Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomický rok

Astronomický rok

Měsíc stáří 21,83 dne
Autor: Antonín Hušek

Začátkem října spustila Sekce pro děti a mládež svůj první samostatný projekt s názvem Astronomický rok. Projekt je určen dětem  prvního stupně základních škol a doplňuje a rozšiřuje učivo prvouky, přírodovědy a přírodopisu o malé astronomické úkoly. V projektu spoléháme na spolupráci se školami a konkrétními učiteli, bez nich není v našich silách děti zapojit do pravidelné, i když nenáročné, činnosti.

Jakou jsme zvolili formu projektu? Každý měsíc zašleme na školy, které se do projektu přihlásí, jednu pozorovací úlohu a rozpracované náměty na jednu projektovou hodinu, včetně pracovních listů a seznamu potřebných pomůcek. Vše v elektronické formě. Na stránkách sekce pak k těmto dvěma částem přibude část třetí, námět na domácí pokus. Všechny tři části mají v daném měsíci společné téma, například pro měsíc říjen jsou tímto tématem fáze Měsíce. V dalších měsících děti a jejich učitele povedeme k pozorování povrchu Měsíce, určení severu pomocí Polárky, rozeznání typických zimních a jarních souhvězdí, pozorování družic a meteorů, seznámíme je se jmény některých jasných hvězd a posledním tématem bude pozorování Jupitera. Ani k jednomu pozorování, úkolu či projektové hodině není přitom potřebná žádná technika, děti si vystačí s pozorováním očima, jako pomůcky postačí běžné věci, které se ve škole nebo doma nacházejí: papír, lepidlo, míčky, modelína, pastelky, hladká mouka a kakao, špejle či párátka, baterka….

Demonstrace fází Měsíce pomocí míčku a baterky
Demonstrace fází Měsíce pomocí míčku a baterky
Pozorovací část Astronomického roku je soutěžní. Pokud nám školy v určeném termínu odešlou naskenované vyplněné pracovní listy, naše malá porota jim přidělí body a ty pak zveřejníme na stránkách sekce. Hodnoceny budou jak školy, tak jednotliví účastníci. Po posledním splněném pozorovacím úkolu body sečteme a hezkou cenou odměníme první tři školy a 10 nejšikovnějších malých pozorovatelů.

Prozatím jsme s nabídkou projektu obeslali pražské školy. Okruh oslovených škol chceme ještě rozšířit, ale abychom byli schopní průběžně hodnotit vypracované úlohy, nemůžeme zaslat nabídku úplně všem školám v republice. Na druhou stranu stojíme o aktivní spolupráci se školami a proto, pokud se mezi čtenáři článku najde někdo, kdo by se chtěl do projektu přihlásit a naše oficiální pozvánka do jeho školy nedošla, stačí nám napsat na adresu astronomicky.rok@astro.cz a my mu pošleme jak přihlášku, tak první pozorovací úkol a projektovou hodinu. A pokud se snad Astronomický rok dostane také k dětem ze škol, které se do projektu zapojit nechtějí, ale ony samy ano, ani to není problém. Přes výše uvedenou adresu takovému nadějnému adeptovi na astronoma rádi zašleme pozorovací úlohy a poradíme, jak na ně.

Návody na domácí pokusy naleznete na stránkách Sekce pro děti a mládež v sekci Astronomický rok.

Zákres fází Měsíce
Zákres fází Měsíce
Po skončení projektu všechna zadání včetně pracovních listů a všech příloh zveřejníme na našich stránkách. Budou tak přístupné i dalším dětem, učitelům a mohou posloužit i jako materiály pro astronomické kroužky.

Věříme, že Astronomický rok bude děti i učitele bavit. Pokud ano, chceme na něj navázat  i v dalších letech.

Věra Bartáková, Sekce pro děti a mládež České astronomické společnosti

Kontakty:   astronomicky.rok@astro.cz, bartakova@astro.cz, tel. 737 826 352

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce pro děti a mládež



O autorovi

Věra Bartáková

Je rodačka z malého města Varnsdorfu, kde absolvovala základní i střední školu. Po maturitě vystudovala strojní inženýrství v Liberci. Ačkoliv ji astronomie zajímala už od dětství, naplno se jí začala věnovat až v době, kdy jí odrostly její vlastní děti. Z vlastních zkušeností vyšla její snaha o popularizaci astronomie i v místech vzdálených od hvězdáren a planetárií, kde jsou astronomické akce vzácností a možnosti dětí zapojit se do nějaké astronomické činnosti velmi omezené. V současnosti se plně věnuje práci s dětmi a mládeží - vede Sekci pro děti a mládež České astronomické společnosti, spolupracuje s DDM Rumburk a Městskou knihovnou ve Varnsdorfu, kde pořádá přednášky pro veřejnost a pořady pro děti. Doufá, že jednou bude v krásném kraji pískovců Českého Švýcarska stát malá hvězdárna.

Štítky: Sekce pro děti a mládež ČAS, Astronomický rok


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »