Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zazvonil zvonec, Expedice 18 je konec
Vít Straka Vytisknout článek

Zazvonil zvonec, Expedice 18 je konec

Ceremonie předání velení
Ceremonie předání velení
Ve čtvrtek 2. dubna oficiálně převzala kontrolu nad Mezinárodní kosmickou stanicí 19. základní posádka ve složení velitel Gennady Padalka a letoví inženýři Michael Barratt a Koichi Wakata. Členové 18. posádky Michael Fincke a Jurij Lončakov a s nimi také dvojnásobný kosmický turista Simonyi by měli přistát v centrálním Kazachstánu ve středu 8. dubna v 9:15 ráno, online přenos poběží na astru od 8:00.

Padalka, Barratt a turista Simonyi dorazili na stanici v Sojuzu TMA-14 v sobotu 28. března (viz článek). Ta byla v té době obydlena členy Expedice 18 Michaelem Finckem, Jurijem Lončakovem a Koichim Wakatou. Fincke a Lončakov za sebou mají coby 18. základní posádka půlroční pobyt, jejich loď se k ISS připojila 14. října 2008, Wakata se k nim přidal teprve 17. března, kdy sem přiletěl v raketoplánu Discovery STS-119.

Obě posádky na palubě stanice
Obě posádky na palubě stanice
Po příletu nové základní posádky na stanici zde zůstane stará posádka ještě asi 10 dní, během kterých seznámí "nováčky" se vším potřebným, od robotické paže až k probíhajícím vědeckým experimentům. Několik dní před odletem staré posádky je oficiálně předáno velení. K tomu došlo ve čtvrtek 2. dubna. "Odstupující" velitel Fincke v krátkém projevu zavzpomínal na to, co Expedice 18 prožila.

Jejím hlavním úkolem bylo připravit stanici na zdvojnásobení počtu členů základní posádky ze 3 na 6 letos v květnu. V praxi to znamenalo především instalovat a zprovoznit nové potřebné vybavení. V listopadu ke stanici zavítal raketoplán Endeavour STS-126, který v nákladovém prostoru přivezl nové "ložnice", toaletu, čističku vody, nástroje na fyzické cvičení a podobné věci. Discovery zase při březnové misi STS-119 doručil nové solární panely pro získávání energie ze Slunce. Kromě těchto příprav pro početnější posádku uskutečnila Expedice 18 spoustu vědeckých experimentů a také dvě kosmické vycházky (23. prosince a 10. března), které byly také zaměřeny na práci s experimentálními přístroji vně stanice. Po boku Finckeho a Lončakova se jako třetí člen základní posádky, střídající se při misích raketoplánů, postupně vystřídali Gregory Chamitoff, Sandra Magnusová a Koichi Wakata.

Při čtvteční ceremonii Fincke také připomněl Expedici 17 a Sergeje Volkova, od nějž před půl rokem přebíral velení on. Poté si s Padalkou podali ruce, Barratt zazvonil na zvoneček a nový velitel připnul znak Expedice 19 na stěnu modulu Harmony (toto závěrečné proběhlo hned dvakrát, protože poprvé bylo ztraceno spojení se stanicí).

Přílet Sojuzu TMA-14
Přílet Sojuzu TMA-14
V průběhu Expedice 19 se nudit také nebudeme. V krátkosti vzpomenu třeba už dvě mise raketoplánů ke stanici, dvě kosmické vycházky, ono dlouho očekávané zdvojnásobení členů základní posádky (29. května, v Sojuzu TMA-15 přiletí Frank De Winne, Roman Romaněnko a Robert Thirsk), mise japonského automatického "náklaďáku" HTV (obdoba ruského Progressu nebo evropského ATV), zkrátka Expedice 19 bude mít jako ostatně každá o zábavu postaráno.

Na závěr popřeju šťastný návrat Expedici 18. V noci na středu se rozloučí se svými nástupci, poté se Fincke, Lončakov a Simonyi přesunou do Sojuzu TMA-13, připojeného k modulu Zarya a ve středu v 5:52 SELČ se od odpojí od ISS. Přistání v Kazachstánu je plánováno asi v 9:15. Určitě půjde o velmi zajímavý návrat už jen při vzpomínce na balistické sestupy lodí Sojuz TMA-10 a 11. Obě měly problémy s oddělením návratového modulu od servisní sekce, údajně selhaly pyrotechnické šrouby, které to mají na starost. Naštěstí zatím poslední návrat Sojuzu (TMA-12 v říjnu 2008) proběhl hladce, snad to minimálně tak dobře půjde i tentokrát. Nenechte si ujít online přenos na astro.cz ve středu od 8:00.

Zdroje:

  • Oficiální Press Kit Expedice 19, ke stažení zde
  • NASA TV




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »