Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Duben 2013: M82

ČAM Duben 2013: M82

ČAM 2013.04: M82 Autor: Robert Novotný
ČAM 2013.04: M82
Autor: Robert Novotný
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2013 obdržel snímek „M82“, jehož autorem je Robert Novotný z Bratislavy.

Fotografie galaxie M82, zvané pro svůj tvar též „doutníková“, se stala vítězným snímkem dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou pořádá Česká astronomická společnost.

Tato nepravidelná galaxie byla objevena 31. prosince 1774 berlínským astronomem Johannem Elertem Bodem, který tento svůj objev publikoval v roce 1777 v katalogu "A Complete Catalog of hitherto observed Nebulous Stars and Star Clusters" pod číslem 18. Sám Bode bohužel ověřil existenci pouze 21 ze 75 publikovaných objektů, čímž se do něho dostalo několik mylně interpretovaných či dokonce neexistujících objektů. Doutníková galaxie však byla realitou. Nezávisle na Bodem ji objevil v srpnu roku 1779 Pierre Méchanin a informoval svého přítele Charlese Messiera. Ten ji po prověření polohy zařadil 9. února 1781 do svého katalogu pod číslem 82. Aby těch jmen a označení nebylo málo, získala jich ještě několik: 3034 v katalogu NGC, 28655 v katalogu PGC, Ursa Major A jako nejjasnější rádiový zdroj v souhvězdí Velké medvědice, 3C 231 ve „Třetím cambridgském katalogu rádiových zdrojů“, 337 v Katalogu „podivných“ galaxií Haltona Arpa či H IV.79 v katalogu Williama Herschela. Toto poslední označení je poměrně raritou, neboť Herschel se jinak velmi úzkostlivě vyhýbal tomu, aby do svého seznamu zahrnoval objekty Messierova katalogu.

Již toto množství zařazení v různých katalozích, včetně rádiových, ukazuje zvláštnost tohoto objektu. I když ani ve viditelném světle se svou jasností 8,4 mag. nepatří mezi slabé galaxie, mnohem více září v rádiovém oboru a v oboru infračerveném je dokonce nejjasnějším objektem naší noční oblohy. Na vině jsou zejména gigantické turbulentní toky plynu a překotná tvorba hvězd v této galaxii, vzdálené od nás 12 miliónů světelných let. Tyto pohyby plynu, hvězdotvorba a následné výbuchy supernov způsobily téměř pravidelná blízká setkání se svou sousedkou, galaxií M81, opakující se po přibližně 100 miliónech let. Tento gravitační kolotoč trvá již přibližně miliardu let a skončí za několik miliard roků splynutím do jedné obří galaxie.

Galaxii M82 nalezneme na severním okraji souhvězdí Velké medvědice a je spolu se svou sousedkou, spirální galaxií M81, překrásným objektem i pro menší dalekohledy. Na obloze zabírá plochu 9´ x 4´.

Autor fotografie Robert Novotný z Bratislavy se ovšem naštěstí pro všechny milovníky krásných pohledů do nebes nespolehl na pohled vlastníma očima dalekohledem, nýbrž zachytil její obraz sérií snímků různými filtry. Ty pak v počítači složil do tohoto půvabného obrazu divokého objektu, vařícího se v gravitační pasti své sousedky. Za všechny mu tímto blahopřejeme a děkujeme.

Autor snímku

Robert Novotný

Technické údaje a postup:

Autor: Robert Novotný
Název: M82 (galaxie)
Místo: Kopanice
Datum: 26. dubna 2013, expozice 25 hodin
Optika: Meade 10'' ACF, 6,3 Meade, F/6.3 @ 1650 mm
Stativ: LX 200 GPS + klin
Sensor: SBIG 8300 M, Baader LRGB + HA 7nm +Astrodon 3nm
Zpracování: Pixi, PS 3




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: M82, ČAM


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko H-alfa

Další informace »