Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Výzkum planety Jupiter bude pokračovat

Výzkum planety Jupiter bude pokračovat

Jupiter-Cassini.jpg
Dalším smělým krokem ve výzkumu sluneční soustavy pomocí automatů, který připravuje NASA, je realizace kosmické sondy, jež bude provádět výzkum Jupitera z polární oběžné dráhy. Kosmická sonda s názvem JUNO by měla odstartovat v polovině roku 2010.

Jejím úkolem bude podrobný výzkum samotné planety Jupiter, jejího magnetického pole, husté atmosféry a pravděpodobného kamenného jádra. Sonda JUNO by měla navázat na dřívější pozorování úspěšné mise GALILEO a pomoci tak vědcům odpovědět na otázku vzniku obřích planet v naší sluneční soustavě.

"Jsme vzrušeni očekáváním, že máme v příštím desetiletí šanci získat další nové informace o vnějších oblastech sluneční soustavy," říká Ghassem Asrar, zástupce ředitele NASA pro Science Mission Directorate. Jedná se o první sondu k Jupiteru, vybavenou panely slunečních baterií. Vědecké vybavení sondy bude tvořit 7 přístrojů. Jejich úkolem bude především proniknout přes neprůhledné vrcholky oblaků nad planetou, potvrdit případnou existenci hustého kamenného jádra, ale také studovat vnitřní konvekci (proudění) za mimořádně vysokého atmosférického tlaku poměrně hluboko pod viditelným "povrchem" planety. Sonda JUNO bude také měřit množství vody, čpavku a metanu v atmosféře Jupitera.

Na vědeckém vybavení sondy se bude podílet například SwRI (Southwest Research Institute), jenž připravuje dva přístroje. Jedním z nich je JADE (Jovian Auroral Distributions Experiment), jehož úkolem bude například studium rozložení elektronů a iontů v oblastech výskytu polárních září na Jupiteru. Další přístroj s názvem ALICE bude zobrazovat ultrafialovou emisi polárních září. Bude se jednat o podobné fotografie, jaké několikrát pořídil Hubblův kosmický dalekohled, avšak s mnohem vyšším rozlišením. Jedná se o podobný přístroj, jaký je umístěn na evropské sondě Rosetta ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, a který se rovněž připravuje pro sondu k Plutu s názvem New Horizons Pluto-Kuiper Belt.

Astronomové také předpokládají, že získají více informací o teplotách a proudění větrů v různých hladinách atmosféry Jupitera, a také o dalších charakteristikách mohutné magnetosféry s intenzívní radiací, která může nepříznivě působit na budoucí kosmické sondy. Základní mise bude trvat jeden rok na polární oběžné dráze, která povede mimo oblasti s intenzivní radiací.

Podle požadavků NASA musí sonda odstartovat do konce června 2010 a maximální náklady na její vývoj včetně startu nesmí přesáhnout částku 700 miliónů dolarů.

JUNO je jedním ze sedmi dříve vybraných projektů, které postoupily do dalšího kola. Z nich byly dále upřednostněny dva projekty. Kromě sondy JUNO se jednalo o projekt sondy MOONRISE k Měsíci (viz článek Na Měsíc nebo k Jupiteru?). K realizaci byl nakonec vybrán návrh sondy k Jupiteru.

Dodejme ještě, že kromě již zmiňované sondy GALILEO, obíhající kolem Jupitera v letech 1995 až 2003, prolétly již dříve další kosmické sondy: Pioneer 10 (4. 12. 1973), Pioneer 11 (3. 12. 1974), Voyager 1 (5. 3. 1979), Voyager 2 (9. 7. 1979), Ulysses (8. 2. 1992) a Cassini (30. 12. 2000).

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



44. vesmírný týden 2024

44. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 10. do 3. 11. 2024. Měsíc je viditelný na ranní obloze a bude v novu. Na večerní obloze slábne kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a u Slunce zaniká zbytek z komety C/2024 S1 (ATLAS). Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, ale Jupiter a Mars jsou nejlépe vidět v druhé polovině noci. Slunce opět zdobí aktivní skupina skvrn, silné erupce nám dávají naděje na polární záři. Crew Dragon s posádkou mise Crew-8 konečně dorazil z ISS. SpaceX nadále vypouští mnoho vláčků družic Starlink. Nově se můžeme setkat i s modrou barvou těchto družic. Problém představuje také náhlý rozpad družice Intelsat 33e na geostacionární dráze. Chystá se start pilotované lodi Šen-čou 19.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Řada satelitu

Při pozorování od 10.2024 pozorujeme nad velkou medvědici řadu přilétajících asi satelitů směrem na východ

Další informace »