Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour + video
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour + video

Endeavour po přistání
Endeavour po přistání
Přistání raketoplánu Endeavour po úspěšné misi STS-127 k Mezinárodní kosmické stanici proběhlo v pátek 31. 7. v 16:48 SELČ v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě. Online přenos zde běžel od 15:30.

Související články na astro.cz:
Průběh mise, Záznam startu, Shrnutí mise + informace o odkladu 13. 6., Další odklad 17. 6., Proč unikal vodík?, Úspěšná oprava


www.youtube.com

16:53: Posádka raketoplánu byla řídícím střediskem přivítána zpět a dostalo se jí gratulací k úspěšné misi, stroj opustí asi za hodinu. Děkujeme za pozornost, v záznamu tohoto přenosu se co nejdříve objeví také videozáznam tohoto perfektního přistání.

16:50: "Houstone, právě jsme zastavili". Raketoplán Endeavour po bezchybném přistání stojí na dráze 15 Kennedyho kosmického střediska na Floridě.

16:45: Velitel Mark Polansky převzal ruční řízení.

16:43: 5 minut do přistání, na TV NASA už můžeme vidět blížící se raketoplán.

16:39:

První záběry raketoplánu z místa přistání
První záběry raketoplánu z místa přistání
Letoun překročil břeh Floridy a blíží se k místu přistání.

16:38: Endeavour přelétá ostrov Kuba.

16:36: Komunikace s raketoplánem se ztrácí, v těchto chvílích je to ale očekáváno.

16:33: Výška 67 km, rychlost 22000 km/h.

16:32: Všechny systémy raketoplánu v normálu.

16:26: Rychlost 25000 km/h, výška 72 km.

16:25:

Přistávací dráha
Přistávací dráha
Zde si můžete prohlédnout příletovou dráhu raketoplánu na Floridu (přistává z 248. obletu Země).

16:23: V těchto chvílích také raketoplán začíná sérii asi 80stupňových zatáček doprava i doleva, což slouží k jeho zpomalení.

16:22: Raketoplán prochází největším tepelným zatížením. V těchto chvílích je stroj řízen počítačem, při ohromném žáru vstupu do atmosféry je potřeba rychle vyhodnocovat takové množství údajů, jakého by člověk snad ani nebyl schopen. Ruční řízení přebírá velitel raketoplánu jen pár minut před vlastním přistáním, přičemž zarovnává raketoplán s přistávací dráhou.


16:17:

Orientace raketoplánu při vstupu do atmosféry
Orientace raketoplánu při vstupu do atmosféry
Endeavour právě vstupuje do atmosféry ve výšce 122 km nad jižním Tichým oceánem, od runwaye na Floridě ho dělí asi 8000 km, letí rychlostí 25krát větší než rychlost zvuku.

16:07: Spuštěny byly všechny 3 hydraulické systémy, které budou řídit pohyb elevonů (kormidla na koncích křídel) a vysunutí podvozku při přistání.

16:03:

Koichi Wakata na ISS
Koichi Wakata na ISS
Endeavour klesá do zemské atmosféry. Na jeho palubě je kromě jiných také Koichi Wakata, první japonský astronaut, který absolvoval dlouhodobý kosmický let. Na ISS pobýval od poloviny března. Nyní je na palubě raketoplánu Endeavour upoután ve speciálním křesle, které zmírní dopady zemské gravitace na jeho tělo po dlouhém pobytu ve stavu beztíže.

15:59: Okolo přistávací dráhy, kam Endeavour dosedne asi za 50 minut, se ozývají výstřely. Kennedyho kosmické středisko totiž leží v chráněné krajinné oblasti a jeho pracovníci odhánějí slepými náboji okolní ptactvo.

15:52: Posádka právě dostala povolení vypustit do prostoru zbylé palivo pro přední blok manévrovacích motorků na "nose" raketoplánu. Dále budou používány jen dva zadní bloky.

15:49: Raketoplán nyní čeká naorientování pro vstup do atmosféry, při kterém s ní jeho tepelný štít svírá úhel asi 40 stupňů. První kontakty letounu s atmosférou nastanou asi za necelou půlhodinu.

15:45: Motory utichly, hořely 3 minuty a 4 sekundy, rychlost raketoplánu byla snížena asi o 100 m/s, což ovšem ke vstupu do atmosféry stačí.

15:42:

Orientace raketoplánu pro brzdící manévr
Orientace raketoplánu pro brzdící manévr
Zážeh! Endeavour právě proti směru letu zapálil dva motory, určené k manévrování na oběžné dráze, a tím snižuje rychlost, aby zhruba za půl hodiny vstoupil do atmosféry.

15:40: Čekáme na brzdící manévr v 15:42. Počasí dnes, stejně jako při opakovaných pokusech o start, působilo mnoha lidem starosti, nakonec se však umoudřilo. Přistání neprovází žádné technické potíže (kromě selhání jedné z vyrovnávacích trysek v předním bloku, což však nezpůsobí problémy) a nic neodhalila ani poslední inspekce tepelného štítu, provedená ve středu.

15:33: V 15:42 by měl Endeavour na asi 3 minuty zažehnout motory a tím snížit rychlost, což jej navede do zemské atmosféry.

15:30: Vítáme vás u přenosu přistání raketoplánu Endeavour, který před 16 dny odstartoval k Mezinárodní kosmické stanici a doručil na ni poslední část japonské laboratoře Kibo. Ředitel směny v řídícím středisku v Houstonu Bryan Lunney právě přistání oficiálně povolil.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »