Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour + video
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour + video

Endeavour po přistání
Endeavour po přistání
Přistání raketoplánu Endeavour po úspěšné misi STS-127 k Mezinárodní kosmické stanici proběhlo v pátek 31. 7. v 16:48 SELČ v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě. Online přenos zde běžel od 15:30.

Související články na astro.cz:
Průběh mise, Záznam startu, Shrnutí mise + informace o odkladu 13. 6., Další odklad 17. 6., Proč unikal vodík?, Úspěšná oprava


www.youtube.com

16:53: Posádka raketoplánu byla řídícím střediskem přivítána zpět a dostalo se jí gratulací k úspěšné misi, stroj opustí asi za hodinu. Děkujeme za pozornost, v záznamu tohoto přenosu se co nejdříve objeví také videozáznam tohoto perfektního přistání.

16:50: "Houstone, právě jsme zastavili". Raketoplán Endeavour po bezchybném přistání stojí na dráze 15 Kennedyho kosmického střediska na Floridě.

16:45: Velitel Mark Polansky převzal ruční řízení.

16:43: 5 minut do přistání, na TV NASA už můžeme vidět blížící se raketoplán.

16:39:

První záběry raketoplánu z místa přistání
První záběry raketoplánu z místa přistání
Letoun překročil břeh Floridy a blíží se k místu přistání.

16:38: Endeavour přelétá ostrov Kuba.

16:36: Komunikace s raketoplánem se ztrácí, v těchto chvílích je to ale očekáváno.

16:33: Výška 67 km, rychlost 22000 km/h.

16:32: Všechny systémy raketoplánu v normálu.

16:26: Rychlost 25000 km/h, výška 72 km.

16:25:

Přistávací dráha
Přistávací dráha
Zde si můžete prohlédnout příletovou dráhu raketoplánu na Floridu (přistává z 248. obletu Země).

16:23: V těchto chvílích také raketoplán začíná sérii asi 80stupňových zatáček doprava i doleva, což slouží k jeho zpomalení.

16:22: Raketoplán prochází největším tepelným zatížením. V těchto chvílích je stroj řízen počítačem, při ohromném žáru vstupu do atmosféry je potřeba rychle vyhodnocovat takové množství údajů, jakého by člověk snad ani nebyl schopen. Ruční řízení přebírá velitel raketoplánu jen pár minut před vlastním přistáním, přičemž zarovnává raketoplán s přistávací dráhou.


16:17:

Orientace raketoplánu při vstupu do atmosféry
Orientace raketoplánu při vstupu do atmosféry
Endeavour právě vstupuje do atmosféry ve výšce 122 km nad jižním Tichým oceánem, od runwaye na Floridě ho dělí asi 8000 km, letí rychlostí 25krát větší než rychlost zvuku.

16:07: Spuštěny byly všechny 3 hydraulické systémy, které budou řídit pohyb elevonů (kormidla na koncích křídel) a vysunutí podvozku při přistání.

16:03:

Koichi Wakata na ISS
Koichi Wakata na ISS
Endeavour klesá do zemské atmosféry. Na jeho palubě je kromě jiných také Koichi Wakata, první japonský astronaut, který absolvoval dlouhodobý kosmický let. Na ISS pobýval od poloviny března. Nyní je na palubě raketoplánu Endeavour upoután ve speciálním křesle, které zmírní dopady zemské gravitace na jeho tělo po dlouhém pobytu ve stavu beztíže.

15:59: Okolo přistávací dráhy, kam Endeavour dosedne asi za 50 minut, se ozývají výstřely. Kennedyho kosmické středisko totiž leží v chráněné krajinné oblasti a jeho pracovníci odhánějí slepými náboji okolní ptactvo.

15:52: Posádka právě dostala povolení vypustit do prostoru zbylé palivo pro přední blok manévrovacích motorků na "nose" raketoplánu. Dále budou používány jen dva zadní bloky.

15:49: Raketoplán nyní čeká naorientování pro vstup do atmosféry, při kterém s ní jeho tepelný štít svírá úhel asi 40 stupňů. První kontakty letounu s atmosférou nastanou asi za necelou půlhodinu.

15:45: Motory utichly, hořely 3 minuty a 4 sekundy, rychlost raketoplánu byla snížena asi o 100 m/s, což ovšem ke vstupu do atmosféry stačí.

15:42:

Orientace raketoplánu pro brzdící manévr
Orientace raketoplánu pro brzdící manévr
Zážeh! Endeavour právě proti směru letu zapálil dva motory, určené k manévrování na oběžné dráze, a tím snižuje rychlost, aby zhruba za půl hodiny vstoupil do atmosféry.

15:40: Čekáme na brzdící manévr v 15:42. Počasí dnes, stejně jako při opakovaných pokusech o start, působilo mnoha lidem starosti, nakonec se však umoudřilo. Přistání neprovází žádné technické potíže (kromě selhání jedné z vyrovnávacích trysek v předním bloku, což však nezpůsobí problémy) a nic neodhalila ani poslední inspekce tepelného štítu, provedená ve středu.

15:33: V 15:42 by měl Endeavour na asi 3 minuty zažehnout motory a tím snížit rychlost, což jej navede do zemské atmosféry.

15:30: Vítáme vás u přenosu přistání raketoplánu Endeavour, který před 16 dny odstartoval k Mezinárodní kosmické stanici a doručil na ni poslední část japonské laboratoře Kibo. Ředitel směny v řídícím středisku v Houstonu Bryan Lunney právě přistání oficiálně povolil.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »