Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zprávy ze základny Vastitas Borealis III
Petr Kubala Vytisknout článek

Zprávy ze základny Vastitas Borealis III

Jednou tam ten vzorek propadne....
Jednou tam ten vzorek propadne....
Po delší době vám přenášíme zprávy ze základny Vastitas Borealis na Marsu, kde vyslanec lidstva - sonda Phoenix neúnavně hledá stopy vodního ledu, provádí meteorologická měření a pořizuje dech beroucí snímky okolí…

Ve druhém dílu jsme informovali o zkušebních odběrech vzorků, které proběhly počátkem června. Po problémech s jedním z dvířek přístroje TEGA, které se neotevřely úplně dokonale (zřejmě kvůli zamrznutým pružinkám), se Phoenix potýkal s dalším problémem. Přístroj TEGA je opatřen sítkem, které nepropustí částečky vzorků větší než asi 1 mm v průměru, aby se neucpal přívod k peci. V té mají být vzorky pomalu zahřívány a uvolněné výpary z nich následně prozkoumá hmotový spektrometr. Sítkem ale neprošel vzorek žádný a vědci tedy měli hned o zábavu postaráno.

Po několikadenní analýze (nikoliv vzorků ale vzniklé situace) zkusili vědci zatřepat se stěnami komory, jestli nějaký ten vzorek nepropadne. Nejprve se manévr ukázal jako nepříliš úspěšný, nakonec ale nějaký vzoreček propadl dovnitř. Samotná analýze je poměrně zdlouhavým procesem, trvajícím několik dní. Vzorky jsou zahřívány velmi pomalu na teplotu až 1 000 °C. První analýza neprokázala, že by vzorky obsahovaly stopy ledu, což překvapilo snad jen novináře a jeden český kosmonautický server. Ne už tak vědce, kteří se sondou pracují. První vzorky byly odebrány přímo z povrchové vrstvy, kde se výskyt ledu nepředpokládal. Nemluvě o tom, že díky problémům s průchodem přes sítko, ležely vzorky "na sondě" několik dní, a tak i kdyby v nich led přece jen byl, dávno by vysublimoval pryč. I když je pravdou, že dle výsledků vzorky v nedávné době skutečně s ledem do kontaktu přišly.

Ono to mizí!

Je mizející světlá skvrna led?
Je mizející světlá skvrna led?
Přesto se v červnu podařilo přinést první, byť velmi nepřímé důkazy o přítomnosti ledu pod povrchem. Na dvou snímcích, pořízených v rozmezí asi čtyř solů (= dnů na Marsu), bylo velmi nápadité mizení bílého materiálu na dně výkopu, vyhloubeného robotickou rukou sondy. Podobně "zmizet" umí jen David Copperfield a led, který sublimuje (z ledu se stává hned pára). Více se o hledání ledu rozepsal v článcích: Phoenix a hledání vody na Marsu a Phoenix hlásí: Bílý materiál musí být led! František Martinek.

Ale přece dokáže kromě ledu mizet i něco jiného…data! Dne 17. června totiž Phoenix ztratil data, získaná během dne. Větší problémy to ale nezpůsobilo. Vědeckých dat sice byla škoda, nepřišlo se ale o nic, co by v dalších dnech nebylo možné zase získat. Koncem června též začala analýza prvních vzorků v přístroji MECA. Vzorky tam jsou zředěny s vodou a probíhá výzkum jejich vlastností. O doručení prvních vzorků pro mokrou analýzu informoval Pheonix 25. června. Jednalo se o tak trochu historický počin, bylo to totiž poprvé, co byla půda na jiné planetě sluneční soustavy zkoumána mokrou chemickou cestou.

Koncem června započalo oškrabávaní bílého materiálu s cílem připravit co nejideálnější vzorky pro další analýzu v TEGA. Celá vyhloubená brázda má přitom hloubku už okolo 5 cm, délku asi 33 cm a šířku kolem 25 cm. Vzorky domnělého ledu sice byly odebrány, ale analýza dalšího vzorku v TEGA se nekonala. Už koncem května vědce vylekal nečekaný zkrat ve spektrometru přístroje při rutinních testech. Vědci se obávají, že další zkrat by mohl přístroj úplně odepsat, což by pro misi byla naprostá katastrofa. Situace se vyhodnocuje, příčinou zkratu zřejmě bylo roztřesení stěn komory kvůli propadnutí vzorků. K dalšímu odběru by mohlo dojít během tohoto týdne.

Phoenix a jeho stín.
Phoenix a jeho stín.
Potřeba je odebrat vzorek podezřelého bílého materiálu a velmi rychle ho dopravit do přístroje než případný led vysublimuje. Když vezmeme v potaz problémy se zkratem a minulý pokus, kdy vzorky nechtěly projít sítkem, máme o napětí v nejbližších dnech postaráno…

Dosavadní výsledky také naznačují, že by marťanská půda mohla být vhodná pro život. Analýza v MECA totiž prokázala přítomnost živin (např. hořčíku, draslíku, sodíku apod.). To je poměrně dobrá zpráva pro budoucí pilotované lety. Lidé by možná mohli ve sklenících na Marsu něco pěstovat. Zdůrazňujeme možná, o vlastnostech půdy na Marsu toho přece jen víme zatím velmi málo.

Ve volných chvílích samozřejmě probíhá i snímkování okolí. Cílem je vytvořit barevné panorama. Zatím se podařilo nasnímat asi 2/3 okolí.


Meteorologie

Pochopitelně probíhají i meteorologická měření. Data ze všech solů najdete v přehledné tabulce zde.

Aktuální teploty na základně Vastitas Borealis můžete sledovat i na www.astro.cz/udalosti/phoenix.


Přecházející díly

Zdroj:




O autorovi



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »