Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vysokorychlostní laserová telekomunikační linka k Marsu

Vysokorychlostní laserová telekomunikační linka k Marsu

laserlink.jpg
Tým Lincolnovy laboratoře (LL), při Massachusetts institute of technology (MIT), pracující pro NASA, připravuje první laserové spojení mezi Marsem a Zemí. Tento jedinečný experiment, část vize budoucnosti vesmírného výzkumu NASA, má být velkým přínosem pro přenos dat z automatických kosmických plavidel nebo od lidských posádek na Marsu.

V roce 2010 má být vyzkoušena tak zvaná MLCD, neboli Ukázka laserové komunikace s Marsem (Mars Laser Communication Demonstration). Bude se při ní testovat první kosmická laserová spojovací linka, která má přenášet data rychlostí až desetkrát vyšší než jakákoliv nyní existující meziplanetární rádiová spojovací linka. MLCD má letět na Marsu na palubě Telekomunikačního orbitálního plavidla, které by mělo odstartovat k Marsu v roce 2009. Experiment je společným dílem NASA - Goddard Space Flight Center, NASA - Laboratoř tryskového pohonu (JPL) a Lincolnovy laboratoře v MIT.

Ředitel projektu v NASA Goddard Space Flight Center, Rick Fitzgerald, charakterizoval projekt takto. "Jestliže plánujeme poslat lidi na Mars, budeme potřebovat vysoce spolehlivé spojovací linky s vysokými rychlostmi přenosu dat, a náš tým chce ukázat, jak to lze udělat s lasery".

Všechny zmiňované instituce se o projekt podělily. NASA tedy financuje projekt, který je řízen Goddardovým centrem, které také zajišťuje systémový a provozní management a celou misi zastřešuje. JPL dodává hlavní vědecké síly a vývoj pozemních sítí, MIT prostřednictvím Lincolnovy laboratoře je odpovědný za vývoj letového laserového sdělovacího terminálu. V každém z týmů se vždy bude nacházet vědecký pracovník dalšího z týmů jako spolupracovník a koordinátor.

Očekávaná rychlost přenosu dat se má měnit v závislosti na pozici Marsu na jeho oběžné dráze, počasí a atmosférických podmínkách na Zemi, i na tom, zda je bude jednat o příjem ve dne nebo noci. Když Mars bude v jeho nejvzdálenějším bodu dráhy od Země a příjem bude realizován během dne, tým očekává, že dosáhne rychlosti příjmu dat asi 1 milionu bitů za vteřinu (1 Mbs), ale když bude Mars v místě svého největšího přiblížení k Zemi a příjem bude realizován v noci, rychlost přenosu dat by mohla být až třicetkrát vyšší (30 Mbs). Dnes se maximální rychlosti přenosu dat od Země ke kosmickému plavidlu u Marsu (Mars Odyssey), pohybuje na hodnotě asi 128 kilobitů za vteřinu, tedy asi jen na rychlosti ISDN telefonní linky.

Lasery nejsou zatím pro komunikaci v kosmickém prostoru používány, protože nebyly dostatečně účinné a spolehlivé pro použití na kosmickém plavidle vzdáleném miliony kilometrů od Země. Navíc radiové frekvence, tradičně používané pro spojení v kosmickém prostoru, mohou běžně projít skrz mraky, zatímco laser (a optické kmitočty obecně) jimi mohou být částečně nebo úplně zablokovány. Projekt předpokládá, že tento nedostatek překoná nejméně dvěma pozemními terminály. V případě, že by jeden terminál měl zamračeno, druhý by mohl mít jasno.

Zdroj: Massachusetts institute of technology News
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



7. vesmírný týden 2026

7. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »