Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vyšetřování výbuchu rakety Falcon 9 pokračuje
Vít Straka Vytisknout článek

Vyšetřování výbuchu rakety Falcon 9 pokračuje

Raketa Falcon 9 při převozu na startovní rampu v květnu 2015
Autor: SpaceX

Jak jsme čtenáře informovali v nedávném článku, na Mezinárodním astronautickém kongresu v Mexiku vystoupil v úterý 27. září Elon Musk a představil světu vize a plány SpaceX ohledně budoucích pilotovaných expedic na planetu Mars. Jak ovšem sám Musk podotknul, jedná se o dlouho cestu, na které občas leží nějaký ten kamínek. Aktuální „kamínek“ představuje stále probíhající vyšetřování exploze rakety Falcon 9, kvůli kterému jsou nosiče SpaceX až do odvolání uzemněny. Na co zatím vyšetřovatelé přišli?

Pro připomenutí: psalo se 1. září 2016 a na vypouštěcím komplexu číslo 40 na mysu Canaveral na Floridě stála raketa Falcon 9, která měla o dva dny později vynést na oběžnou dráhu izraelskou komunikační družici Amos 6. Raketa byla právě tankována palivem a zbývalo asi 8 minut do testovacího zážehu motorů prvního stupně za účelem prověření technického stavu nosiče. K tomu už ale nedošlo, protože raketa na rampě ze zatím neznámých příčin explodovala a hustý černý kouř zahalil široké okolí. Náklad na špici Falconu byl při nehodě zničen také, událost se naštěstí obešla bez újmy pozemního personálu.

Kompilace snímků výbuchu rakety Falcon 9 Autor: Spaceflight101.com
Kompilace snímků výbuchu rakety Falcon 9
Autor: Spaceflight101.com
Vyšetřování od té doby stále běží, pracují na něm lidé ze SpaceX ale i z NASA, Federálního leteckého úřadu či specialisté vojenského letectva. Vyhodnocují asi 3 000 kanálů telemetrických dat jako i fotografie a audio-video záznamy celého incidentu. Nalezené trosky rakety Falcon 9 byly shromážděny v hangáru pro případné potřeby vyšetřujícího týmu. Navzdory snahám spousty schopných lidí zatím okolnosti ohromné exploze halí stále tajemná rouška.

Elon Musk ve svém úterním projevu v Mexiku označil vyšetřování za zdlouhavé, otravné, nicméně složité.

Už jsme vyloučili všechny zřejmé příčiny exploze naší rakety, takže nyní se musíme zaměřit na ty méně pravděpodobné,“ uvedl zakladatel SpaceX, bohužel bez upřesnění možných scénářů. Uznal, že nalezení příčiny havárie a obnovení startů raket Falcon 9 je nejvyšší prioritou SpaceX v dohledné době.

Pozornost vyšetřovatelů nyní upoutává únik helia v horním stupni rakety před explozí, bohužel nikdo neví, zda šlo o příčinu výbuchu či jen o další následek něčeho dosud neobjasněného.

Kapsule s heliem v nádržích Falconu 9 Autor: NASASpaceFlight.com
Kapsule s heliem v nádržích Falconu 9
Autor: NASASpaceFlight.com
Konkrétně hovoříme o kyslíkové nádrži horního stupně rakety, která obsahuje několik kapslí s kryogenním heliem. To je během činnosti horního stupně rakety proháněno trubicemi ve stěně trysky motoru Merlin, aby se trochu ohřálo a mohlo být následně čerpáno přímo do útrob nádrže s kapalným kyslíkem. Ta se totiž během hoření motoru rychle vyprazdňuje a vháněné helium pomáhá nádrž opět natlakovat a zabránit jejímu strukturálnímu zhroucení.

Během příprav na pokusný zážeh prvního stupně byl tankován i stupeň horní a právě v heliovém systému jeho kyslíkové nádrže byl krátce před explozí zaznamenán větší únik. Bylo to však v době, kdy palivové nádrže ještě nebyly natlakovány k zážehu motorů.

SpaceX v červnu 2015 ztratila za letu raketu Falcon 9 právě kvůli prasknutí vzpěry jedné z heliových nádrží horního stupně, příčinnou souvislost mezi oběma incidenty však firma vyloučila.

Vše v nejnovějším případě komplikuje extrémně krátká doba, kterou je možné v telemetrii vysledovat od první známky anomálie do ztráty spojení v důsledku výbuchu rakety – jen 93 milisekund, neboli 93 tisícin vteřiny.

Při pohledu na ohnivé peklo, ve které se rázem proměnila sympatická bílá raketa, si vzpomeňme, že před havárií se v plánech společnosti SpaceX promítal již do podzimu 2017 první pilotovaný demo let lodi Crew Dragon, se dvěma testovacími piloty z NASA na 14 dní ke stanici ISS. SpaceX samozřejmě vyvinula pro ochranu lidské posádky určitá bezpečnostní opatření, jedno z nich už bylo dokonce v praxi otestováno, šlo o tzv. Pad Abort Test.

Vzlet prototypu lodi Crew Dragon během Pad Abort Testu v květnu 2015 Autor: SpaceX
Vzlet prototypu lodi Crew Dragon během Pad Abort Testu v květnu 2015
Autor: SpaceX
Zkouška se uskutečnila v květnu loňského roku a model lodi Crew Dragon při ní demonstroval své schopnosti zachránit posádku astronautů právě v případě exploze nosné rakety na startovní rampě. Oproti třeba ruskému systému Sojuz nebude Crew Dragon nucen nést mrtvou váhu záchranné věže ale bude schopen úniku do bezpečí díky osmi vlastním motorům SuperDraco, tyto hydrazinové pohonné jednotky dosáhnou tahu až skoro 7 tun každá a náběh z nuly na plný tah jim zabere jen desetinu vteřiny.

Během Pad Abort Testu technici ze SpaceX usadili model Crew Dragonu na vypouštěcí komplex 40 na mysu Canaveral a simulovali havárii nosné rakety. Crew Dragon rychle vzlétl vzhůru a za necelé dvě minuty hladce dosedl na padácích do oceánu. Test se skončil úspěchem a podle slov Elona Muska by případná posádka akci bez problémů přežila.

Exploze Falconu dne 1. září nastala osm minut před zážehem motorů, v době, kdy by pomyslná posádka již seděla v modulu na špici rakety a chystala se ke startu. Od první známky problému do destrukce nosiče uběhlo 93 milisekund, když započítáme nutné reakce počítačů a náběh motorů SuperDraco na potřebný výkon, není jednoznačné, zda by záchranný systém v tomto případě astronautům stihl pomoci. Pro SpaceX se zkrátka jednalo o cennou lekci, kterou firma dle vlastních slov využije pro zajištění maximální bezpečnosti budoucích posádek astronautů, mířících v Dragonu ke stanici ISS.

A na čem pracuje SpaceX nyní?

Kromě stále běžícího vyšetřování nehody technici z této firmy provedli inspekce vypouštěcího komplexu číslo 40, kde k ní došlo. Byť samotná startovní rampa utrpěla poměrně rozsáhlá poškození, další zařízení z výbuchu vyšla v poměrně dobrém a práceschopném stavu – například hangár pro finální kompletaci rakety Falconu 9, umístěný asi 200 metrů daleko, stejně tak nádrže a potrubí pro tankování kerosinu a kapalného kyslíku do rakety na rampě a řídící systémy vypouštěcího komplexu.

Poblíž rampy 39A již najdeme hangár s logem SpaceX Autor: NASA
Poblíž rampy 39A již najdeme hangár s logem SpaceX
Autor: NASA
SpaceX také pokračuje v úpravách vypouštěcího komplexu 39A několik kilometrů severně, který si pronajala od NASA po ukončení provozu raketoplánů. Rampa 39A by měla být od listopadu schopna hostovat starty raket Falcon 9 a Falcon Heavy. Listopad je také dle SpaceX nejoptimističtějším termínem startu další rakety Falcon 9, i když experti vně firmy o tomto datu pochybují a předpokládají, že letos už SpaceX žádný kosmický start nepodnikne.

Ostatně sama firma uvedla, že nehodlá vypustit žádnou raketu, dokud nebude přesně vědět, proč vybuchl Falcon s družicí Amos 6 první zářijový den, a vyšetřování stále jednoznačný výsledek nepřineslo.

V centrále SpaceX ve městě Hawthorne v Kalifornii se zase rozbíhá výroba jednotlivých systémů pro rakety Falcon v takovém pořadí, v jakém je vyšetřovatelé zprošťují viny z exploze.

Nadále běží vývoj pilotované verze lodi Dragon i uskutečňování vizí letů lidských posádek na Mars, metanový motor Raptor, připravovaný pro tyto účely, už má za sebou testovací zážeh.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spacenews.com 28. 9. 2016
[2] Spaceflightnow.com 23. 9. 2016
[3] SpaceX 23. 9. 2016



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Havárie raket, SpaceX, Falcon 9, Crew Dragon


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »