Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vysokorychlostní laserová telekomunikační linka k Marsu

Vysokorychlostní laserová telekomunikační linka k Marsu

laserlink.jpg
Tým Lincolnovy laboratoře (LL), při Massachusetts institute of technology (MIT), pracující pro NASA, připravuje první laserové spojení mezi Marsem a Zemí. Tento jedinečný experiment, část vize budoucnosti vesmírného výzkumu NASA, má být velkým přínosem pro přenos dat z automatických kosmických plavidel nebo od lidských posádek na Marsu.

V roce 2010 má být vyzkoušena tak zvaná MLCD, neboli Ukázka laserové komunikace s Marsem (Mars Laser Communication Demonstration). Bude se při ní testovat první kosmická laserová spojovací linka, která má přenášet data rychlostí až desetkrát vyšší než jakákoliv nyní existující meziplanetární rádiová spojovací linka. MLCD má letět na Marsu na palubě Telekomunikačního orbitálního plavidla, které by mělo odstartovat k Marsu v roce 2009. Experiment je společným dílem NASA - Goddard Space Flight Center, NASA - Laboratoř tryskového pohonu (JPL) a Lincolnovy laboratoře v MIT.

Ředitel projektu v NASA Goddard Space Flight Center, Rick Fitzgerald, charakterizoval projekt takto. "Jestliže plánujeme poslat lidi na Mars, budeme potřebovat vysoce spolehlivé spojovací linky s vysokými rychlostmi přenosu dat, a náš tým chce ukázat, jak to lze udělat s lasery".

Všechny zmiňované instituce se o projekt podělily. NASA tedy financuje projekt, který je řízen Goddardovým centrem, které také zajišťuje systémový a provozní management a celou misi zastřešuje. JPL dodává hlavní vědecké síly a vývoj pozemních sítí, MIT prostřednictvím Lincolnovy laboratoře je odpovědný za vývoj letového laserového sdělovacího terminálu. V každém z týmů se vždy bude nacházet vědecký pracovník dalšího z týmů jako spolupracovník a koordinátor.

Očekávaná rychlost přenosu dat se má měnit v závislosti na pozici Marsu na jeho oběžné dráze, počasí a atmosférických podmínkách na Zemi, i na tom, zda je bude jednat o příjem ve dne nebo noci. Když Mars bude v jeho nejvzdálenějším bodu dráhy od Země a příjem bude realizován během dne, tým očekává, že dosáhne rychlosti příjmu dat asi 1 milionu bitů za vteřinu (1 Mbs), ale když bude Mars v místě svého největšího přiblížení k Zemi a příjem bude realizován v noci, rychlost přenosu dat by mohla být až třicetkrát vyšší (30 Mbs). Dnes se maximální rychlosti přenosu dat od Země ke kosmickému plavidlu u Marsu (Mars Odyssey), pohybuje na hodnotě asi 128 kilobitů za vteřinu, tedy asi jen na rychlosti ISDN telefonní linky.

Lasery nejsou zatím pro komunikaci v kosmickém prostoru používány, protože nebyly dostatečně účinné a spolehlivé pro použití na kosmickém plavidle vzdáleném miliony kilometrů od Země. Navíc radiové frekvence, tradičně používané pro spojení v kosmickém prostoru, mohou běžně projít skrz mraky, zatímco laser (a optické kmitočty obecně) jimi mohou být částečně nebo úplně zablokovány. Projekt předpokládá, že tento nedostatek překoná nejméně dvěma pozemními terminály. V případě, že by jeden terminál měl zamračeno, druhý by mohl mít jasno.

Zdroj: Massachusetts institute of technology News
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »