Zprávy ze základny Vastitas Borealis II
Zprávy ze základny Vastitas Borealis, kde už téměř dva týdny pracuje sonda Phoenix, jsou jako na houpačce. Špatné zprávy střídají dobré…naštěstí jsou ty špatné zprávy mnohem méně špatné, než jsou ty dobré zprávy dobré. Kamera na sondě zřejmě odhalila led a robotické ruce se podařilo odebrat první vzorky. Proti tomu se vyskytly problémy při přenosu dat a dvířka na jedné z komor přístroje TEGA nelze úplně otevřít.
Panorama
Už 29. května zveřejnila NASA ucelené panorama okolí místa přistání. Fotografie je trochu rozkouskovaná, ale jeden z cílů prvních hodin na povrchu rudé planety se podařilo splnit. Na barevném panoramatu se v současnosti pracuje.
Paradox s motory
Mnoho čtenářů jistě napadla otázka, zda zplodiny z hydrazinových motorů nemohly kontaminovat místo přistání a znehodnotit tak analýzu vzorků. Popravdě na to zřejmě neexistuje jednoznačný názor. JPL a Arizonská univerzita sice nic takového nepřipouštějí, ale na internetu se dočtete i opačné názory od některých odborníků. Pravdou ale je, že Phoenix má zkoumat pouze vlastnosti a složení marťanské půdy, takže případná kontaminace nehraje tak důležitou roli, jako by tomu bylo v případě hledání stop života.
Bizardní úder těmto diskusím přinesl přelom května a června. Phoenix totiž pořídil snímky části povrchu v blízkosti jedné z přistávacích vzpěr. Vědce na fotografiích zaujaly podezřelé světlé oblasti. Je více než pravděpodobné, že se jedná o led. Vědci předpovídali, že led se ukrývá jen několik málo centimetrů pod vrstvou marťanské půdy. Při přistávání zřejmě motory sondy tuto vrstvu odfoukly a nám se tak odhalil led. Motory tedy nakonec vědcům paradoxně pomohly. Nad vším ale ještě visí otazníky. Zda se skutečně jedná o led, budou muset jednoznačně potvrdit až analýzy vzorků.
Trnitá cesta k první analýze
V nedělo 1. června se radlice na robotickém rameni sondy Phoenix poprvé zabořila do povrchu Marsu. Marťanská půda ovšem neputovala k analýze, ale byla po chvíli opět vysypaná na povrch. Cílem totiž bylo pouze celý mechanismus otestovat a pořídit snímky vyhloubené horniny. A snímky nezklamaly. Ve vzorcích půdy se podařilo odhalit bílá zrníčka, zda se ale jedná o led či spíše o sůl, ukáží teprve rozbory.
Test odběru vzorků ale nedopadl úplně na výbornou. Část půdy totiž zůstala přilepená v radlici. Další problém na sebe nenechal dlouho čekat. Zjistilo se, že dvířka jedné z komor na přístroji TEGA se otevřela jen částečně. V přístroji TEGA mají být vzorky půdy zahřáty až na 1 000°C a odpařené látky následně zkoumány hmotnostním spektrometrem. Příčinou byla zřejmě zima, v severních oblastech rudé planety panují v současnosti teploty od -30 do -80°C. Chlad se zřejmě podepsal na pružinkách dvířek, která jednoduše řečeno zamrzla. Plně se otevřela pouze dvířka, na které dopadaly sluneční paprsky. Druhé se otevřela jen částečně.
Mohou tyto problémy ohrozit analýzu vzorků? Nikoliv. Phoenix si pouze zkušební odběr vzorků zopakoval ještě jednou, čímž se lopatka zbavila přilepené půdy. Dvířka komory se sice nepodařilo otevřít úplně, nicméně dostatečně na to, aby se do ní mohly vzorky nasypat.
Obrázek zachycuje místa odběru vzorků radlicí na robotickém rameni. Vědci dokonce oba „příkopy“ pojmenovali. Ten vlevo se jmenuje Dodo a byl vyhlouben za účelem testů ramene. Příkop vpravo byl pojmenován Baby Bear a je asi 9 cm široký a 4 cm hluboký. Vzorky z něj by měly být dopraveny do přístroje TEGA a analyzovány.
Retranslační sondy zlobí
V minulém článku jsme vás informovali o problémech při přenosu dat na Zemi přes sondu MRO. Tehdy byla jako záloha zvolena sonda Mars Odyssey. Nyní si obě kosmické sondy na oběžné dráze prohodily role. Technické potíže totiž potkaly Mars Odyssey a opět oddálily první analýzu vzorků půdy.
Sonda se přepnula do bezpečnostního módu. Phoenix se v té době připravoval na první odběr za účelem analýzy a stereoskopická kamera pokračovala v detailním snímkování okolí. Z fotografií má být vyhotoveno barevné panorama.
Lidé okolo sondy Odyssey zkoumají, co způsobilo přechod kosmického plavidla na bezpečností mód. Během něj sonda ukončí všechny operace, které nejsou životně důležité a čeká na další příkazy ze Země. Misi Phoenixu to ale neohrozí, komunikace probíhá přes sondu MRO, která tak oplácí svůj výpadek z druhého dne Phoenixu na Marsu. První analýzy probíhají právě v době vydání tohoto článku.
Meteorologie
V uplynulých dnech proběhla první laserové měření atmosféry. Cílem je výzkum prachových částic v atmosféře Marsu. Měření zatím probíhají naprosto hladce.
Tak trochu stranou zájmu zůstává jeden zajímavý přístroj meteorologické stanice, který měří rychlost a směr větru. Stereoskopická kamera SSI pořídila 2. června sérii 5 snímků, ze kterých byla sestavena tato animace. Můžete se podívat, jak to na Marsu hezky fouká. Pro spuštění animace (gif) klikněte na obrázek.
Phoenix na webu astro.cz: www.astro.cz/udalosti/phoenix
Zdroj: NASA, JPL, Arizonská univerzita