignálů, vývoj radiačních dozimetrů nebo některých astronomických pozorování.

„Nejde však jen o vědecký výzkum, národní mise je unikátní výzvou pro české firmy podílející se na rychle rostoucím kosmickém průmyslu a zároveň šancí k rozšiřování mezinárodní spolupráce v evropském i transatlantickém měřítku a také obrovskou příležitostí podpořit české školství. Významnou součástí takových výprav na Mezinárodní kosmickou stanici jsou totiž vzdělávací aktivity, do kterých se zapojují studenti základních a středních škol. Neméně podstatný je i motivační charakter takového projektu, který ve světě prokazatelně přivádí mladou generaci k zájmu o vědu a techniku,“ okomentoval význam podpory mise českého astronauta Aleše Svobody předseda Senátu Miloš Vystrčil.

146354.jpg




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Ambice ve vesmíru, Aleš Svoboda


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »