Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astro.cz oslaví 20 let. Jak se měnil vzhled?

Astro.cz oslaví 20 let. Jak se měnil vzhled?

Menu hlavní stránky www.astro.cz v roce 1997
Autor: Josef Chlachula

Po zaregistrování své domény  mohla Česká astronomická společnost na začít poskytovat internetové služby. První stránky v tehdy ještě mladé službě WWW (World Wide Web) byly spuštěny 15. května 1995. Rozběhly se na počítači s linuxovou distribucí Slackware s nainstalovaným serverem CERN httpd. Právě v CERNu pár let předtím tato služba vznikla.

Počátkem devadesátých let minulého století byla většina dat po internetu přenášena ve protokoly SMTP (email), ftp a gopher. To ale změnil příchod nového protokolu http (Hypertext Transfer Protocol) služby WWW. Pro většinu uživatelů se služba WWW stala synonymem pro internet. Česká astronomická společnost začala ještě novotou vonící World Wide Web velice záhy.

Na počátku byl od 15. května 1995 jako webserver provozován CERN httpd z info.cern.ch, viz jeho historii, na linuxové distribuci Slackware. Od 18. února 1997 byl zprovozněn server Apache (navazoval na NCSA), s novou verzí protokolu http 1.1, který umožňoval zřídit samostatný virtuální server na serveru pojmenovaném lyn1. Server netcraft.com v říjnu 1995 poprvé zaznamenal server www.astro.cz. Nejstarší údaje byly k 28. dubnu dostupné od 11.11.2000. Údaje z tohoto serveru jsou v tabulce, vyjma posledního řádku.

AV CR Praha 147.231.104.19 FreeBSD Apache 28-Apr 2015
UTB Zlín 195.113.97.235   Linux     Apache/2.2.8 Ubuntu PHP/5.2.4-2ubuntu5.10 with Suhosin-Patch mod_perl/2.0.3 Perl/v5.8.8 5-Jun 2013
UTB Zlín 195.113.97.230 Linux Apache/1.3.34 Unix mod_ssl/2.8.25 OpenSSL/0.9.7d PHP/4.3.11  28-Jan 2008
UTB Zlín 195.113.97.230 Linux Apache/1.3.34 Unix mod_ssl/2.8.25 OpenSSL/0.9.7d PHP/4.3.11  3-Jan 2006
UTB Zlín 195.113.97.230 Linux Apache/1.3.33 Unix mod_ssl/2.8.24 OpenSSL/0.9.7d PHP/4.3.11 17-Nov 2005
UTB Zlín 195.113.97.230 Linux Apache/1.3.33 Unix mod_ssl/2.8.22 OpenSSL/0.9.7d PHP/4.3.9  20-Feb 2005
UTB Zlín 195.113.97.230 Linux Apache/1.3.28 Unix mod_ssl/2.8.15 OpenSSL/0.9.7b PHP/4.3.3  26-May 2004
UTB Zlín 195.113.97.230 Linux Apache/1.3.12 Unix mod_czech/3.1.0 PHP/4.0.3pl1 mod_ssl/2.6.6 OpenSSL/0.9.6 20-Dec 2001
UTB Zlín 195.113.97.230 Linux unknown     17-Dec 2001
UTB Zlín 195.113.97.230 Linux Apache/1.3.12 Unix mod_czech/3.1.0 PHP/4.0.3pl1 mod_ssl/2.6.6 OpenSSL/0.9.6 22-Feb 2001
UTB Zlín 195.178.88.12 Linux Apache/1.3.12 Unix Red Hat/Linux mod_czech/3.1.0 PHP/3.0.16 11-Nov 2000
FT Zlín 147.229.96.9 Slackware 2 CERN httpd*  15-May 1995

Při zkoumání minulosti webu je velice užitečným nástrojem stroj času, který nás dokáže přenést do minulosti. Už od roku 1996 existuje v San Franciscu organizace Internet Archive, která si dala za cíl vybudovat knihovnu internetu. Archivuje texty, zvukové i obrazové soubory, software i webové stránky.  Právě takový stroj času, "Wayback Machine" nám nyní umožní podívat se, jak se měnil vzhled stránek tohoto serveru a to na adrese http://web.archive.org/web/*/https://www.astro.cz. Od 3. dubna 1997 do 21. dubna 2015 existuje v tomto archívu 382 záznamů. Po úpravách zdrojového kódu v javascriptu a kódování znaků se můžeme podívat na náhledy tří záznamů.

Nejstarší dochovaný záznam pochází z 3. dubna 1997:

V té době mezi autory tehdy patřili Jiří Borovička, Jiří Grygar, Karel Halíř, Josef Chlachula, Martin Kolařík, Jan Mánek, Ivo Míček, Vladimír Novotný, Zdislav Šíma, Luděk Vašta a Vratislav Zíka.
Mezi nejstarší články, které byly převedeny z původního webu do databáze patří mimo jiné články:
 15. 4. 1998: Einsteinův prstenec poprvé pozorován
 23. 4. 1998: Pojmenujte sondu
 19. 5. 1998: Magion 5 "probuzen"
 a dalších 117 článků z roku 1998.
V prvních letech autoři posílali své články emailem a webmaster je umístil na stránku ručně nebo za pomoci jednoduchých nástrojů. V té době byl převládajícím prohlížečem Netscape.

V roce 2000 došlo k první výrazné změně vzhledu, což dokumentuje snímek webu z 9. března 2000:

Od 1. dubna 1999 začal být denně publikován Astronomický snímek dne v českém překladu. V náhledu z 9.3.2000 uvedené články Podpora obětí havárie lanovky a Dobré venkovní osvětlování si můžete přečíst i dnes.

Další změnu představuje rok 2002 a dokumentuje ji snímek webu z 2. srpna 2002:

Změna v tomto období nebyla jen kosmetická. Poprvé byl totiž uveden do provozu redakční systém, který oprávněným autorům umožňoval publikovat bez pomoci webmastera. Redakční systém vytvořil Karel Mokrý a za skoro 15 let v něm bylo publikováno přes 6 tisíc článků. Většina článků, které si čtenáři na www.astro.cz přečetli prošla právě tímto redakčním systémem.

Od 22. února 2015 je www.astro.cz opět v novém hávu a s novým redakčním systémem. Reaguje na nové požadavky a lze jen doufat, že vyjde čtenářům co nejvíce vstříc.

Web se za posledních dvacet let výrazně změnil. Vývoj a provoz webu dnes vyžaduje spoustu různých technologií, odborností a každodenního úsilí. Je skvělé, že se web www.astro.cz stal v minulých 20 letech místem spolupráce členů ČASu a doufejme, že i v budoucnu bude držet krok s dobou.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astro.cz oslaví 20 let. Jaké byly jeho počátky?
[2] Astro.cz: Vítáme vás v novém hávu



O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.

Štítky: Multimédia


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »