Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zprávy ze základny Vastitas Borealis II
Petr Kubala Vytisknout článek

Zprávy ze základny Vastitas Borealis II

Zkušební odběr vzorků. Kamera SSI
Zkušební odběr vzorků. Kamera SSI
Zprávy ze základny Vastitas Borealis, kde už téměř dva týdny pracuje sonda Phoenix, jsou jako na houpačce. Špatné zprávy střídají dobré…naštěstí jsou ty špatné zprávy mnohem méně špatné, než jsou ty dobré zprávy dobré. Kamera na sondě zřejmě odhalila led a robotické ruce se podařilo odebrat první vzorky. Proti tomu se vyskytly problémy při přenosu dat a dvířka na jedné z komor přístroje TEGA nelze úplně otevřít.

Panorama

Černobílé panorama
Černobílé panorama
Už 29. května zveřejnila NASA ucelené panorama okolí místa přistání. Fotografie je trochu rozkouskovaná, ale jeden z cílů prvních hodin na povrchu rudé planety se podařilo splnit. Na barevném panoramatu se v současnosti pracuje.

Paradox s motory

Mnoho čtenářů jistě napadla otázka, zda zplodiny z hydrazinových motorů nemohly kontaminovat místo přistání a znehodnotit tak analýzu vzorků. Popravdě na to zřejmě neexistuje jednoznačný názor. JPL a Arizonská univerzita sice nic takového nepřipouštějí, ale na internetu se dočtete i opačné názory od některých odborníků. Pravdou ale je, že Phoenix má zkoumat pouze vlastnosti a složení marťanské půdy, takže případná kontaminace nehraje tak důležitou roli, jako by tomu bylo v případě hledání stop života.

Led na Marsu?
Led na Marsu?
Bizardní úder těmto diskusím přinesl přelom května a června. Phoenix totiž pořídil snímky části povrchu v blízkosti jedné z přistávacích vzpěr. Vědce na fotografiích zaujaly podezřelé světlé oblasti. Je více než pravděpodobné, že se jedná o led. Vědci předpovídali, že led se ukrývá jen několik málo centimetrů pod vrstvou marťanské půdy. Při přistávání zřejmě motory sondy tuto vrstvu odfoukly a nám se tak odhalil led. Motory tedy nakonec vědcům paradoxně pomohly. Nad vším ale ještě visí otazníky. Zda se skutečně jedná o led, budou muset jednoznačně potvrdit až analýzy vzorků.

Trnitá cesta k první analýze

Odebrané vzorky půdy
Odebrané vzorky půdy
V nedělo 1. června se radlice na robotickém rameni sondy Phoenix poprvé zabořila do povrchu Marsu. Marťanská půda ovšem neputovala k analýze, ale byla po chvíli opět vysypaná na povrch. Cílem totiž bylo pouze celý mechanismus otestovat a pořídit snímky vyhloubené horniny. A snímky nezklamaly. Ve vzorcích půdy se podařilo odhalit bílá zrníčka, zda se ale jedná o led či spíše o sůl, ukáží teprve rozbory.

Test odběru vzorků ale nedopadl úplně na výbornou. Část půdy totiž zůstala přilepená v radlici. Další problém na sebe nenechal dlouho čekat. Zjistilo se, že dvířka jedné z komor na přístroji TEGA se otevřela jen částečně. V přístroji TEGA mají být vzorky půdy zahřáty až na 1 000°C a odpařené látky následně zkoumány hmotnostním spektrometrem. Příčinou byla zřejmě zima, v severních oblastech rudé planety panují v současnosti teploty od -30 do -80°C. Chlad se zřejmě podepsal na pružinkách dvířek, která jednoduše řečeno zamrzla. Plně se otevřela pouze dvířka, na které dopadaly sluneční paprsky. Druhé se otevřela jen částečně.

Mohou tyto problémy ohrozit analýzu vzorků? Nikoliv. Phoenix si pouze zkušební odběr vzorků zopakoval ještě jednou, čímž se lopatka zbavila přilepené půdy. Dvířka komory se sice nepodařilo otevřít úplně, nicméně dostatečně na to, aby se do ní mohly vzorky nasypat.

Příkopy Dodo a Baby Bear
Příkopy Dodo a Baby Bear
Obrázek zachycuje místa odběru vzorků radlicí na robotickém rameni. Vědci dokonce oba „příkopy“ pojmenovali. Ten vlevo se jmenuje Dodo a byl vyhlouben za účelem testů ramene. Příkop vpravo byl pojmenován Baby Bear a je asi 9 cm široký a 4 cm hluboký. Vzorky z něj by měly být dopraveny do přístroje TEGA a analyzovány.

Retranslační sondy zlobí

V minulém článku jsme vás informovali o problémech při přenosu dat na Zemi přes sondu MRO. Tehdy byla jako záloha zvolena sonda Mars Odyssey. Nyní si obě kosmické sondy na oběžné dráze prohodily role. Technické potíže totiž potkaly Mars Odyssey a opět oddálily první analýzu vzorků půdy.

Sonda se přepnula do bezpečnostního módu. Phoenix se v té době připravoval na první odběr za účelem analýzy a stereoskopická kamera pokračovala v detailním snímkování okolí. Z fotografií má být vyhotoveno barevné panorama.

Lidé okolo sondy Odyssey zkoumají, co způsobilo přechod kosmického plavidla na bezpečností mód. Během něj sonda ukončí všechny operace, které nejsou životně důležité a čeká na další příkazy ze Země. Misi Phoenixu to ale neohrozí, komunikace probíhá přes sondu MRO, která tak oplácí svůj výpadek z druhého dne Phoenixu na Marsu. První analýzy probíhají právě v době vydání tohoto článku.

Meteorologie

Foukání větru
Foukání větru
V uplynulých dnech proběhla první laserové měření atmosféry. Cílem je výzkum prachových částic v atmosféře Marsu. Měření zatím probíhají naprosto hladce.

Tak trochu stranou zájmu zůstává jeden zajímavý přístroj meteorologické stanice, který měří rychlost a směr větru. Stereoskopická kamera SSI pořídila 2. června sérii 5 snímků, ze kterých byla sestavena tato animace. Můžete se podívat, jak to na Marsu hezky fouká. Pro spuštění animace (gif) klikněte na obrázek.



Phoenix na webu astro.cz: www.astro.cz/udalosti/phoenix

Zdroj: NASA, JPL, Arizonská univerzita




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »