Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vysokorychlostní laserová telekomunikační linka k Marsu

Vysokorychlostní laserová telekomunikační linka k Marsu

laserlink.jpg
Tým Lincolnovy laboratoře (LL), při Massachusetts institute of technology (MIT), pracující pro NASA, připravuje první laserové spojení mezi Marsem a Zemí. Tento jedinečný experiment, část vize budoucnosti vesmírného výzkumu NASA, má být velkým přínosem pro přenos dat z automatických kosmických plavidel nebo od lidských posádek na Marsu.

V roce 2010 má být vyzkoušena tak zvaná MLCD, neboli Ukázka laserové komunikace s Marsem (Mars Laser Communication Demonstration). Bude se při ní testovat první kosmická laserová spojovací linka, která má přenášet data rychlostí až desetkrát vyšší než jakákoliv nyní existující meziplanetární rádiová spojovací linka. MLCD má letět na Marsu na palubě Telekomunikačního orbitálního plavidla, které by mělo odstartovat k Marsu v roce 2009. Experiment je společným dílem NASA - Goddard Space Flight Center, NASA - Laboratoř tryskového pohonu (JPL) a Lincolnovy laboratoře v MIT.

Ředitel projektu v NASA Goddard Space Flight Center, Rick Fitzgerald, charakterizoval projekt takto. "Jestliže plánujeme poslat lidi na Mars, budeme potřebovat vysoce spolehlivé spojovací linky s vysokými rychlostmi přenosu dat, a náš tým chce ukázat, jak to lze udělat s lasery".

Všechny zmiňované instituce se o projekt podělily. NASA tedy financuje projekt, který je řízen Goddardovým centrem, které také zajišťuje systémový a provozní management a celou misi zastřešuje. JPL dodává hlavní vědecké síly a vývoj pozemních sítí, MIT prostřednictvím Lincolnovy laboratoře je odpovědný za vývoj letového laserového sdělovacího terminálu. V každém z týmů se vždy bude nacházet vědecký pracovník dalšího z týmů jako spolupracovník a koordinátor.

Očekávaná rychlost přenosu dat se má měnit v závislosti na pozici Marsu na jeho oběžné dráze, počasí a atmosférických podmínkách na Zemi, i na tom, zda je bude jednat o příjem ve dne nebo noci. Když Mars bude v jeho nejvzdálenějším bodu dráhy od Země a příjem bude realizován během dne, tým očekává, že dosáhne rychlosti příjmu dat asi 1 milionu bitů za vteřinu (1 Mbs), ale když bude Mars v místě svého největšího přiblížení k Zemi a příjem bude realizován v noci, rychlost přenosu dat by mohla být až třicetkrát vyšší (30 Mbs). Dnes se maximální rychlosti přenosu dat od Země ke kosmickému plavidlu u Marsu (Mars Odyssey), pohybuje na hodnotě asi 128 kilobitů za vteřinu, tedy asi jen na rychlosti ISDN telefonní linky.

Lasery nejsou zatím pro komunikaci v kosmickém prostoru používány, protože nebyly dostatečně účinné a spolehlivé pro použití na kosmickém plavidle vzdáleném miliony kilometrů od Země. Navíc radiové frekvence, tradičně používané pro spojení v kosmickém prostoru, mohou běžně projít skrz mraky, zatímco laser (a optické kmitočty obecně) jimi mohou být částečně nebo úplně zablokovány. Projekt předpokládá, že tento nedostatek překoná nejméně dvěma pozemními terminály. V případě, že by jeden terminál měl zamračeno, druhý by mohl mít jasno.

Zdroj: Massachusetts institute of technology News
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »