Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu ze startu raketoplánu Endeavour (STS-126)
Petr Kubala Vytisknout článek

Záznam online přenosu ze startu raketoplánu Endeavour (STS-126)

Start raketoplánu Endeavour (STS-126)
Start raketoplánu Endeavour (STS-126)
V noci z pátku 14. na sobotu 15. listopadu v 1:55:34 SEČ odstartoval do vesmíru raketoplán Endeavour. Start jsme vám přinesli online...

Doporučené odkazy:





Video: start raketoplánu Endeavour.


2:17 - náš online přenos tímto končí, děkujeme za pozornost…

2:10 - k Mezinárodní kosmické stanici dorazí Endeavour v neděli ve 23:10, živě na NASA TV

Start raketoplánu Endeavour (STS-126)
Start raketoplánu Endeavour (STS-126)
Start raketoplánu Endeavour (STS-126)
Start raketoplánu Endeavour (STS-126)
Start raketoplánu Endeavour (STS-126)
Start raketoplánu Endeavour (STS-126)
Řídicí středisku už sleduje raketoplán ve vesmíru
Řídicí středisku už sleduje raketoplán ve vesmíru
Řídicí středisku už sleduje raketoplán ve vesmíru

2:04 - Motory SSME byly vypnuty, vnější palivová nádrž odhozena. Endeavour byl naveden na prozatímní oběžnou dráhu. O konečné navedení na oběžnou dráhu ve výšce 194 až 227 km se postará zážeh motorů OMS o chvíli později.

Silueta družicového stupně (nahoře) a vnější palivové nádrže (dole)
Silueta družicového stupně (nahoře) a vnější palivové nádrže (dole)
Silueta družicového stupně (nahoře) a vnější palivové nádrže (dole) krátce před dosažením suborbitální oběžné dráhy.

1:58 - negativní zóna návratu na místo startu, Endeavour už se nemůže v případě poruchy vrátit domů, přistál by v Evropě.

Start
Start
Start raketoplánu Endeavour
Start
Start
Start raketoplánu Endeavour

1:57 - motory SRB byly odpojeny.

1:56 - kapitán Christopher Ferguson hlásí že let probíhá dobře: "jedeme bez problémů". Houston potvrzuje: "jedeme bez problémů"

1:55 - rotace raketoplánu, vše probíhá dobře.

1:55:39 - Zážeh SRB a START!! Endeavour se vydává k Mezinárodní kosmické stanici

1:55:33 - zážeh motorů SSME raketoplánu

1:55 - počítače převzaly odpočítávání startu, raketoplánu už běží poslední sekundy na Zemi.

Endeavour 2 minuty před startem (motory SSME)
Endeavour 2 minuty před startem (motory SSME)
Endeavour 2 minuty před startem (motory SSME)

1:53 - astronauti si zavřeli hledí na přilbách.

1:52 - začalo tlakování kyslíkové a následně i vodíkové nádrže.

Endeavour na startovací rampě
Endeavour na startovací rampě
Endeavour na startovací rampě, pár minut před startem

1:50 - do vnější palivové nádrže (ET) se už přestalo proudit palivo (kapalný vodík a kyslík). Za chvíli dojde k testům vychylování motorů SSME.

1:48 - přístupový můstek k raketoplánu se odsouvá.

1:47 - povoleno!! Jdeme na start, odpočítávání už znovu běží a Endeavour se připravuje na start!!

1:45 - ředitel startu nechává znovu hlasovat svůj tým, povolí start? Nedovřené dveře v bílém pokoji nebudou problémem.

1:44 - jdeme na start? objevil se problém na startovací rampě, jedny z dveří bílého pokoje (místnost u průlezu do raketoplánu) se nezavřely, běží diskuse, zda kvůli tomu odložit start.

1:40 - o startu by se mělo rozhodnout každým okamžikem.

Endeavour na startovací rampě
Endeavour na startovací rampě
Endeavour na startovací rampě

1:29 - NASA shledává toto odpočítávání jako velmi hladké, bez jakýchkoliv problémů.

Endeavour
Endeavour
Endeavour připraven na start. Na snímku je vidět část družicového stupně, spodek vnější palivové nádrže a motor na tuhé pohonné hmoty (SRB).

1:25 - NASA brzy zhodnotí aktuální situaci (technické aspekty, stav počasí v místě startu i na záložních základnách v Evropě apod.) a rozhodnou zda může, nebo nemůže Endeavour odstartovat. Každý z pracovníků musí říct "go" (letíme). Sledujte NASA TV (start je na všech třech kanálech).

1:20 - NASA bedlivě sleduje nejen počasí nad místem startu, ale také v několik tisíc kilometrů vzdálené Evropě. Kdyby se při startu něco "zvrtlo", mohl by raketoplán přistát na záložní základně ve Francii či Španělsku. Nad některou ze základen musí být dobré počasí.

1:16 - posádka už je pochopitelně usazena v křeslech, průlez do raketoplánu je uzavřen a personál opustil startovací komplex.

1:14 - nechcete si nechat ujít významnou událost v kosmonautice či v astronomii? Pak si zaregistrujte naše horké zprávy.

1:11 - čas startu byl upřesněn na 1:55:39

Endeavour a Měsíc
Endeavour a Měsíc
Startovací rampa a vycházející Měsíc

1:01 - odpočítávání se plánovaně zastavilo v čase T-9 minut

0:51 - odpočítávání ke startu zatím běží dobře, pravděpodobnost dobrého počasí ve chvíli startu v 1:55 je nyní 80%.

0:50 - vítejte u online přenosu ze startu raketoplánu Endeavour!



Zdroj: spaceflightnow.com, NASA TV




O autorovi



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »