Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour + video
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour + video

Endeavour po přistání
Endeavour po přistání
Přistání raketoplánu Endeavour po úspěšné misi STS-127 k Mezinárodní kosmické stanici proběhlo v pátek 31. 7. v 16:48 SELČ v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě. Online přenos zde běžel od 15:30.

Související články na astro.cz:
Průběh mise, Záznam startu, Shrnutí mise + informace o odkladu 13. 6., Další odklad 17. 6., Proč unikal vodík?, Úspěšná oprava


www.youtube.com

16:53: Posádka raketoplánu byla řídícím střediskem přivítána zpět a dostalo se jí gratulací k úspěšné misi, stroj opustí asi za hodinu. Děkujeme za pozornost, v záznamu tohoto přenosu se co nejdříve objeví také videozáznam tohoto perfektního přistání.

16:50: "Houstone, právě jsme zastavili". Raketoplán Endeavour po bezchybném přistání stojí na dráze 15 Kennedyho kosmického střediska na Floridě.

16:45: Velitel Mark Polansky převzal ruční řízení.

16:43: 5 minut do přistání, na TV NASA už můžeme vidět blížící se raketoplán.

16:39:

První záběry raketoplánu z místa přistání
První záběry raketoplánu z místa přistání
Letoun překročil břeh Floridy a blíží se k místu přistání.

16:38: Endeavour přelétá ostrov Kuba.

16:36: Komunikace s raketoplánem se ztrácí, v těchto chvílích je to ale očekáváno.

16:33: Výška 67 km, rychlost 22000 km/h.

16:32: Všechny systémy raketoplánu v normálu.

16:26: Rychlost 25000 km/h, výška 72 km.

16:25:

Přistávací dráha
Přistávací dráha
Zde si můžete prohlédnout příletovou dráhu raketoplánu na Floridu (přistává z 248. obletu Země).

16:23: V těchto chvílích také raketoplán začíná sérii asi 80stupňových zatáček doprava i doleva, což slouží k jeho zpomalení.

16:22: Raketoplán prochází největším tepelným zatížením. V těchto chvílích je stroj řízen počítačem, při ohromném žáru vstupu do atmosféry je potřeba rychle vyhodnocovat takové množství údajů, jakého by člověk snad ani nebyl schopen. Ruční řízení přebírá velitel raketoplánu jen pár minut před vlastním přistáním, přičemž zarovnává raketoplán s přistávací dráhou.


16:17:

Orientace raketoplánu při vstupu do atmosféry
Orientace raketoplánu při vstupu do atmosféry
Endeavour právě vstupuje do atmosféry ve výšce 122 km nad jižním Tichým oceánem, od runwaye na Floridě ho dělí asi 8000 km, letí rychlostí 25krát větší než rychlost zvuku.

16:07: Spuštěny byly všechny 3 hydraulické systémy, které budou řídit pohyb elevonů (kormidla na koncích křídel) a vysunutí podvozku při přistání.

16:03:

Koichi Wakata na ISS
Koichi Wakata na ISS
Endeavour klesá do zemské atmosféry. Na jeho palubě je kromě jiných také Koichi Wakata, první japonský astronaut, který absolvoval dlouhodobý kosmický let. Na ISS pobýval od poloviny března. Nyní je na palubě raketoplánu Endeavour upoután ve speciálním křesle, které zmírní dopady zemské gravitace na jeho tělo po dlouhém pobytu ve stavu beztíže.

15:59: Okolo přistávací dráhy, kam Endeavour dosedne asi za 50 minut, se ozývají výstřely. Kennedyho kosmické středisko totiž leží v chráněné krajinné oblasti a jeho pracovníci odhánějí slepými náboji okolní ptactvo.

15:52: Posádka právě dostala povolení vypustit do prostoru zbylé palivo pro přední blok manévrovacích motorků na "nose" raketoplánu. Dále budou používány jen dva zadní bloky.

15:49: Raketoplán nyní čeká naorientování pro vstup do atmosféry, při kterém s ní jeho tepelný štít svírá úhel asi 40 stupňů. První kontakty letounu s atmosférou nastanou asi za necelou půlhodinu.

15:45: Motory utichly, hořely 3 minuty a 4 sekundy, rychlost raketoplánu byla snížena asi o 100 m/s, což ovšem ke vstupu do atmosféry stačí.

15:42:

Orientace raketoplánu pro brzdící manévr
Orientace raketoplánu pro brzdící manévr
Zážeh! Endeavour právě proti směru letu zapálil dva motory, určené k manévrování na oběžné dráze, a tím snižuje rychlost, aby zhruba za půl hodiny vstoupil do atmosféry.

15:40: Čekáme na brzdící manévr v 15:42. Počasí dnes, stejně jako při opakovaných pokusech o start, působilo mnoha lidem starosti, nakonec se však umoudřilo. Přistání neprovází žádné technické potíže (kromě selhání jedné z vyrovnávacích trysek v předním bloku, což však nezpůsobí problémy) a nic neodhalila ani poslední inspekce tepelného štítu, provedená ve středu.

15:33: V 15:42 by měl Endeavour na asi 3 minuty zažehnout motory a tím snížit rychlost, což jej navede do zemské atmosféry.

15:30: Vítáme vás u přenosu přistání raketoplánu Endeavour, který před 16 dny odstartoval k Mezinárodní kosmické stanici a doručil na ni poslední část japonské laboratoře Kibo. Ředitel směny v řídícím středisku v Houstonu Bryan Lunney právě přistání oficiálně povolil.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



44. vesmírný týden 2024

44. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 10. do 3. 11. 2024. Měsíc je viditelný na ranní obloze a bude v novu. Na večerní obloze slábne kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a u Slunce zaniká zbytek z komety C/2024 S1 (ATLAS). Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, ale Jupiter a Mars jsou nejlépe vidět v druhé polovině noci. Slunce opět zdobí aktivní skupina skvrn, silné erupce nám dávají naděje na polární záři. Crew Dragon s posádkou mise Crew-8 konečně dorazil z ISS. SpaceX nadále vypouští mnoho vláčků družic Starlink. Nově se můžeme setkat i s modrou barvou těchto družic. Problém představuje také náhlý rozpad družice Intelsat 33e na geostacionární dráze. Chystá se start pilotované lodi Šen-čou 19.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Řada satelitu

Při pozorování od 10.2024 pozorujeme nad velkou medvědici řadu přilétajících asi satelitů směrem na východ

Další informace »